34 C 15/2023-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 658,71 Kč s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], dále jen„ Společnost“) uzavřel s žalovaným dne 3. 7. 2020 Smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] na základě které poskytl žalovanému v hotovosti částku 15 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v místě bydliště, což stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit Společnosti částku 27 888 Kč představující jistinu 15 000 Kč a částku 12 888 Kč představující, úroky, poplatek za poskytnutí úvěru, inkasní poplatek, náklady na vyhodnocení úvěrového rizika, v pravidelných 14-ti měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr částku 4 500,01 Kč, která byla alokována na jistinu ve výši 2 248,61 Kč a na příslušenství ve výši 2 251,40 Kč. Žalovaný porušil povinnost platit splátky řádně a včas, tudíž se zbylá nesplacená část úvěru stala splatnou dne 3. 9. 2021. Od 4. 9. 2021 je žalovaný v prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 3. 6. 2022 s účinností ke dni 6. 6. 2022 Společnost postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Žalovaná částka se sestává z jistiny ve výši 12 751,39 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 039,27 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 164 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 169 Kč, inkasního poplatku ve výši 2 264,33 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 677,05 Kč, smluvní pokuty v částce 2 907,32 Kč (žalovaný byl povinen zaplatit dle smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,1 % z neuhrazené jistiny za každý započatý den prodlení, přičemž žalobkyně požadovala smluvní pokutu od 4. 9. 2021 do 20. 4. 2022). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den 28. 4. 2023. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Bez předchozí omluvy se nedostavil žalovaný. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Ze žádosti o úvěr pro podnikatele bylo zjištěno, že žalovaný dne 3. 7. 2020 jako fyzická osoba nepodnikající požádal společnost [právnická osoba] o úvěr ve výši 15 000 Kč a současně Společnosti sdělil, že je svobodný, bydlí u rodičů, podniká v instalatérství, jeho měsíční příjem činí celkem 33 500 Kč. 5. Ze Smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 3. 7. 2020 mezi [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Smlouvou se věřitel zavázal poskytnout dlužníkovi neúčelový hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč, který se dlužník zavázal spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč (úroková sazba při splatnosti 14 měsíců ve výši 15 % p.a.), poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč, a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč, věřiteli vrátit ve 14-ti měsíčních splátkách po 1 992 Kč Smluvní strany si sjednaly, že dlužník je v případě prodlení povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná dne následujícího po dni takového prodlení. Obsahem smlouvy je i prohlášení dlužníka, že smlouvu uzavírá jako podnikatel v souvislosti s podnikatelskou činností a potvrzuje, že od věřitele převzal v místě svého bydliště v hotovosti celkovou výši úvěru. 6. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 10. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 12 751, 39 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 350,40 Kč nejpozději do 14. 10. 2022. Výzva byla odeslána dne 5. 10. 2022. 7. Z Rámcové smlouvy ze dne 4. 4. 2022 a ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 6. 2022 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena věřitelem na žalobkyni. 8. Z oznámení ze dne 21. 6. 2022 soud zjistil, že žalovanému jako fyzické nepodnikající osobě bylo oznámeno, že pohledávka vzniklá ze smlouvy o úvěru [číslo] ve výši 36 031,78 Kč byla postoupena na žalobkyni. 9. Z potvrzení o provedení transakce soud nezjistil žádné významné skutečnosti. 10. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Dne 3. 7. 2020 žalovaný jako fyzická osoba nepodnikající požádal [právnická osoba], [IČO] o poskytnutí částky 15 000 Kč. Následně téhož dne uzavřeli Společnost a žalovaný smlouvu označenou jako„ Smlouva o podnikatelském úvěru“, na základě které se Společnost zavázala poskytnout žalovanému v hotovosti částku 15 000 Kč. Naproti tomu se žalovaný zavázal uvedenou částku vrátit Společnosti spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč (úroková sazba při splatnosti 14 měsíců ve výši 15 % p.a.), poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč, a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč, a to ve 14-ti měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný částku 15 000 Kč převzal v místě bydliště (Jestliže žalobkyně tvrdila, že žalovaný převzal hotovost v místě bydliště, podporuje listina obsahující text smlouvy o úvěru žalobkyně tvrzení a ta skutečnost, že žalovaný smlouvu podepsal svědčí pro závěr, že od Společnosti peněžní prostředky skutečně převzal). Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil 4 500,01 Kč Vedle těchto nároků žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu za prodlení ve výši 2 907,32 Kč od 4. 9. 2021 do 20. 4. 2022, k jejíž úhradě se v případě prodlení s úhradou splátek žalovaný rovněž zavázal. Pohledávka z této smlouvy byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 3. 6. 2022. 11. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen„ ZSÚ“ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost„ s odbornou péčí.“ 12. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný žádal o úvěr jako fyzická osoba nikoli jako podnikatel, tedy při uzavírání smlouvy vystupoval mimo rámec své podnikatelské činnosti. To, že v žádosti uvedl, že podniká v instalatérství neznamená, že o úvěr žádal jako podnikatel. Společnost i po uzavření smlouvy s žalovaným komunikovala jako s fyzickou osobou nikoli jako s podnikatelem (převzetí finančních prostředků v místě bydliště). Soud má za to, že předmětem řízení byl nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřela Společnost dne 3. 7. 2020 s žalovaným coby spotřebitelem, proto soud právní vztahy mezi účastníky posuzoval dle zákona č. 267/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 18. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník v