7 C 494/2022-31 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že poskytl žalovanému částku 5 000 Kč na základě uzavřené úvěrové smlouvy dne [datum]. Tato smlouva byla uzavřena registrací žalovaného prostřednictvím on-line formuláře, který sdělil žalobci jméno, příjmení, rodné číslo, emailovou adresu, číslo bankovního konta, kód banky. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr žalobci do [datum] formou pravidelných splátek ve výši 1 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek ve výši 3 500 Kč a smluvní pokutu za prodlení s úhradou jakéhokoliv jednotlivé splátky ve výši 500 Kč. Žalovaný nevrátil předmětnou částku – úvěr ve výši 5 000 Kč řádně a včas. Žalobce proto požadoval úhradu jistiny ve výši 5 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč, poplatek za poskytnutý úvěr ve výši 3 500 Kč. 2. Podle §101 odst.3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalovaného dne [datum], neboť žalovaný se k jednání řádně nedostavil bez omluvy, i když byl řádně předvolán. 3. Soud provedl listinné důkazy. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud naznal, že mezi žalovaným a žalobcem byla uzavřena smlouva o úvěru na základě rámcové smlouvy prostřednictvím internetových stránek. Na základě této smlouvy žalobce měl poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se dle smluvních podmínek zavázal vrátit úvěr do [datum] formou pravidelných splátek ve výši 1 000 Kč, dále uhradit poplatek za poskytnutý úvěr ve výši 2 500 Kč, smluvní pokutu ve výši 5 00Kč za každé prodlení s jednotlivou splátkou. Žalovaný tuto smlouvu úvěrovou nestvrdil svým podpisem. 5. Z potvrzení o odeslání finančních prostředků soud naznal, že žalobce zaslal na účet žalovanému částku ve výši 5 000 Kč. 6. Z podacího lístku ze dne [datum], z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] soud naznal, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky do tří dnů. 7. Z provedených důkazů má soud po skutkové stránce za prokázané že žalobce dne [datum] zaslal žalovanému bezhotovostně na účet částku 5 000 Kč. Soud však nemá za prokázané, že se tak stalo na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum], neboť nemá za prokázané, že tato byla uzavřena, když neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného a žalobce neprokázal, že by jakkoli ověřoval totožnost osoby, s níž úvěrovou smlouvu uzavírá. Samotné poskytnutí finančních prostředků nesvědčí o uzavření úvěrové smlouvy v předloženém znění. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný byl prokazatelně vyzván žalobkcem k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou téhož dne, ve které byla stanovena lhůta k úhradě do tří dnů. 8. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ o. z.“). 9. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 11. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 12. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 stejného ustanovení, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 13. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 14. Podle § 2400 občanského zákoníku mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné. 15. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 16. Podle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 17. Podle § 2050 občanského zákoníku, je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 18. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Dle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. s kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 21. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že jelikož v řízení nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy, jedná se mezi účastníky o vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.). Žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat žalobci (§ 2991 odst. 1 o. z.), soud mu tak uložil, aby zaplatil žalobci částku 5 000 Kč (tj. čerpané finanční prostředky) s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.; počátek běhu úroku z prodlení soud stanovil v souladu s ust. § 573 o. z., když předžalobní upomínka byla odeslána dne [datum] se lhůtou k plnění 3 dny a před předžalobní upomínkou žalovaný k úhradě celého dluhu prokazatelně vyzván nebyl). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu zamítl, když v tomto rozsahu převyšuje bezdůvodné obohacení žalovaného (výrok II.). 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaný byl ve věci převážně úspěšný, a proto by měl nárok na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem III.