77 C 79/2022-64 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Původní žalobkyně ([právnická osoba]) se domáhala zaplacení částky 1 992 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 992 Kč od 10. 10. 2020 do zaplacení s tím, že žalovaný nezaplatil pojistné ve výši 1 942 Kč dlužné za období od 1. 5. 2020 do 9. 10. 2020 vyplývající z pojistné smlouvy č. 057928290 a nezaplatil poplatek za odeslání upomínky ve výši 50 Kč vyplývající ze sazebníku poplatků původní žalobkyně. Pravomocným usnesením ze dne 15. 3. 2021, č. j. 77 C 79/2022-58, na místo původní žalobkyně vstoupila do řízení žalobkyně, na kterou přešla pohledávka za žalovaným. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba], se dne 15. 4. 2015 v rámci pojistné smlouvy č. 251009065 dohodla s žalovaným na podmínkách poskytování pojištění majetku a odpovědnosti občanů, tj. bytu na adrese [adresa], a pojištění odpovědnosti varianta Exkluziv 1. Žalovaný měl dle smlouvy platit na pojistném 4 402 Kč ročně. Pojištění bylo žalovanému poskytováno mj. v období od 1. 5. 2020 do 9. 10. 2020, kdy nastaly účinky ukončení smlouvy. Za toto období činí dluh na pojistném 1 942 Kč Sazebník poplatků původní žalobkyně, který nebyl žalovaným, na rozdíl od listiny, na níž se nachází pojistná smlouva, jež na sazebník poplatků neodkazuje, podepsán, stanovuje výši poplatku za upomínku o zaplacení pojistného v částce 50 Kč. Dne 4. 11. 2021 se společnost [právnická osoba], a žalobkyně dohodly, že výše specifikovaná pohledávka za žalovaným se postupuje na žalobkyni. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Tato smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil, když nezaplatil pojistné. Žalovaný se nejpozději dne 10. 10. 2020 ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně, na niž bylo právo na zaplacení pohledávek ze strany společnosti [právnická osoba], uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z. převedeno, má proto, vedle neuhrazeného pojistného, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z částky 1 942 Kč v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a ke dni 10. 10. 2020 činí 8,25 % ročně. V této části žalobkyně svůj nárok prokázala a soud jí proto v této části vyhověl. Poplatek za odeslání upomínky ve výši 50 Kč má povahu smluvní pokuty, neboť je sankcí za porušení smluvené povinnosti ve smyslu § 2048 a násl. o. z.; podmíněnost vzniku práva na smluvní pokutu (zaplacení poplatku) odesláním upomínek žalobkyní přitom ujednání charakter smluvní pokuty nepopírá (srov. 23 Cdo 1192/2019). Takové ujednání, je-li jako v této věci součástí spotřebitelem nepodepsaného sazebníku poplatků, na nějž samotná spotřebitelská smlouva ani neodkazuje, je v rozporu se zásadou poctivosti (srov. I. ÚS 3512/11), nesplňuje požadavek na jasnost a srozumitelnost dle § 1811 odst. 1 o. z., a proto se k němu podle § 1812 odst. 2 o. z. nepřihlíží. Odvozeně nemá žalobkyně právo ani na příslušenství v podobě úroků z prodlení z částky 50 Kč. V této části je tak žaloba nedůvodná a soud ji proto zamítl. Jelikož žalobkyně nárokovala vedle zákonného úroku z prodlení, jenž činil 8,25 % z dlužné částky ročně, také úrok z prodlení do částky 10 % z dlužné částky ročně, jež specifikovala rovněž jako zákonný úrok z prodlení, kterýžto rozdíl jí však dle příslušných ustanovení nenáleží (výše repo sazby stanovené ČNB pro 1. 7. 2020 – tj. první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení – srov. § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. – jež se zvyšuje o 8 procentních bodů, činila 0,25 %), soudu nezbylo než žalobu v této části jako nedůvodnou zamítnout. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná ve zcela nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 942 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby včetně jejího doplnění ze dne 10. 3. 2022) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.