76 C 225/2022-39 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 14 158,01 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále také jen„ původní věřitel“), uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které mu poskytla zápůjčku 18 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli zapůjčenou částku spolu s částkou 21 101 Kč, představující jednak kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 5 516 Kč, jednak odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 7 070 Kč, jednak náklady za vedení účtu ve výši 5 515 Kč, a to formou 100 týdenních splátek po 392 Kč, přičemž poslední splátka byla spatná dne [datum]. Žalovaný zaplatil původnímu věřiteli v rámci tohoto smluvního vztahu částku celkem 8 600 Kč. Žalobou uplatněná pohledávka sestává z jistiny zápůjčky ve výši 14 158,01 Kč, dlužných poplatků ve výši 14 122,25 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 022,34 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 780,48 Kč a dále z běžícího smluvního úroku a úroku z prodlení. Pohledávka za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celé řízená zcela pasivní. 3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), když žalovaný se k jednání nedostavil a ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující: 5. Z listiny označené jako Smlouva o zápůjčce datované dnem [datum] ([číslo]) soud zjistil, že byla podepsána žalovaným a zástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Smlouva“). Předmětem smlouvy byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému půjčku ve výši 18 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 18 101 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 3 000 Kč zaplatit v pravidelných 100 týdenních splátkách po 392 Kč (poslední splátka ve výši 293 Kč). Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný podpisem smlouvy potvrzuje, že v místě svého bydliště převzal celou částku půjčky v hotovosti. 6. Z oznámení společnosti [právnická osoba], [IČO], o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího lístku má soud za prokázané, že původní věřitel žalovanému oznámil, že postoupil pohledávky za ním ze Smlouvy na žalobkyni (ztotožněno dle variabilních symbolů Smlouvy). Dopis byl odeslán dne [datum] 7. Z listiny označené jako Zákaznická karta podepsané původním věřitelem a žalovaným dne [datum] soud zjistil následující. Původní věřitel zde zachytil proces posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný bydlí v nájmu, je svobodný, má jednu vyživovací povinnost, pracuje na plný pracovní úvazek jako dělník s čistým příjmem ve výši 21 388 Kč, jako další čistý příjem domácnosti uvedl částku 16 200 Kč, nespecifikované odhadované měsíční výdaje činí 10 000 Kč. Zapsané údaje měly být ověřeny toliko z výplatních pásek. 8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a předloženého seznamu pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní se podává, že původní věřitel postoupil pohledávku ze Smlouvy, jež je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. 9. Z listiny označené jako Tabulka umoření soud zjistil, jak žalovaný dluh ze Smlouvy splácel. 10. Soud dále nahlédnutím do systému ISAS zjistil, že proti žalovanému jakožto povinnému je od roku 2015 vedena u zdejšího soudu exekuce pod sp. zn. 54 EXE 6812/2015. 11. Z dalších žalobkyní předložených důkazů soud nezjistil žádné jiné skutečnosti, které by měly vliv na právní hodnocení věci. 12. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkové stavu. Původní věřitel a žalovaný podepsali smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému 18 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se souhrnným poplatkem a poplatkem za pojištění ve výši 21 101 Kč vrátit v pravidelných 100 týdenních splátkách po 392 Kč (poslední splátka ve výši 293 Kč). Žalovaný převzal celou částku půjčky v hotovosti v místě svého bydliště. Žalovaný zaplatil původnímu věřiteli a původnímu věřiteli v rámci tohoto smluvního vztahu v rámci tohoto smluvního vztahu částku celkem 8 600 Kč (tvrzení žalobkyně). Původní věřitel oznámil žalovanému, že pohledávku za ním postoupil žalobkyni. Proti žalovanému jakožto povinnému byla v době uzavření Smlouvy vedena jedna exekuce. 13. Soud se zabýval tím, zda původní věřitel před uzavřením Smlouvy přistoupil k posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Za tímto účelem soud ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučil žalobkyni ve fázi písemné přípravy o její povinnosti tvrdit a prokázat, jakým způsobem a jaké byly získány informace o schopnosti žalovaného úvěr splácet, a vyzval ji k doplnění náležitých tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání (v podrobnostech viz usnesení č. l. 19). Žalobkyně reagovala podáním ze dne [datum], v němž soudu vysvětlila proces posuzování bonity klienta původním věřitelem. Původní věřitel dle názoru žalobkyně splnil svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno:„ Zákazník rovněž potvrzuje, že Provident před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem Zákaznické karty.“ Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v Zákaznické kartě. Žalobce zdůraznil, že žalovaný by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Žalobkyně je názoru, že zejména u nižších půjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení nelze po věřiteli oprávněně požadovat hluboké a rozsáhlé, ba až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti žalovaným sdělených informací a předložených dokladů. Doplnila, že původní věřitel ani žalobkyně nemají k dispozici kopie dokladů žalovaného. Uchazeči o půjčku, resp. zápůjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Navíc dle zákona č. 257/2016 Sb. neprokázání splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost nezpůsobuje absolutní neplatnost. 14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 15. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). 16. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uza