75 C 353/2022-32 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 2 060 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní, jako postupníkem, a společností [právnická osoba] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), jako postupitelem. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 6 500 Kč převodem na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], která měla být splacena nejpozději do [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. K procesu uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy, současně potvrdila, že se řádně seznámila s podmínkami smlouvy o úvěru a souhlasí s nimi. Žalovaná poté návrh smlouvy akceptovala a předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované úvěr dne [datum]. Žalovaná byla před poskytnutím úvěru lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, BRKI, přičemž na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes zaslané upomínky, naposledy předžalobní upomínku odeslanou dne [datum]. Po zohlednění dílčích plateb žalované ve výši 4 440 Kč činí dlužná částka 2 060 Kč. Pokud by soud neměl nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, žalobkyně navrhla, aby jej posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. 3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a po celou dobu řízení byla pasivní. 4. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaná se k jednání, leč řádně předvolána, bez omluvy nedostavila. 5. Na základě provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná s předchůdkyní žalobkyně elektronicky jednala o uzavření smlouvy o úvěru, neboť jí poskytla své osobní údaje. Podle smlouvy o spotřebitelském úvěru, jež nebyla datována a žalovanou nebyla žádným způsobem podepsána, měla předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované částku ve výši 6 500 Kč, již měla žalovaná vrátit předchůdkyni žalobkyně do [datum]. Dle dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, jenž opět nebyl datován a žalovanou nebyl žádným způsobem podepsán, měla být splatnost prodloužena o 30 dnů a měl být stanoven splátkový kalendář tak, že splátka ve výši 3 250 Kč měla být splatná do [datum] a částka ve výši 3 250 Kč měla být splatná do [datum]. Dne [datum] pak byla na účet č. [bankovní účet] poukázána částka ve výši 6 500 Kč. Jak sdělila [právnická osoba], majitelkou účtu č. [bankovní účet] byla ke dni [datum] žalovaná, přičemž na daný účet byla připsána částka ve výši 6 500 Kč. Na žalobkyni byla sporná pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno předchůdkyní žalobkyně oznámením ze dne [datum] a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou předžalobní upomínkou ze dne [datum] k vrácení dlužné částky, a to rovněž do tří dnů. Zásilka byla odeslána dne [datum]. 6. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby. 7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Protože předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila spornou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou. 10. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci. 11. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že žalovaná s předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru ve znění, které žalobkyně soudu předložila (či v jakémkoli jiném znění). Znění smlouvy o spotřebitelském úvěru je sice v zásadě co do obsahu v souladu s žalobními tvrzeními (ohledně poskytnuté částky, povinnosti ji splatit a data její splatnosti), avšak neobsahuje žádný, ani elektronický podpis žalované, ani datum její akceptace žalovanou. Skutečnost, že by žalovaná souhlasila s předloženou smlouvou o úvěru nebo s jejím dodatkem, pak z žádného z provedených důkazů nevyplynula. 12. Ačkoliv smlouva o úvěru může být platně uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (např. internetu) bez nutnosti písemné formy, žalobkyně neprokázala, že žalovaná souhlasila právě s obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, jaký byl žalobkyní tvrzen. Tuto skutečnost nelze zjistit ani z potvrzení o provedení platby ve výši 6 500 Kč, ani ze skutečnosti, že vlastníkem účtu, na nějž byly finanční prostředky zaslány, je žalovaná. Uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru pak nemůže prokazovat pouze to, že předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky zaslala žalované. 13. Jelikož z listin předložených žalobkyní nevyplývá, že by žalovaná skutečně projevila vůli smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě tvrzené žalobkyní uzavřít, a žalobkyně se svou omluvenou neúčastí na jednání vzdala dobrodiní soudem poskytovaných poučení podle § 118a o.s.ř., dospěl soud k závěru, že žalobkyně jednoznačně neprokázala, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve znění tvrzeném žalobkyní. 14. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 15. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 17. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 19. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané uzavření smlouvy o úvěru, avšak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalované (na účet, jehož majitelem byla v rozhodné době žalovaná) zaslala částku 6 500 Kč, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzená (předchůdkyně žalobkyně) přenechala obohacené (žalovaná) bez právního důvodu částku 6 500 Kč, již žalovaná zcela nevrátila. Žalovaná pak svoji neaktivitou zapříčinila, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradila něco více, než uváděla žalobkyně – částku 4 440 Kč, pročež soud v otázce případné úhrady vyšel toliko z žalobních tvrzení. Nezbývá tak než konstatovat, že dlužná částka činí 2 060 Kč (6 500 Kč – 4 440 Kč). Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyzvala k zapl