37 C 273/2023-27 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] domáhala vůči žalované zaplacení částky 28 705,29 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru (dále též jen„ Smlouva“), na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 111,33 % v 30 měsíčních splátkách po 2 992 Kč, celkem tedy 89 760 Kč. Splatnost první splátky byla stanovena na den [datum]. Dnem [datum] došlo vlivem prodlení žalované se splácením k zesplatnění celého dluhu. Žalovaná pohledávka sestává z jistiny úvěru 22 850,24 Kč, ze smluvního úroku 10 803,76 Kč a ze smluvní pokuty 499 Kč za prodlení žalované s jednou splátkou. Dále žalobkyně požaduje přiznat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně vyčíslenou na částku 5 855,05 Kč a zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně dále uvedla, že před sjednáním smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, když si od ní vyžádala informace o jejích výdajích a příjmech prostřednictvím webového formuláře a žalovanou dále lustrovala v centrální evidenci exekucí a systému NRKI/BRKI. 2. Žalovaná uvedla, že úvěr sjednávala v době, kdy jako domácnost nevycházeli s penězi. Tehdejší partner v srpnu 2020 utrpěl vážný úraz a byl v pracovní neschopnosti a její příjem byl hlavním pro celou domácnost. O úvěr zažádala prostřednictvím internetového formuláře, následně se ji telefonicky ozval zástupce žalobkyně a ptal se na její příjmy a výdaje. Na dotazy ohledně příjmů uvedla, že má měsíční čistý příjem přibližně 30 000 Kč a dále její partner pobíral příjem ze životního pojištění ve výši 8 000 Kč. Ohledně výdajů uvedla, že výdaje na bydlení činí celkem 14 000 Kč, dále platí 6 000 Kč měsíčně za pohonné hmoty z důvodu dojíždění za prací, dále 400 Kč za povinné ručení na auto, dále 5 000 – 6000 Kč měsíčně na výdaje domácnosti za jídlo, partner platil dále životní pojištění 2 300 Kč měsíčně, dále ošacení v průměru minimálně 2 000 Kč měsíčně a také výdaje na spotřební zboží ve výši také minimálně 2 000 Kč měsíčně. Má nezletilé dítě. V době sjednání úvěru mu bylo 6 let. Zástupce žalobkyně se jí neptal na důvod sjednání půjčky. 3. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně, jež se z jednání omluvila. Z provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti: 4. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalovaná obdržela od žalobkyně částku 30 000 Kč z titulu smlouvy o úvěru, kterou uzavřely dne [datum]. Rovněž účastnice shodně tvrdily, že žalobkyně zkoumala příjmy a výdaje domácnosti žalované prostřednictvím dotazů. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru pronto půjčka [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že je podepsána žalobkyní a žalovaným, žalobkyně se zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 30 000 Kč s pevně stanoveným úrokem ve výši 111,33 % p. a., při RPSN 191,67 % Částku v celkové výši 89 760 Kč se pak žalovaný zavázal vrátit v 30 měsíčních splátkách po 2 992 Kč. 6. Ze smluvních podmínek ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru PRONTO PŮJČKA ze dne [datum] podepsané žalobkyní a žalovaným, soud zjistil, že byly součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru. 7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] podepsané žalobkyní, soud zjistil, že obsahuje shrnující informace o sjednaném spotřebitelském úvěru. 8. Z výpisu z běžného účtu žalované za období 1/ 2021 vyplývá, že byla majitelkou účtu č. [bankovní účet]. 9. Z fotokopie mobilního bankovnictví žalované k německému účtu vyplývá, že její příjem ze zaměstnání v lednu 2021 byl 1317,74 EUR a v únoru 2021 byl 1 145,95 EUR. 10. Z lustrace v Centrální evidenci exekucí plyne, že proti žalované k datu sjednání smlouvy nebyla vedena žádná exekuce. 11. Z německé výplatní pásky za měsíc 12/ 2020 plyne, že mzda žalované činila v prosinci 2020 1317,74 EUR. 12. Z listiny označené jako splátkový kalendář plyne, že obsahuje rozpis sjednaných splátek úvěru. 13. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady plyne, že žalobkyně odeslala dne [datum] žalované na účet č. [bankovní účet] částku 30 000 Kč. 14. Z úvěrové zprávy NRKI-BRKI ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná před žádostí o předmětný úvěr čerpala dva osobní úvěry (ukončeny v roce [rok] a [rok]) a dále, že žádala dne [datum] o úvěr ve výši 100 000 Kč, který byl odmítnut poskytovatelem. 15. Z insolvenčního spisu žalované vedeného u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že v letech [rok] až [rok] byla žalovaná v oddlužení, které bylo ukončeno splněním. 16. Z úvěrové karty žalované vyplývá přehled splácení úvěru, konkrétně to, že žalobkyně v období od [datum] do [datum] zaplatila žalobkyni celkem částku 45 000 Kč. 17. Z listin označených jako upomínka č. I, II. a III. plyne, že žalobkyně žalovaného upomínala k úhradě částí dluhu. 18. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celého zesplatněného dluhu. 19. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: 20. Žalovaná čerpala od žalobkyně úvěr ve výši 30 000 Kč na základě smlouvy o úvěru. Zavázala se úvěr spolu s úrokem ve výši 111,33 % ročně žalobkyni splatit 30 měsíčními splátkami po 2 992 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek bylo sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat smluvní pokuty. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované prostřednictvím Centrální evidence exekucí, systému NRKI-BRKI a dotazy na příjmy a výdaje žalované, resp. její domácnosti. Žalovaná zaplatila žalobkyni toliko částku 45 000 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, kterou ji vyzvala k zaplacení celé dlužné částky do [datum]. 21. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 22. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, (dále jen„ ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 23. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 24. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 25. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 26. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Žalovaná pak vystupovala v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o. z., neboť sjednávala zápůjčku mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o zápůjčce se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž ZSÚ. 27. Žalobkyně tedy byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované-spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje popsaná zápůjčka ve výši 30 000 Kč. Posouzení schopnosti splácet úvěr je přitom závislé na disponibilních příjmech žalované, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Smyslem této povi