76 C 46/2022-136 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou k (místně nepříslušnému) soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla žalovanému na účtu úvěrový rámec až do výše [částka], resp. dle dodatku ke Smlouvě ze dne [datum] ve výši [částka]. Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 18,90 % ročně a dále poplatky dle platného Ceníku. Žalovaný nedodržel svůj závazek vrátit poskytnutý úvěr. Žalobkyně proto požádala žalované o úhradu celého debetního zůstatku na účtu. Žalobkyně se domáhá zaplacení jistiny ve výši [částka] (záporný zůstatek na účtu ke dni převodu pohledávky na evidenční účet), kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka], a dále smluvní úrok ve výši 18,90 % ročně a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně, oba od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celé řízená zcela pasivní. 3. Usnesením ze dne 27. 12. 2021, č. j. 57 C 67/2021-37, Obvodního soudu pro Prahu 1 vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil soudu zdejšímu. 4. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), když žalovaný se k jednání nedostavil a ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila. 5. Provedeným dokazováním soud přijal následující závěr o skutkovém stavu (s příslušnými důkazy uvedenými v závorkách). Žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum] listinu označenou jako Smlouva o kontokorentním úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši [částka], a to tak, že žalovanému umožní přečerpat účet č. [bankovní účet], a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr včetně úroků ve výši 18,90 % ročně, a to tak, že žalovaný musí splatit úvěr do 1 roku ode dne čerpání vložením či převedením prostředků na účet č. [bankovní účet] (Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum]). Předtím žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného tak, že vyšla ze sděleného měsíčního příjmu ve výši [částka] a výdajů ve výši [částka], žalobkyně stanovila částku měsíčních nákladů ve výši [částka] (Posouzení úvěruschopnosti klienta). Žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období říjen 2012 - prosinec 2012, ze kterého se podává, že konečný zůstatek na účtu činí za toto období částku [částka], na účet byla v listopadu poukázána mzda ve výši [částka], v prosinci pak ve výši [částka]. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum] listinu označenou jako Žádost o poskytnutí úvěrového produktu, obsahující údaje o majetkové situaci žalovaného. Žalovaný je zaměstnán v DROGERIE Ústí, s.r.o. od října 2012 s měsíčním příjmem [částka], měsíčně splácí úvěr částkou [částka]. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum] listinu označenou jako Dodatek ke Smlouvě o kontokorentním úvěru k účtu č. [bankovní účet], jejímž obsahem bylo sjednání navýšení povolené výše kontokorentu na částku [částka] (Dodatek ke Smlouvě o kontokorentním úvěru ze dne [datum]). Žalobkyně vyčíslila pohledávku ze Smlouvy tak, že jí žalovaný dluží na jistině částku [částka], řádný úrok ve výši [částka] a úrok z prodlení ve výši [částka] (Podklady pre súdne konanie ze dne [datum]). Žalovaný byl žalobkyní dopisem ze dne [datum] vyzván k úhradě dlužné částky ve výši [částka] s příslušenstvím vzniklé ze smlouvy [číslo] to nejpozději do 5 dnů od doručení výzvy (Výzva k úhradě dluhu ze dne [datum]). Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (Poštovní podací arch). Žalobkyně vyzvala žalovaného, aby jí zaplatil částku [částka], představující přečerpaný limit kontokorentu (Poslední výzva k úhradě dlužné částky a výpověď smlouvy ze dne [datum]). Dopis byl odeslán dne [datum] (Podací kniha). Žalobkyně vyzvala žalovaného, aby jí zaplatil částku [částka], představující nepovolené přečerpání, úrok a úrok z prodlení (Poslední výzva před podáním žaloby ze dne [datum]). Dopis byl odeslán dne [datum] (Podací kniha). 6. Jde-li o čerpání úvěru, soud zjistil následující. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období leden 2013 - říjen 2013 se podává, že konečný zůstatek na účtu činí za toto období částku - [částka], a je tvořen mimo jiné negativními položkami„ debetní úrok z prodlení“ ve výši [částka],„ debetní úrok“ ve výši [částka],„ cena za služby“ ve výši [částka]. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za rok 2017 se podává, že konečný zůstatek na účtu činí za toto období částku [částka], a je tvořen mimo jiné negativními položkami„ cena za služby“ ve výši [částka]. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období září 2018 - prosinec 2018 se podává, že konečný zůstatek na účtu činí za toto období částku - [částka], a je tvořen mimo jiné negativními položkami„ debetní úrok z prodlení“ ve výši [částka],„ debetní úrok“ ve výši [částka],„ cena za služby“ ve výši [částka]. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období leden 2019 - květen 2019 se podává, že konečný zůstatek na účtu činí za toto období částku - [částka], a je tvořen mimo jiné negativními položkami„ debetní úrok z prodlení“ ve výši [částka],„ debetní úrok“ ve výši [částka],„ cena za služby“ ve výši [částka]. 7. Ze statistiky rodinných účtů pro rok 2013 zpracované ČSÚ plyne, že průměrný výdaj na osobu činil v dotčeném roce, po odečtení nákladů na rekreaci, částku [částka] měsíčně. 8. Z ostatních žalobkyní předložených důkazů (Všeobecné obchodní podmínky a [právnická osoba]) soud neučinil jakákoli pro věc významná zjištění. Jde-li o Ceník, žalobkyně neprokázala, by s ním byl žalovaný seznámen při uzavírání smlouvy o kontokorentním úvěru (a nedostavila se na jednání, čímž se připravila o případné poučení dle § 118a o. s. ř.). 9. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah, když po zvážení hlediska intertemporálního (§ 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. z.“) aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 1 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen„ obč. zák.“). 10. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 11. Podle § 451 odstavce 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 12. Podle § 451 odstavce 2 obč. zák., bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 13. Podle § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. 14. Podle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, není-li dále stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti 15. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, (dále jen„ ZSÚ“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 16. Zákon o spotřebitelském úvěru obsahuje povinnost věřitele posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, čímž má být zajištěn princip tzv. odpovědného úvěrování, kdy věřitel musí předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet. Pokud by výsledek posouzení úvěruschopnosti spotřebitele byl negativní, není žádoucí spotřebitele zadlužovat. Primárním účelem citované právní úpravy je tedy ochrana spotřebitele před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí, jakož i osobních morálně volních vlastností a životních i sociálních poměrů spotřebitele, jinými slovy řečeno, ochrana spotřebitele i před sebou samotným a vlastním neúměrným zadlužováním. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřeb