7 C 491/2022-31 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se svojí žalobou podanou dne [datum] u Okresního soudu v Ústí nad Labem domáhal vydání rozsudku, jimiž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 12 700 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že na základě úvěrové smlouvy ze dne [datum] internetových stránek společnosti. Tato smlouva byla uzavřena registrací žalovaného prostřednictvím on-line formuláře, kterou sdělila žalobci jméno, příjmení, rodné číslo, emailovou adresu, číslo bankovního konta, kód banky. Žalovaný vyplnil na internetových stránkách žalobce na internetových stránkách [webová adresa]. Žalovaný se zavázal řádně a včas uhradit poskytnutý úvěr do 30 dnů od jeho poskytnutí. Žalovaný se dále zavázal poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatek SMS servis ve výši 49 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč a smluvní pokutu v případě prodlení s úhradou dluhu ve výši 3 % z nezaplacené jistiny úvěru. Žalovaný úvěr řádně a včas neuhradil, a proto se úvěr stal splatný dne [datum]. Dlužná částka představuje ke dni [datum]: jistinu ve výši 9 999 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatek za bezpečnou splátku 396 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 196 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 489 Kč, poplatek za prodloužení splatností ve výši 490 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 300 Kč. Žalovaný částku ve shora uvedené výši nezaplatil do dnešního dne, proto byl žalobce nucen obrátit se na soud se svojí žalobou. 2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalovaného dne [datum], neboť žalovaný se k jednání řádně nedostavil bez omluvy, i když byl řádně předvolán. 3. Soud provedl listinné důkazy. 4. Z úvěrové smlouvy ze dne [datum], smluvních podmínek, sazebníku poplatků soud zjistil, že žalobce se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal hradit úvěr do třiceti dnů od jeho poskytnutí. Žalovaný se zavázal uhradit žalobci smluvní pokutu v případě, že bude v prodlení s vrácením úvěru ve výši 3 % z neuhrazené jistiny a poplatky: poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatek SMS servis ve výši 49 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč. Žalovaný tuto smlouvu nestvrdil svým podpisem pouze je uvedena číselná variace. 5. Z předžalobní výzvy k placení ze dne [datum] soud naznal, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 12 700 Kč. 6. Z výpisu obchodního rejstříku ohledně žalobce bylo soudem zjištěno, že předmětem podnikání žalobce je poskytování spotřebitelského úvěru. 7. Z výpisu účtu bylo soudem zjištěno, že žalovanému byla zaslána částka 10 000 Kč. 8. Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil dle § 132 o.s.ř. soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: 9. Z žalobce předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalobce s žalovaným uzavřel dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu, na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný byl povinen peněžní prostředky vrátit nejpozději do [datum] a uhradit shora uvedené poplatky. Lhůta ke splatnosti byla žalovanému prodloužena na základě jeho žádosti. Žalovaný ovšem smluvně převzatou povinnost ve stanovené lhůtě, jakož ani později, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy, nesplnil, když peněžní prostředky žalobci nevrátil. 10. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). 11. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 13. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 14. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 stejná ustanovení, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 15. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 16. Podle § 2400 občanského zákoníku mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné. 17. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 18. Podle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 19. Podle § 2050 občanského zákoníku, je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 20. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), na základě, které byl věřitel (žalobce) povinen přenechat dlužníku (žalovanému) úvěr (peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč). Žalobce svoji povinnost splnil, avšak povinnost žalovaného splněna nebyla, když žalovaný žalobci ničeho nevrátil a neuhradil smluvené poplatky a smluvní pokutu ve shora uvedené výši. Žalovaný se proto ocitl v prodlení s vrácením poskytnutých peněžních prostředků, a to od [datum], pročež od tohoto dne má žalobce právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 22. S ohledem na uvedené skutečnosti soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I. 23. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle §142odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal náklady řízení v plné ve výši 2 252Kč. Náhrada nákladů řízení představuje soudní poplatek ve výši 800Kč, náklady právního zastoupení 3 úkony á 300Kč, dle §14b odst.1 vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21 %.