36 C 363/2022-16 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále en„ o. s. ř.“). Žalobkyně se žalobou (resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 24. 6. 2022 domáhala zaplacení částky 3 578 Kč s příslušenstvím, kterou jí žalovaný dluží za dopravu a pobyt v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v [nemocnice], [anonymizováno] dne 9. 2. 2020 (částka 3 488 Kč) a na regulačních poplatcích (částka 90 Kč). Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně neuhradil na svůj dluh ničeho. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný dne 9. 2. 2020 byl dopraven a pobýval na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v [nemocnice], [anonymizováno], provozovanou žalobkyní. Poskytnuté služby vyúčtovala žalobkyně žalovanému dokladem ze dne 9. 2. 2020 na částku 3 488 Kč, se splatností do 7 dnů ode dne vystavení, kterou se žalovaný zavázal ve stanovené lhůtě uhradit. Žalovaný dopravu a pobyt na protialkoholní záchytné stanici řádně a včas neuhradil a dluží tak žalobkyni částku 3 488 Kč. Dále žalovaný dne 8. 2. 2020 využil lékařské pohotovostní služby, resp. lékaře poskytujícího ambulantní péči, přičemž za poskytnuté pohotovostní služby vyúčtovala žalobkyně žalovanému regulační poplatky ve výši 90 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu, a to předžalobní upomínkou ze dne 24. 3. 2021. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, ani prokázány. Po právní stránce byla věc posouzena podle ust. § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a § 16a zák. č. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. V důsledku prodlení žalovaného s plněním vznikl žalobkyni i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1968 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, resp. § 517 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak shledal žalobu důvodnou a žalobkyni vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).