13 C 188/2023-34 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně zahájila řízení o peněžité pohledávce návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Skutkové okolnosti vylíčila tím že žalovaný dne [datum] uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo]. Součástí byly obchodní podmínky. Žalovaný čerpal úvěr ve výši 50 000 Kč. Zavázal se uhradit formou 36 pravidelných měsíčních splátek, splatných vždy k 7. dni příslušného měsíce. Celková měsíční částka byla sjednána ve výši 2 916,41 Kč Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě. Žalovaný svou vůli projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl na účet věřitele částku v rozmezí 0,01 Kč až 1 Kč. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách [webová adresa]. Žalovaný dne [datum] uzavřel druhou smlouvu o úvěru téhož čísla, která je však technickým dodatkem ke smlouvě ze dne [datum]. Na základě dodatku byl předchozí závazek na základě dohody smluvních stran upraven tak, že jistina úvěru nově činila 49 446,92 Kč. Dále žalobkyně uplatnila smluvní pokutu, neboť žalovaný splátky řádně a včas nehradil. Pohledávku ze smlouvy žalobkyně nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Dlužnou částku uplatnila proti žalovanému v tomto řízení. 2. Soud nařídil ve věci jednání na [datum]. Žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce k jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, účinky doručení nastaly uložením podle § 49 odst. 2 o. s. ř., zák. č. 99/63 Sb. v účinném znění. Postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal v nepřítomnosti účastníků. Důkazy v řízení provedené takový postup soudu umožnily. 3. Důkazy žalobkyní předložené byly hodnoceny podle § 132 o. s. ř. Umožnily soudu učinit závěr, že pohledávka je podpořena hmotným právem pouze částečně a také částečně může být přiznána. 4. Žalobkyně založila svá skutková tvrzení na tom, že žalovaný prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku (§ 1820 a následující obč. zák., zák. č. 89/2012 Sb.) vstoupil do smluvního vztahu s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], kdy na internetových stránkách [webová adresa] zažádal o půjčku. Vyplnil formulář, své registrační a kontaktní údaje a vytvořil klientský profil. Uhradil verifikační platbu ve výši 0,01 Kč dle předloženého výpisu z účtu dne [datum]. Dále žalobkyně uvedla, že stejným způsobem byla uzavřena dne [datum] druhá smlouva o úvěru téhož čísla, která je však dodatkem k původní smlouvě ze dne [datum]. Dodatkem byl předchozí závazek opraven tak, že jistina úvěru nově činila 49 446,92 Kč. 5. Soud shledal, že smluvní vztah sdílel režim smlouvy spotřebitelské. Bylo proto nutno nahlížet optikou zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Pro posouzení platnosti spotřebitelského úvěru soud z úřední činnosti zkoumal, zda žalobkyně splnila povinnost týkající ověřování úvěruschopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, jak vyplývá z § 86 zák. č. 257/2016 Sb. v návaznosti na ustanovení § 87 odst. 1 citovaného zákona. 6. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 7. 2023, č. j. 13 C 188/2023 – 20 soud vyzval žalobkyni podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení a důkazů o tom, jakým způsobem věřitel ověřoval úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr pro účely posouzení platnosti uzavřené smlouvy ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] Lhůta byla uložena v délce jednoho měsíce od doručení usnesení s poučením o nepříznivém následku. Usnesení bylo doručeno právnímu zástupci žalobkyně do datové schránky dne [datum]. Na usnesení nebylo reagováno. 7. Za tohoto stavu soud dovodil, že žalobkyně, kterou stíhá povinnost tvrzení a povinnost důkazní, neprokázala tvrzené skutečnosti ohledně úvěruschopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Soud přijal závěr, že podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. je smlouva neplatná, neboť poskytne-li poskytoval spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. 8. Smlouvu o úvěru soud posoudil jako neplatné právní jednání. Přípisem vyžádaným soudem od [právnická osoba] bylo prokázáno, že na účet žalovaného č. [bankovní účet] běžný účet, jehož je žalovaný majitelem, byla dne [datum] připsána platba ve výši 50 000 Kč z účtu společnosti [právnická osoba] 9. Soud přijal právní názor o tom, že žalovaný čerpal peněžní prostředky poskytnuté věřitelem společností [právnická osoba] ve výši 50 000 Kč. Plnění přijal bez právního důvodu. Žalovaný uhradil původnímu věřiteli částku 5 851,22 Kč, jak žalobkyně doložila přípisem ze dne [datum] včetně připojené listiny. 10. Vyšel-li soud z právního posouzení o tom, že smlouva o úvěru je neplatná, žalovaný čerpal peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč a uhradil 5 851,22 Kč. Žalobkyně jako účastník aktivně legitimovaný, neboť pohledávku za žalovaným nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], má právo na vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu dále uvedeném. Smlouva o postoupení pohledávek byla předložena včetně oznámení vůči žalovanému o postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum]. 11. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák., zák. č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Soud dovodil, že žalovaný se na úkor žalobkyně obohatil o částku 44 148,78 Kč (rozdíl částky 50 000 Kč, kterou čerpal a částky 5 851,22 Kč, kterou uhradil). Žalobkyni bylo právo v tomto rozsahu přiznáno, neboť je podpořeno hmotným právem. 14. Zákonné úroky z prodlení byly přiznány podle § 1968 ve spojení s § 1970 obč. zák. ve výši stanovené § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení soud dovodil ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté žalovanému v dopise ze dne [datum] (výzva před podáním žaloby), kdy žalovaný byl vyzván k plnění nejpozději do dne [datum]. 15. V rozsahu uvedeném ve výroku tohoto rozsudku v odst. I. soud mohl žalobkyni přisvědčit a právo přiznat. 16. Ve zbývajícím rozsahu, tedy do částky 6 184,23 Kč na jistině (rozdíl částky 50 333,01 Kč, která byla požadována a částky 44 148,78 Kč, která byla přiznána) soud nemohl žalobě vyhovět, neboť není podpořena hmotným právem. Žaloba byla zamítnuta i v části příslušenství pohledávky v rozsahu ve výroku uvedeném, neboť v této části není nárok podpořen hmotným právem. 17. Postupem podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení. Zohlednil částečný úspěch žalobkyně ve věci. Úspěchu žalobkyně odpovídá 88 %, tedy neúspěch žalobkyně v rozsahu 12 %. Při odečtení neúspěchu a úspěchu má žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v rozsahu 76 %. Žalobkyně vynaložila náklady řízení, které byly posouzeny účelně vynaloženými v tomto rozsahu. Zaplacený soudní poplatek ve výši 2 014 Kč Náklady právního zastoupení v rozsahu tří úkonů po 3 140 Kč představující přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzvu podle vyhl. č. 177/96 Sb., režijní paušály podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky 3x po 300 Kč DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z odměny a náhrad. Celkově vynaložené náklady řízení ve výši 14 502 Kč byly shledány jako účelně vynaložené. Z této částky bylo přiznáno podle výsledku řízení 76 %, čemuž odpovídá částka 11 021,52 Kč. V tomto rozsahu byly náklady řízení přiznány. 18. Žalovaný byl zavázán k plnění ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.