70 C 80/2022-28 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 205,57 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále také jen„ původní věřitel“), uzavřela s žalovaným dne 21. 6. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které mu poskytla částku 7 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli zapůjčenou částku spolu s částkou 5 302 Kč, představující jednak kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 932 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně), jednak odměnu za administrativní zpracování zápůjčky (odměna za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení) ve výši 2 728 Kč, jednak poplatek za vedení účtu a„ komfortní splácení“ ve výši 1 642 Kč, a to formou 45 týdenních splátek po 274 Kč, přičemž poslední splátka byla spatná dne 1. 5. 2020. Žalovaný zaplatil původnímu věřiteli v rámci tohoto smluvního vztahu celkem částku 550 Kč. Žalobou uplatněná pohledávka sestává z nesplacené jistiny zápůjčky ve výši 6 586,04 Kč, dlužných poplatků ve výši 4 619,53 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 225,55 Kč (jde o úrok 29 % ročně z částky 6 586,04 Kč od 2. 5. 2020 do 18. 12. 2020), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 965,95 Kč (jde o zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 586,04 Kč od 10. 7. 2019 do 18. 12. 2020), a dále běžícího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 586,04 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a z běžícího úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 586,04 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Pohledávka původního věřitele za žalovaným z předmětné smlouvy o zápůjčce byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celé řízená zcela pasivní. 3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného v souladu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), když žalovaný se k jednání nedostavila a ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Žalobkyně svou neúčast na jednání předem písemně omluvila. Na tomto místě pak soud podotýká, že nepřihlížel k návrhu žalobkyně na odročení jednání, neboť se jednalo o podmíněný úkon, jenž žalobkyně vázala na podmínku, že soud nebude moci žalobě zcela vyhovět. K podmíněnému úkonu účastníka soud nepřihlíží (§ 41a odst. 2 o. s. ř.). Účastníci, mají-li zájem účastnit se jednání před soudem, se mají na řádné a včasné předvolání k jednání dostavit, nikoli svou účast podmiňovat tím, že jim soud zcela nevyhoví. Ostatně, pokud by se žalovaný k jednání dostavil a případně úspěšně uplatnil obranu proti žalobním tvrzením, tedy soud by nemohl žalobě vyhovět, též by neodročoval jednání. Povinnost odročit jednání z důvodu hrozícího neúspěchu účastníka, jenž se z jednání omluvil (aniž uvedl vážný důvod své neúčasti a žádost o odročení podmínil hrozícím alespoň částečným neúspěchem ve věci), popř. aby mu poskytl poučení podle § 118a o. s. ř., zákon soudu neukládá. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující: 5. Z listiny označené jako Smlouva o zápůjčce datované dnem 21. 6. 2019 ([číslo]) soud zjistil, že byla podepsána žalovaným a zástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO]. Předmětem smlouvy byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 302 Kč vrátit v pravidelných 45 týdenních splátkách po 274 Kč (poslední splátka ve výši 246 Kč). Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný podpisem smlouvy potvrzuje, že v místě svého bydliště převzal částku 7 000 Kč. 6. Z oznámení společnosti [právnická osoba], [IČO], o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 a podacího lístku ze dne 25. 1. 2021 má soud za prokázané, že původní věřitel žalovanému oznámil, že postoupil pohledávku za ním ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni (ztotožněno dle variabilního symbolu smlouvy o zápůjčce), a že vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do deseti dnů od data doručení dopisu. Dopis byl odeslán žalovanému dne 25. 1. 2021. 7. Ze Zákaznické karty podepsané původním věřitelem a žalovaným dne 21. 6. 2019 soud zjistil následující. Původní věřitel zde zachytil proces posouzení úvěruschopnosti žalovaného. V kartě je zaznamenáno, že žalovaný bydlí na ubytovně, získal učňovské vzdělání, je svobodný, nevyživuje žádné osoby, je zaměstnán v pracovním poměru na plný úvazek jako konsolidátor u [právnická osoba] Cash & [právnická osoba], [IČO], jeho čistý měsíční příjem činil 15 745 Kč (a to z jediného zdroje), který je mu vyplácen k pátému dni v měsíci a jeho odhadované měsíční výdaje činily 7 000 Kč, neměl zřízenou kreditní kartu a neměl u jiné společnosti (než původního věřitele) zápůjčku, nebyl majitelem bankovního účtu. V kartě je dále uvedeno, že pracovník původního věřitele ověřil příjem žalovaného z pracovní smlouvy ze dne 17. 12. 2017, přičemž se mělo jednat o smlouvu na dobu neurčitou, a dále dvěma výplatními páskami za měsíce IV. a V. roku 2019. 8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 uzavřené původním věřitelem a žalobkyní a z předloženého seznamu pohledávek (Příloha [číslo] Smlouvy o postoupení pohledávek, str. 68 ze 103, pořadové číslo pohledávky [číslo]), se podává, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce [číslo] jež je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. 9. Z tabulky umoření soud zjistil, jak žalovaný dluh z uvedené smlouvy splácel. Žalovaný uhradil dne 2. 7. 2019 částku 550 Kč. 10. Z dalších žalobkyní předložených důkazů (předžalobní výzva s podacím lístkem) soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro právní hodnocení věci. 11. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkové stavu. Původní věřitel a žalovaný podepsali smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 302 Kč vrátit v pravidelných 45 týdenních splátkách po 274 Kč (poslední splátka ve výši 246 Kč). Žalovaný převzal částku zápůjčky v hotovosti ve výši 7 000 Kč v místě svého bydliště v den podpisu smlouvy. Žalovaný zaplatil původnímu věřiteli v rámci tohoto smluvního vztahu částku celkem 550 Kč. Původní věřitel oznámil dopisem ze dne 6. 1. 2021 žalovanému, že pohledávku za ním postoupil žalobkyni a vyzval žalovaného, aby dlužnou částku zaplatil do deseti dní od doručení dopisu; tento dopis odeslal žalovanému dne 25. 1. 2021. 12. Soud se zabýval tím, zda původní věřitel před uzavřením Smlouvy přistoupil k posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně již v žalobě uvedla, že původní věřitel posoudil před poskytnutím zápůjčky s odbornou péčí schopnost žalovaného předmětnou zápůjčku splácet, když vyhodnotil informace získané od žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce a tyto ověřil oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, což bylo zaznamenáno do zákaznické karty (ověřena měla být pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce a nájemní/podnájemní smlouva). Žalovaný ve smlouvě pak stvrdil svým podpisem správnost a úplnost jím poskytnutých údajů. Původní věřitel tak shledal, že žalovaný je schopen zápůjčku i s poplatky splatit. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která uvedl v zákaznické kartě. Žalobkyně zdůraznila, že žalovaný by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. S ohledem na datum uzavření smlouvy se aplikuje zákon č. 257/2016 Sb., dle kterého neprokázání splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost nezpůsobuje absolutní neplatnost. 13. Soud dospěl k závěru, že původní věřitel se před uzavřením smlouvy řádně nezabýval posuzováním úvěruschopnosti žalovaného (viz dále). 14. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zák. č. 257/2016 Sb.“ nebo„ z. s. ú.“). 15. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnost