34 C 427/2022-22 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu domáhala na žalovaném zaplacení částky 62 609,78 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které mu poskytl částku 35 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně (dále jen„ Společnost“) poskytnuté peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 30 401 Kč, který je součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 8 577 Kč, s úrokovou sazbou 29 % p. a., odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 11 791 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši 7 711 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 3 634 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný uhradil 1 200 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně žalobou požadovala na jistině částku 35 000 Kč a na souhrnném poplatku částku 27 609,78 Kč, dále požadovala smluvní úrok a zákonné úroky z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení nepožádala. Žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst.3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). 4. Ze Smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalovaným jako zákazníkem a společností [právnická osoba] Předmětem smlouvy byl závazek Společnosti poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku spolu s poplatkem ve výši 28 079 Kč, který se skládal z úroku ve výši 8 577 Kč, poplatku za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 11 791 Kč a částky za vedení zákaznického účtu ve výši 7 711 Kč, vrátit Společnosti v pravidelných 18 měsíčních splátkách ve výši 3 694 Kč, přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy. Zároveň žalovaný přistoupil k doplňkovému pojištění, jehož výše činila 2 322 Kč. Celková částka, kterou byl žalovaný povinen vrátit tak činila 65 401 Kč. Ve smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný podpisem smlouvy potvrzuje, že převzal celou částku zápůjčky v hotovosti. Smluvní strany si sjednaly, že úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy. 5. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný Společnosti sdělil, že je zaměstnán na základě pracovní smlouvy, jeho měsíční příjem činí 45 079 Kč, přičemž jeho další příjmy činí 50 000 Kč, celkem 95 079 Kč. Měsíční výdaje uvedl žalovaný v částce 6 000 Kč. V kolonce ověřené dokumenty je zaškrtnuto, že žalovaný předložil dvě výplatní pásky a dva výpisy z bankovního účtu. 6. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný dne [datum] uhradil částku 500 Kč, dne [datum] částku 500 Kč a dne [datum] částku 200 Kč, přičemž částka 1 071 Kč byla použita na úhradu nákladů na sjednání a správu úvěru, částka 129 Kč na doplňkové finanční služby. 7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávek uvedených v seznamu, který je přílohou [číslo] smlouvy, přičemž z této přílohy bylo zjištěno, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému, že pohledávka ze Smlouvy o zápůjčce byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávky postoupena na žalobkyni a k datu postoupení výše pohledávky činila 86 823,10 Kč písemnost byla odeslána dne [datum] (podací lístek). 9. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 85 261,57 Kč nejpozději do [datum]. Odeslání písemnosti dne [datum] bylo doloženo podacím lístkem. 10. Soud zjistil tento skutkový stav. Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, které se zavázal žalovaný vrátit Společnosti spolu s poplatkem ve výši 28 079 Kč, který se skládal z úroku ve výši 8 577 Kč, poplatku za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 11 791 Kč a částky za vedení zákaznického účtu ve výši 7 711 Kč, a to v pravidelných 18 měsíčních splátkách ve výši 3 634 Kč. Celková částka, kterou byl žalovaný povinen vrátit činila 65 401 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal celou částku zápůjčky v hotovosti. Zápůjční úroková sazba 29 % p.a. byla sjednána po celou dobu trvání Smlouvy. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Uhradil pouze 1 200 Kč, když tato částka byla použita na úhradu nákladů na sjednání a správu úvěru, a na doplňkové finanční služby. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Při posuzování úvěruschopnosti měla Společnost k dispozici vyplněnou kartu zákazníka. 11. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen„ ZSÚ“, je poskytovatel povinen provozovat svou činnost„ s odbornou péčí.“ 12. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřela dne [datum] Společnost v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným coby spotřebitelem, proto soud právní vztahy mezi účastníky posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 19. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 C