75 C 458/2021-41 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 4 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní, jako postupníkem, a společností [právnická osoba] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), jako postupitelem. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 4 000 Kč převodem na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], která měla být splacena nejpozději do [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. K procesu uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla, emailové adresy, druhu a čísla osobního dokladu a identifikace zaměstnavatele, současně potvrdil, že se řádně seznámil s podmínkami smlouvy o úvěru a souhlasí s nimi. Žalovaný poté návrh smlouvy akceptoval a předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému úvěr dne [datum]. Žalovaný byl před poskytnutím úvěru lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI, přičemž na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes zaslané upomínky, naposledy předžalobní upomínku odeslanou dne [datum]. Pokud by soud neměl nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, žalobkyně navrhla, aby jej posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. 3. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru prostřednictvím internetových stránek, kde si žalovaný sám zvolil výši úvěru a dobu splatnosti, vyplnil požadované osobní údaje, seznámil se s potřebnou dokumentací a následně klikl na tlačítko„ Požádat“, čímž žádost potvrdil. Poté obdržel na své telefonní číslo SMS kód, který vložil do příslušného pole na internetových stránkách, čímž znovu potvrdil svou žádost a odeslal ji původnímu věřiteli. Prostřednictvím tohoto kódu se žalovaný také poprvé přihlásil do své klientské zóny, kde probíhala veškerá další komunikace s předchůdkyní žalobkyně, která žádost žalovaného zvážila a následně přijala, což žalovanému oznámila prostřednictvím klientské zóny. Tímto byla smlouva uzavřena. 4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení byl pasivní. 5. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaný se k jednání, leč řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. 6. Na základě provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný s předchůdkyní žalobkyně elektronicky jednal o uzavření smlouvy o úvěru, neboť jí poskytl své osobní údaje. Podle smlouvy o spotřebitelském úvěru, jež nebyla datována a žalovaným nebyla žádným způsobem podepsána, měla předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému částku ve výši 4 000 Kč, již měl žalovaný vrátit předchůdkyni žalobkyně do [datum]. Dne [datum] pak byla na účet č. [bankovní účet], jehož majitelem byl ke dni [datum] dle sdělení [právnická osoba] žalovaný, poukázána částka ve výši 4 000 Kč. Na žalobkyni byla sporná pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno předchůdkyní žalobkyně oznámením ze dne [datum] a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného předžalobní upomínkou ze dne [datum] k vrácení dlužné částky, a to rovněž do tří dnů. 7. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby. 8. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Protože předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila spornou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou. 11. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci. 12. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že žalovaný s předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru ve znění, které žalobkyně soudu předložila (či v jakémkoli jiném znění). Znění smlouvy o spotřebitelském úvěru je sice v zásadě co do obsahu v souladu s žalobními tvrzeními (ohledně poskytnuté částky, povinnosti ji splatit a data její splatnosti), avšak neobsahuje žádný, ani elektronický podpis žalovaného, ani datum její akceptace žalovaným. Žalobkyně sice uváděla, že žalovaný obdržel na své telefonní číslo SMS kód, který vložil do příslušného pole na internetových stránkách, čímž potvrdil svou žádost, avšak daná skutečnost z žádného z provedených důkazů nevyplynula. Tvrzené skutečnosti ohledně uzavření smlouvy přitom nevyplývají ani z ostatních provedených listinných důkazů. 13. Ačkoliv smlouva o úvěru může být platně uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (např. internetu) bez nutnosti písemné formy, žalobkyně neprokázala, že žalovaný souhlasil právě s obsahem smlouvy o úvěru, jaký byl žalobkyní tvrzen. Tuto skutečnost nelze zjistit ani z neúplného výpisu z účtu, z něhož se podává zaslání částky 4 000 Kč Uzavření smlouvy o úvěru pak nemůže prokazovat pouze to, že předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky zaslala žalovanému. 14. Jelikož z listin předložených žalobkyní nevyplývá, že by žalovaný skutečně projevil vůli smlouvu o úvěru v podobě tvrzené žalobkyní uzavřít, a žalobkyně se svou omluvenou neúčastí na jednání vzdala dobrodiní soudem poskytovaných poučení podle § 118a o.s.ř., dospěl soud k závěru, že žalobkyně jednoznačně neprokázala, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve znění tvrzeném žalobkyní. 15. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 16. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 20. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané uzavření smlouvy o úvěru, avšak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému (na účet, jehož majitelem byl v rozhodné době žalovaný) zaslala částku 4 000 Kč, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzená (předchůdkyně žalobkyně) přenechala obohacenému (žalovaný) bez právního důvodu částku 4 000 Kč, již žalovaný nevrátil. Žalovaný pak svoji neaktivitou zapříčinil, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradil něco více, než uváděla žalobkyně - ničeho, pročež soud v otázce případné úhrady vyšel toliko z žalobních tvrzení. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se