75 C 507/2021-42 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení částky 1 316 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení z částky 1 316 Kč od [datum] do [datum] ve výši 82 Kč, jakož i náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené pojistné a poplatky za životní pojištění, konkrétně [příjmení] pojištění [anonymizováno] na základě pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Měsíční pojistné bylo sjednáno ve výši 516 Kč. Žalovaná uhradila měsíční pojistné třikrát, a dne [datum] byla žalobkyni doručena výpověď pojistné smlouvy. Žalobkyně informovala žalovanou, že k zániku pojištění dojde dne [datum]. Žalovaná neuhradila pojistné za měsíc [anonymizováno] [rok]. Protože byla pojistná smlouva předčasně ukončena, vyúčtovala žalobkyně žalované poplatek za předčasné ukončení ve výši 500 Kč. Dne [datum] byla žalované zaslána upomínka označená jako pokus o smír, která byla zpoplatněna částkou 300 Kč. Na dlužnou částku žalovaná neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní. 3. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaná souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dala najevo svým postojem, jelikož nijak nereagovala na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaná souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl. 4. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně s žalovanou podepsaly dne [datum] listinu označenou jako pojistná smlouva [anonymizována dvě slova] [číslo] jejímž předmětem bylo životní pojištění žalované, které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalované poskytnout, a žalovaná se zavázala hradit žalobkyni pojistné v celkové částce 516 Kč měsíčně. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán dnem [datum] a pojištění bylo sjednáno na pojistnou dobu [anonymizováno] let. Smluvní strany si smlouvou sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí nejen pojistnou smlouvou, nýbrž také pojistnými podmínkami žalobkyně, sazebníky poplatků a oceňovacími tabulkami. Žalovaná uhradila první tři měsíční splátky pojistného. Výpovědí ze dne [datum], doručenou žalobkyni dne [datum], žalovaná pojistnou smlouvu vypověděla. Žalobkyně žalovanou dopisem ze dne [datum] upozornila, že na základě její výpovědi zanikne pojistný vztah ke dni [datum]. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky opakovaně e-mailem, písemně pak dopisem ze dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně informovala žalovanou o zániku pojištění ke dni [datum] a vyzvala ji k zaplacení nedoplatku ve výši 1 016 Kč představujícího dlužné pojistné ve výši 516 Kč a poplatek za ukončení pojistné smlouvy ve výši 500 Kč. Pokusem o smír ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 1 316 Kč představující dluh ve výši 1 016 Kč a upomínací poplatky ve výši 300 Kč. Následně urgoval žalovanou k úhradě dlužné částky ještě dne [datum] zástupce žalobkyně. 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 2774 odst. 1 o.z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. 7. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle § 2807 o.z. je-li pojištění ujednáno s běžným pojistným, zaniká pojištění na základě výpovědi pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; je-li však výpověď doručena druhé straně později než šest týdnů přede dnem, ve kterém uplyne pojistné období, zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období. Vypoví-li pojistitel životní pojištění, nepřihlíží se k výpovědi. 9. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 odst. 1 o.z., podle níž byla žalovaná povinna hradit žalobkyni sjednané pojistné. Žalovaná pojistnou smlouvu vypověděla výpovědí ze dne [datum], doručenou žalobkyni dne [datum], pročež pojistná smlouva v souladu s § 2807 o.z. zanikla ke konci následujícího pojistného období, tedy ke dni [datum]. Za toto poslední pojistné období však žalovaná pojistné neuhradila. Žalované tak vznikl dluh na pojistném ve výši 516 Kč. Nezbývá než uzavřít, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni nedoplatek na pojistném ve výši 516 Kč za uvedené období, neboť do této doby žalobkyně poskytovala žalované pojistné krytí. 13. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila pojistné za období, kdy pojištění trvalo, včas (ani do konce trvání pojistné smlouvy), ocitla se s jeho úhradou od následujícího dne v prodlení. Žalobkyně však požaduje úhradu úroků z prodlení toliko za období od [datum] do dne sepsání žaloby, a tedy do dne [datum]. Kapitalizované úroky z prodlení za uvedené období z dlužné částky 516 Kč pak činí 31,95 Kč. 14. Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu částky 516 Kč představující nedoplatek dlužného pojistného a dále v rozsahu kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 516 Kč za období od [datum] do [datum] ve výši 31,95 Kč (bod I. výroku). 15. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak soud určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 16. Pokud jde o poplatek za předčasné ukončení smlouvy ve výši 500 Kč a poplatek za upomínku ve výši 300 Kč, dospěl soud k závěru, že se jedná o smluvní pokuty podle § 2048 o.z. pro případ porušení povinnosti žalované splácet pojistné, když tato povinnost vzniká v souvislosti s prodlením dlužníka a jedná se dle obsahu o paušalizovanou náhradu škody vzniklou právě v souvislosti s prodlením dlužníka, a rovněž pro případ porušení závazku o sjednané délce trvání smlouvy. Soud pak ujednání o smluvní pokutě shledal neúčinným podle § 1753 o.z., neboť spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Zde uvedený pojem„ dobrá víra“ (přesněji spíš„ zásada poctivosti“) je nutno vykládat v jeho objektivním slova smyslu, tudíž se blíží pojetí„ dobrých mravů“, případně pojetí„ poctivého obchodního styku“. Výklad pojmu„ dobré víry“ jako projevu principu ekvity podporuje i článek 3 odst. 1 směrnice Rady č. 93/13/EHS, který byl právě do tuzemského právního řádu implementován do tehdejší právní úpravy - § 56 zákona č. 40/1964 sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“). V tomto ustanovení je uvedeno, že smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Soud dospěl k závěru, že aby bylo jednáno v souladu s principem poctivosti, ujednání zajišťující smluvenou povinnost (smluvní pokutu nebo jiné obdobně ustanovení) zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11). Poněvadž tedy nebyl p