7 C 332/2023-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [anonymizováno], s r.o. se sídlem [adresa], poskytl žalované úvěr částku 20 000 Kč dne [datum]. Žalovaná nevrátila předmětnou částku řádně a včas po výzvě žalobce a na její straně vzniklo bezdůvodné obohacení. Pohledávku vůči žalované [právnická osoba] [anonymizováno], s r.o. se sídlem [adresa], dne [datum] postoupila na společnost [právnická osoba], IČ [číslo] na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum] [právnická osoba], IČ [číslo], dne [datum] postoupila na společnost [právnická osoba], IČ [číslo] na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum]. Žalovaná částku ve shora uvedené výši nezaplatila do dnešního dne, proto byl žalobce nucen obrátit se na soud se svojí žalobou. 2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalovaného dne [datum], neboť žalovaný se k jednání řádně nedostavil bez omluvy, i když byl řádně předvolán. 3. Soud provedl listinné důkazy: 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a formuláře pro standardní informace, smluvních podmínek soud naznal, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru na základě rámcové smlouvy prostřednictvím internetových stránek. Na základě této smlouvy žalobce měl poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná tuto smlouvu úvěrovou nestvrdila svým podpisem. 5. Z potvrzení jo provedené platbě soud naznal, že žalobce zaslal na účet [bankovní účet] žalované částku ve výši 20 000 Kč dne [datum]. 6. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] soud naznal, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky [právnická osoba] [anonymizováno], s r.o. se sídlem [adresa], že pohledávka vůči žalované byla postoupena společnosti [právnická osoba], IČ [číslo] a poté žalobci. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], soud naznal, že společnost [právnická osoba], IČ [číslo] postoupila žalobci pohledávku vůči žalované. 9. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 11. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 12. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 stejného ustanovení, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 13. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 14. Podle § 2400 občanského zákoníku mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné. 15. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 16. Podle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 17. Podle § 2050 občanského zákoníku, je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 18. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20. Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil dle § 132 o.s.ř. soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: 21. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, které ve svém souhrnu vedou soud k závěru, že [právnická osoba] [anonymizováno], s r.o. se sídlem [adresa], IČ [číslo] [právnická osoba], IČ [číslo] postoupila žalobci pohledávku vůči žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná obdržela žalovanou částku od [právnická osoba] [anonymizováno], s r.o. se sídlem [adresa]. Žalovaná nevrátila ani po výzvě žalobce částku 20 000 Kč. 22. Žalobce neprokázal, že žalovaná akceptovala smlouvu o úvěru, neboť z předložených listinných důkazů nelze určit, zda tuto smlouvu o úvěru, jakou úvěrovou smlouvu s podmínkami žalovaná akceptovala. Soud provedl pouze předložené listinné důkazy žalobcem [příjmení] k tomu, že žalobce prokázal poskytnutí finančních prostředků žalované ve výši 20 000 Kč, posoudil soud vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. NOZ). Žalobcem byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (žalované) věc určená podle druhu (částka 120 000 Kč). Bylo prokázáno, že žalovaná částka byla zaslána žalobcem na účet žalované. 23. Soud proto v průběhu řízení dospěl k závěru, že byly splněny předpoklady stanovené zákonem ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalované dle § 2991 odst. 1, 2 o.z., neboť žalobce – věřitel přenechal dlužníkovi žalované určité množství věcí druhově určených (peníze) k volnému nakládání bez právního důvodu a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I. 24. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 25. Příslušenství pohledávky bylo žalobci přiznáno v souladu se žalobou, neboť žalovaná, ač byla upomínkou vyzývána, žalobci částku neuhradila a dostala se do prodlení dle § 1970 občanského zákoníku občanského zákoníku. Den prodlení byl stanoven jako den následující po dni, ke kterému mělo být plněno, kdy měla být uhrazena celá dlužná částka tedy den následující, tj. ke dni [datum]. Výše úroků z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 26. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 27. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal náklady řízení v plné výši 2 252 Kč. Náhrada nákladů řízení představuje soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady právního zastoupení 3 úkony á 300 Kč dle §14b odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21 %. 28. Dle § 160 odst. 1 věty druhé soud stanovil lhůtu k plnění v délce šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.