30 C 101/2020-392 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, , ve znění pozdějších podání, domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále též jako „SJM“) s tím, že manželství účastníků řízení bylo rozvedeno dne , datum, , a že rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci dne , datum, . Dle tvrzení žalobkyně součástí zaniklého SJM byla bytová jednotka č. , Anonymizováno, , to vše zapsáno v katastru nemovitostí u , právnická osoba, , na listech vlastnictví č. , hodnota, , pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, (dále společně jen „bytová jednotka“) v obvyklé ceně , částka, a osobní motorové vozidlo tovární značky: , Anonymizováno, SPZ: , SPZ, , v ceně ke dni podání žaloby ve výši , částka, . Ve vztahu k bytové jednotce žalobkyně prohlásila, že rodiče žalovaného darovali žalovanému částku ve výši , částka, , z níž byla následně částka ve výši , částka, použita na úhradu první části kupní ceny za nákup bytové jednotky. Součástí SJM nebyly žádné závazky. Vzhledem ke skutečnosti, že osobní motorové vozidlo bylo v průběhu řízení o vypořádání SJM žalovaným prodáno za cenu , částka, , žalobkyně navrhla, aby předmětem vypořádání SJM byly peněžní prostředky, které žalovaný za prodej vozidla získal, tj. aby na vypořádacím podílu zaplatil žalobkyni polovinu kupní ceny ve výši , částka, . Žalobkyně nevznesla námitku relativní neplatnosti ohledně prodeje vozidla. Závěrem žalobkyně navrhla, aby bytová jednotka byla přikázána do jejího výlučného vlastnictví, oproti povinnosti zaplatit žalovanému vypořádací podíl do tří měsíců od právní moci rozsudku o vypořádání SJM, jakož aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí na vypořádacím podílu polovinu kupní ceny za prodané vozidlo, a konečně aby soud o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Žalovaný se k žalobě v opakovaných podáních (předně dne , datum, ) vyjádřil tak, že žalobou uplatněný nárok neuznal, neboť neodpovídal zákonu o cenách – znaleckému posudku. Uvedl, že návrh žalobkyně na vypořádání SJM neobdržel. Pokud by se tak stalo, na návrh by reagoval. Dodal, že jeho rodiče zaplatili polovinu kupní ceny před podpisem (kupní) smlouvy na bytovou jednotku, jakožto dar. Doplnil, že žalobkyně v rozhodné době, tj. v době studia i po studiu, neměla žádný příjem, tudíž zbývající část kupní ceny za bytovou jednotku uhradil ze své příjmu tvořícího součást SJM. V podání ze dne , datum, žalovaný dále doplnil, že návrh, aby bytová jednotka přešla do výlučného vlastnictví žalobkyně nemá opodstatnění s ohledem na životní poměry tehdejší doby. Žalovaný poznamenal, že žalobkyně v době přidělení bytové jednotky studovala na vysoké škole v , adresa, , jakož i to, že jeho rodiče dne , datum, vybrali ze svého účtu částku ve výši , částka, , resp. dne , datum, částku ve výši , částka, , což představovalo polovinu kupní ceny bytové jednotky. Z čestného prohlášení vyplývá, že rodiče žalovaného darovali žalovanému dne , datum, částku ve výši , částka, , kterou žalovaný použil k zaplacení poloviny kupní ceny za bytovou jednotku, když tehdejší finanční situace účastníků řízení neumožňovala zaplacení kupní ceny. Dle žalovaného (viz podání ze dne , datum, a ze dne , datum, ) je součástí SJM toliko polovina bytové jednotky, když druhá polovina bytové jednotky by měla být ve výlučném vlastnictví žalovaného na základě daru od jeho rodičů, resp. do SJM manželů nepatří polovina bytové jednotky zaplacené z daru rodičů žalovaného. Žalovaný taktéž uvedl, že mu jeho rodiče dne , datum, darovali částku ve výši , částka, na nákup osobního motorového vozidla, jehož kupní cena činila , částka, . Následně bylo opraveno, že tyto peněžní prostředky byly žalovanému darovány jeho rodiči dne , datum, , když tyto peněžní prostředky byly poukázány na bankovní účet žalobkyně. Zbývající částku ve výši , částka, , když kupní cena osobního motorového vozidla byla , částka, , účastníkům řízení půjčila matka žalobkyně. Účastníci řízení následně matce žalobkyně společně postupně spláceli poskytnuté peněžní prostředky, když od , Anonymizováno, tak již až do splacení činil toliko žalovaný. Žalovaný rovněž uvedl, že hradí náklady spojené s užíváním bytové jednotky, k čemuž doplnil, že nárok vůči žalobkyni dodatečně předloží. Žalovaný tak ovšem do rozhodnutí soudu neučinil. Žalovaný navrhl, jak je patrné z protokolu ze dne , datum, , aby bytová jednotka byla přikázána do jeho výlučného vlastnictví.3. Soud ve věci nařídil na , datum, a následně na , datum, pokračování jednání ve věci.4. Soudu byla dne , datum, prostřednictvím e-mailu bez zaručeného elektronického podpisu doručena žádost obecného zmocněnce žalovaného, aby jednání nařízené na , datum, bylo ze zdravotních důvodů na straně obecného zmocněnce žalovaného, když tento měl mít , podezřelý výraz, , jakož i s ohledem na podanou žalobu pro zmatečnost proti rozhodnutí , adresa, , odročeno. K žádosti o odročení nařízeného jednání nebyl ze strany obecného zmocněnce žalovaného připojen žádný doklad, z něhož by vyplývalo tvrzení obecného zmocněnce žalovaného stran jeho nedobrého zdravotního stavu, který by vylučoval jeho účast u nařízeného jednání.5. Soud žádosti obecného zmocněnce žalovaného nevyhověl, když žádost vyhodnotil jako nedůvodnou, jak bude dále rozvedeno, pročež se nařízení pokračování v jednání dne , datum, uskutečnilo, a to dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, jakož i obecného zmocněnce žalovaného.6. Soud při rozhodování o důvodnosti či nedůvodnosti žádosti obecného zmocněnce žalovaného o odročení nařízeného jednání ze zdravotních důvodů vyšel ze skutečnosti, a to i s přihlédnutím k předchozím žádostem obecného zmocněnce žalovaného o odročení jednání, byť primárně z důvodu vznesené námitky podjatosti, jakož i v jednom případě ze zdravotních důvodů, že soud obecnému zmocněnci žalovaného opakovaně sděloval, že aby jeho případná (další) omluva, resp. žádost o odročení nařízeného jednání ze zdravotních důvodů, byla soudem vyhodnocena jako důvodná, je zapotřebí, aby obecný zmocněnec žalovaného k takové žádosti připojil doklad, např. lékařskou zprávu či jiný obdobný doklad, z něhož bude zcela jednoznačně vyplývat, že aktuální zdravotní stav obecného zmocněnce žalovaného vylučuje, aby se obecný zmocněnec žalovaného mohl nařízeného jednání zúčastnit.7. Pakliže obecný zmocněnec žalovaného soudu takový doklad, a to ani zpětně, nedoložil, když takovým dokladem jistě není poukaz na vyšetření ze dne , datum, , a jestliže ani v tomto případě obecný zmocněnec žalovaného soudu k žádosti o odročení jednání ze zdravotních důvodů žádný zmiňovaný doklad nedoložil, když soud taktéž vzal v potaz, že poslední a současně i první jednání ve věci se uskutečnilo již dne , datum, , přičemž následně se již žádné další jednání ve věci nepodařilo s ohledem na rozličné procesní návrhy žalovaného, resp. obecného zmocněnce žalovaného, uskutečnit, má soud v tomto konkrétním případě za to, a to i s přihlédnutím k legitimnímu očekávání žalobkyně, aby její věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřeném čase, když žaloba byla soudu doručena dne , datum, , že žádost obecného zmocněnce žalovaného o odročení jednání nařízeného na , datum, ze zdravotních důvodů není důvodná, pročež se jí soud rozhodl nevyhovět.8. Soud poznamenává, že se jednalo toliko o žádost obecného zmocněnce žalovaného, nikoliv o žádost samotného žalovaného. Pokud soud vyjde z e-mailu obecného zmocněnce žalovaného ze dne , datum, , v němž je výslovně uvedeno, že žalovaný trvá na své účasti na jednání, přičemž předvolání k jednání bylo žalovanému řádně a včas doručeno, soud vycházeje z tohoto e-mailu předpokládal, že nařízeného jednání se zúčastní alespoň žalovaný, což se ovšem nestalo.9. Soud dodává, že nepřehlédl, že žalovaný má aktuálně pobývat na území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Velká Británie“). Soud obecnému zmocněnci žalovaného sdělil (viz e-mail ze dne , datum, ), že pokud platí, že žalovaný má zájem se nařízeného jednání zúčastnit, a že pokud aktuálně pobývá ve Velké Británii, nechť soudu sdělí, s dostatečným časovým předstihem, kdy bude naopak pobývat na území České republiky, a soud by se pokusil v tomto časovém okně nařídit jednání. Žalovaný na tuto žádost či výzvu soudu nijak nereagoval.10. Při rozhodování, zda žádosti o odročení nařízeného jednání ze zdravotních důvodů na straně obecného zmocněnce žalovaného bude vyhověno, soud rovněž zohlednil skutečnost, když se přiklonil k závěru, že se ze strany obecného zmocněnce žalovaného se jedná o obstrukční taktiku, jejímž cílem je dosažení toho, aby se již poněkolikáté nařízené jednání prostě znovu a znovu neuskutečnilo. Pakliže zdravotní stav obecného zmocněnce žalovaného, čemuž by nasvědčovaly informace poskytnuté samotným obecným zmocněncem žalovaného (viz zejména podání ze dne , datum, či e-mail ze dne , datum, , resp. ze dne , datum, ), zřejmě dlouhodobě neumožňuje, a