8 C 302/2022-32 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení shora uvedených částek. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem ([právnická osoba]) uzavřeli prostředky komunikace na dálku (webový portál [webová adresa]) smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě poskytl předchůdce žalobkyně žalovanému finanční částku ve výši 9 179 Kč, a to převodem na účet, který mu sdělil žalovaný. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku zápůjčky navýšenou o souhrnný poplatek ve výši 95 Kč v jedné splátce do dne [datum]). Dne [datum] poté byl uzavřen dodatek smlouvy [číslo] kterým byla prodloužena splatnost původní smlouvy o zápůjčce do dne [datum], a současně sjednán poplatek za toto prodloužení ve výši 300 Kč a úrok celé zápůjčky 1 % denně po dobu prodloužení splatnosti. Dne [datum] tak byla žalovaný povinen splatit celkem částku 12 419 Kč. Žalovaný ovšem řádně neuhradil sjednanou splátku a poplatky, a proto dále dle smlouvy a obchodních podmínek, které jsou její nedílnou součástí vzniklo žalobci vedle práva na úrok z prodlení také právo požadovat smluvní pokutu 0,1 % denně z aktuální dlužné částky, a účelně vynaložené náklady ve výši 30 Kč denně za každý den prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu a kapitalizovaného úroku se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny, poplatku za vyřízení úvěru a poplatku za prodloužení splatnosti, a dále kapitalizované smluvní pokuty za 864 dní do podání žaloby ve výši 82 719 Kč a celkových účelně vynaložených nákladů za každý den prodlení ve výši 25 920 Kč. Dále se žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti vyjádřila v tom smyslu, že (právní předchůdkyně) řádně provedla ověření schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě údajů a dokladů nahraných na internetovém portálu [webová adresa], ze kterých předchůdce žalobkyně ověřil příjem žalovaného ve výši [částka] ze mzdového výměru, a výdaje žalovaného za období [datum] až [datum], ze kterých vyplývá, že žalovaný má mnoho výdajů nad existenční minimum, které mohou být zcela ušetřeny nebo o měsíc odloženy, a proto má dostatek prostředků pro splacení úvěru s nízkou jistinou. Dále byly provedeny lustrace žalovaného v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí ([příjmení]) a registru platebních informací (REPI), vše s negativním výsledkem. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný ve smlouvě výslovně prohlásil, že je schopen uhradit své finanční závazky vč. poskytnuté zápůjčky, přičemž při takto nízké zápůjčce a krátké splatnosti je převážná část takového zhodnocení spíše na žalovaném; že pro poskytnutí mikropůjčky do 10 000 Kč jsou i podle ČNB pravidla měkčí; že zákon o spotřebitelském úvěru neukládá vycházet ze statistiky výdajů ČSÚ a výdaje ani nelze nijak ověřit, proto lze pouze vycházet z toho, co žadatelé sami uvedou, a tyto údaje musí být pravdivé, jinak by se žadatelé dopouštěli úvěrového podvodu; navíc i příjmy může mít žadatel jiné, které ani nesdělí. 2. Žalovaná strana se ve věci nevyjádřila. 3. Jelikož žalobkyně požadovala„ smluvní poplatek“ do budoucna nad rámec jeho kapitalizace ke dni podání žaloby, a také další žalobní nároky nebyly posouzeny jako oprávněné, soud bez dalšího nevyhověl návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, a pokračoval v řízení. Soud nařídil jednání k projednání věci na den [datum], na které se žalovaný bez omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, ačkoli mu bylo předvolání řádně doručeno, soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Z mzdového výměru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný doložil jako svůj příjem mzdu, kterou měl od [datum] stanovenu ve výši [částka] hrubého. Aniž by žalobkyně uvedla či doložila jakékoli údaje o osobních poměrech žalovaného, v případě svobodného a bezdětného žalovaného to, v poměrech roku 2019 znamenalo čistou mzdu ve výši [částka]. 5. Z fragmentu výpisu z účtu (pouze strana 3 a 6 ze 6) za období [datum] až [datum], soud toliko zjistil, že žádný příjem v daném období na tento účet neobdržel, mezi vyšší výdaje patří pouze platba [jméno] [příjmení] ve výši 4 500 Kč bez bližšího určení, a dále je zřejmé, že [datum] odešla z účtu splátka jiného úvěru ve výši 551,66 Kč, ke dni [datum] si hradil pojistné na úrazové pojištění, a dále dne [datum] odeslal žalovaný tzv. ověřovací platbu 1 Kč dalšímu poskytovateli spotřebních úvěrů [anonymizováno]. Zůstatek účtu ke dni [datum] byl [částka]. Z takto neúplného přehledu za jedinou cca polovinu jednoho měsíce není možné získat ani přehled o příjmech a výdajích žalovaného celkově, natož o jejich pravidelnosti, nicméně je zřejmé, že před uzavíráním smlouvy o zápůjčce, která je předmětem tohoto řízení splácel i jiné závazky k poskytovatelům spotřebitelských úvěrů a současně ke konci účtovaného měsíce neměl žádný vyšší zůstatek finančních prostředků na účtu. 6. Z fragmentu sjetiny aplikace monitoru soud nezjistil nic. Žalobkyně sice uvedla, že z něho vyplývá, že byl kontrolován občanský průkaz, druhý doklad totožnosti, výpis z účtu, doklad o mzdě a nahrán účet k zaplacení žalované částky, ovšem soudu nezbývá než konstatovat, že z takto částečně vyfocené obrazovky není možné zjistit k věci samé vůbec nic. 7. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] vč. obchodních podmínek (VOP) a dodatku [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně měla v úmyslu uzavřít s žalovaným smlouvu dle parametrů, které uvádí žalobkyně, tj. poskytnout žalovanému částku ve výši 9 179 Kč, a to převodem na účet, který sdělil žalovaný – č.ú. [číslo] pod [variabilní symbol], kterým má být uhrazena částka vystavitele dokladu předloženého žalovaným. Žalovaný měl vrátit částku zápůjčky navýšenou o poplatek ve výši 95 Kč v jedné splátce ve výši 9 274 Kč do dne [datum]. Dne [datum] měla být dodatkem smlouvy [číslo] prodloužena splatnost původní smlouvy o zápůjčce do dne [datum], a současně sjednán poplatek za toto prodloužení ve výši 300 Kč a úrok celé zápůjčky 1 % denně po dobu prodloužení splatnosti (kapitalizováno částkou 2 850 Kč za 31 dní). Dle smlouvy a obchodních podmínek, které jsou její nedílnou součástí, mělo být dále sjednáno právo na smluvní pokutu 0,1 % denně z aktuální dlužné částky, a účelně vynaložené náklady ve výši 30 Kč denně za každý den prodlení a 150 Kč za upomínky účtované 5. a 10. den prodlení. 8. Z dokladu o bezhotovostní platbě ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento dne předchůdce žalobkyně uhradil částku 9 179 Kč na č.ú. [číslo] pod [variabilní symbol] poznámkou půjčka [číslo]. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a obálky bylo zjištěno, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za osobou žalovanou, a té bylo postoupení oznámeno spolu s výzvou k zaplacení celé dlužné částky bez stanovení lhůty. 10. Po skutkové stránce soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za osobou žalovanou ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], obsahem této smlouvy je závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému částku ve výši 9 179 Kč, a to převodem na účet, který sdělil žalovaný – č.ú. [číslo] pod [variabilní symbol], kterým má být uhrazena částka vystavitele dokladu předloženého žalovaným. Žalovaný měl vrátit částku zápůjčky navýšenou o poplatek ve výši 95 Kč v jedné splátce ve výši 9 274 Kč do dne [datum]. Dne [datum] měla být dodatkem smlouvy [číslo] prodloužena splatnost původní smlouvy o zápůjčce do dne [datum], a současně sjednán poplatek za toto prodloužení ve výši 300 Kč a úrok celé zápůjčky 1 % denně po dobu prodloužení splatnosti (kapitalizováno částkou 2 850 Kč za 31 dní). Dle smlouvy a obchodních podmínek, které jsou její nedílnou součástí, mělo být dále sjednáno právo na smluvní pokutu 0,1 % denně z aktuální dlužné částky, a účelně vynaložené náklady ve výši 30 Kč denně za každý den prodlení a 150 Kč za upomínky účtované 5. a 10. den prodlení. Dne [datum] byla částka z uvedené smlouvy skutečně poskytnuta. Právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalované dotazy na žalovanou osobu, které konfrontoval s doklady předloženými, přičemž mohl ověřit toliko příjmy žalovaného ve výši [částka] měsíčně, a výdaje na další splátky poskytovatelům spotřebitelských úvěrů (za zjištěný fragment 11/ 2019 ve výši [částka]). Výdaje např. na bydlení ad. dále neověřoval, ostatně sám má za to, že je ověřit ani nelze. Žalobkyně oznámila postoupení pohledávky osobě žalované dopisem ze dne [datum], který odeslala dne [datum], a současně ji vyzvala k zaplacení celé dlužné částky bez stanovení lhůty (s tím, že postoupení pohledávky nemá vliv na plnění povinností). Z dalších předložených listin soud pro věc samou žádné podstatné skutečnosti nezjistil, když žalobkyně předložila