8 C 516/2021-38 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení dvou nároků. V prvé řadě se domáhala jistiny ve výši 11 584 Kč s příslušenstvím spočívajícím v kapitalizovaném úroku ve výši 2 700,68 Kč, zákonném úroku z prodlení z částky 7 115,37 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z částky 7 115,37 Kč ve výši 28 % p. a. od [datum] do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce částku ve výši 8 000 Kč, kterou jí měl žalovaný splatit i se sjednaným příslušenstvím. Žalovaný však uhradil pouze 1 300 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni účinně postoupena, a jelikož dosud nedošlo k uhrazení dlužné částky, domáhá se jejího zaplacení žalobou. Co se týče druhého nároku, domáhala se žalobkyně jistiny ve výši 8 905 Kč s příslušenstvím spočívajícím v kapitalizovaném úroku ve výši 2 497,72 Kč, zákonném úroku z prodlení z částky 5 195,46 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z částky 5 195,46 Kč ve výši 27 % p. a. od [datum] do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce částku ve výši 9 000 Kč, kterou jí měl žalovaný splatit i se sjednaným příslušenstvím. Žalovaný však uhradil pouze 7 800 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni účinně postoupena, a jelikož dosud nedošlo k uhrazení dlužné částky, domáhá se jejího zaplacení žalobou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. K prvnímu nároku vzal soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] podepsal listinu označenou jako„ smlouva o zápůjčce“, v níž se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout mu zápůjčku ve výši 8 000 Kč. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že za tuto zápůjčku splatí celkovou částku ve výši 15 145 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 253 Kč. [příjmení] navíc ve výši 7 145 Kč sestává z úroku ve výši 1 379 Kč, částky za zpracování a doručení ve výši 2 196 Kč, jakož i poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3 570 Kč. Z listiny„ tabulka umoření“ plyne, že žalovaný uhradil toliko 1 300 Kč s poslední platbou dne [datum]. V listině označené„ zákaznická karta“ žalovaný uvedl, že si peníze půjčuje na vybavení domácnosti. Měsíční výdaje uvedl ve výši [částka] a interní splátky ve výši [částka], tedy měsíční náklady ve výši [částka], jako čistý příjem uvedl částku [částka], kterou vydělává jako operátor skladu ve společnosti [právnická osoba] Jako další příjmy uvedl žalovaný [částka] jako„ ostatní příjmy“ a [částka] jako další čisté příjmy domácnosti. Celkový čistý příjem tak je uveden ve výši [částka]. Je zaškrtnuto, že tyto údaje byly ověřeny z pracovní smlouvy, potvrzení o příjmu a výplatních pásek za 3 měsíce, jakož i z výpisu z bankovního účtu. Z předložených výplatních pásek plyne, že čistá mzda žalovaného ve společnosti [právnická osoba] kolísala, kdy v září 2016 činila [částka], v říjnu [částka] a v listopadu [částka], avšak žalovanému bylo po srážkách ze mzdy zasláno toliko [částka]. K druhému nároku vzal soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] podepsal listinu označenou jako„ smlouva o zápůjčce“, v níž se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout mu zápůjčku ve výši 9 000 Kč. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že za tuto zápůjčku splatí celkovou částku ve výši 12 835 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 279 Kč. [příjmení] navíc ve výši 7 705 Kč sestává z úroku ve výši 1 593 Kč, částky za administrativní činnost ve výši 2 242 Kč, jakož i poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 3 870 Kč. Předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou následujícího dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s tím, že jinak bude podána žaloba. 3. K aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud z listiny„ smlouva o postoupení pohledávek“ ze dne [datum] za prokázané, že touto smlouvou společnost [právnická osoba] projevila vůli postoupit na žalobkyni soubor pohledávek specifikovaných v příloze, mimo jiné pohledávky za žalovaným, a žalobkyně toto akceptovala. Z listiny„ oznámení o postoupení pohledávky“ a dokladu o jejím odeslání vzal soud za prokázané, že byl žalovaný s tímto seznámen, přičemž toto oznámení mu bylo odesláno [datum]. Zároveň mu byla poskytnuta 10denní lhůta k uhrazení dlužné částky od data doručení tohoto oznámení, tedy do [datum]. <i>4. Dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>5. Dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2014, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>6. Dle ust. § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2014, není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.</i> <i>7. Dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>8. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>9. Dle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>10. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>11. Dle ust. § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>12. Dle ust. § 1751 odst. 1 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.</i> <i>13. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>14. Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 15. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že„ součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situac