33 C 510/2021-18 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 44 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o nájmu bytu [číslo] v domě [adresa] stojícím na pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na LV [číslo] katastrální území Krásné Březno (dále jen„ Byt“). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. Po zániku nájemního vztahu žalovaná Byt neodevzdala. Žalovaná Byt nadále užívala v období od [datum] do [datum] bez právního důvodu. Žalovaná dluží na nájemném za měsíce [měsíc], [měsíc] a [měsíc] [rok] částku 33 000 Kč (3x 11 000 Kč) a na bezdůvodném obohacení spočívajícím v užívání Bytu po dobu jednoho měsíce po skončení nájemního vztahu částku 11 000 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsaná jako vlastník Bytu. 4. Nájemní smlouvou ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou, bylo prokázáno, že na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala přenechat žalované Byt a žalovaná se zavázal hradit nájemné a služby spojené s nájmem bytu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. 5. Z předžalobní výzvy k zaplacení dlužného nájemného ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní o zaplacení dlužné částky upomenuta. 6. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu: 7. Žalobkyně se jakožto vlastnice Bytu zavázala přenechat žalované Byt a žalovaná se zavázala hradit nájemné a služby spojené s nájmem bytu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou na dobu určitou od [datum] do [datum]. Byt byl žalovanou užíván v měsíci [měsíc] [rok], tedy po skončení nájemního vztahu. Měsíční výše nájemného za nájem Bytu činila 11 000 Kč. Žalovaná nezaplatila nájemné za měsíce [měsíc], [měsíc] a [měsíc] [rok] v souhrnné výši 33 000 Kč. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. 8. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení: 9. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 11. Podle § 2217 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Má-li být nájemné podle ujednání stran plněno jinak než v penězích, je rozhodná majetková hodnota poskytovaného plnění vyjádřená v penězích. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2292 o. zák. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. 15. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 16. Žalobkyně (pronajímatelka) se žalovanou (nájemkyní) uzavřely smlouvu o nájmu bytu (§ 2201 a násl. o. z.), kterou žalobkyně žalované přenechala do dočasného užívání Byt a žalovaná se oproti tomu zavázala žalobkyni platit dohodnuté nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (§ 2217 o. z.). Žalovaná nesplnila svou povinnost odevzdat Byt (§ 2292 o. z.) ke dni skončení nájmu ([datum]). Žalobkyně má proto právo požadovat náhradu ve výši ujednaného nájemného (§ 2295 o. z.). Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna bezdůvodné obohacení žalobkyni (ochuzené) vydat (§ 2991 o. z.), což však v žalobkyní stanovené lhůtě neučinila. Žalovaná rovněž nehradila žalobkyni nájemné řádně a včas. Tímto se ocitla v prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vzniklo právo i na úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 234,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 760 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 000 Kč sestávající z částky 2 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 2 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 33 000 Kč (částka 11 000 Kč požadovaná z titulu bezdůvodného obohacení nebyla předmětem předžalobní výzvy) sestávající z částky 1 210 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 830 Kč ve výši 1 644,30 Kč. 18. Soud předžalobní výzvu ze dne [datum] nepovažuje za úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) a. t., neboť výzva neobsahuje právní posouzení, když žalobkyně ve výzvě necituje konkrétní ustanovení právního předpisu s vazbou na požadované nároky (jistina a úroky z prodlení). Za tohoto stavu soud považuje tento úkon za jednoduchou výzvu k plnění ve smyslu § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., za níž přísluší mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny.