7 C 60/2023-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] poskytl žalované částku 37 727,35 Kč na základě uzavřené úvěrové smlouvy dne [datum]. Tato smlouva byla uzavřena registrací žalované prostřednictvím on-line formuláře, který sdělil žalobci jméno, příjmení, rodné číslo, emailovou adresu, číslo bankovního konta, kód banky. Žalovaná vyplnila na internetových stránkách právního předchůdce žalobce na internetových stránkách [webová adresa]. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr právnímu předchůdci žalobce do [datum]. Žalovaná nevrátila předmětnou částku ve výši 37 727,25 Kč řádně a včas ani po výzvě žalobce. Pohledávku vůči žalované společnost [právnická osoba], dne [datum] postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum]. Žalovaná částku ve shora uvedené výši nezaplatila do dnešního dne, proto byl žalobce nucen obrátit se na soud se svojí žalobou. 2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalované dne [datum], neboť žalovaná se k jednání řádně nedostavila bez omluvy, i když byla řádně předvolána. 3. Soud provedl listinné důkazy. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] soud naznal, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] dříve [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru na základě rámcové smlouvy prostřednictvím internetových stránek. Na základě této smlouvy žalobce měl poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000Kč. Žalovaná se dle smluvních podmínek zavázala vrátit úvěr dle do [datum]. Žalovaná tuto smlouvu úvěrovou nestvrdila svým podpisem. 5. Z výpisu soud naznal, že žalobce zaslal na účet žalované částku ve výši 25 000 Kč, dále požadoval náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč, úrok ve výši 11 977,35 Kč. 6. Z podacího lístku ze dne [datum], z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] soud naznal, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] přílohy [číslo] oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud naznal, že společnost [právnická osoba] postoupila žalobci pohledávku vůči žalované. 8. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 10. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 11. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 stejného ustanovení, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 12. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 13. Podle § 2400 občanského zákoníku mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné. 14. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 15. Podle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 16. Podle § 2050 občanského zákoníku, je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 17. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Dle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil dle § 132 o.s.ř. soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: 20. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, které ve svém souhrnu vedou soud k závěru, že společnost [právnická osoba] postoupila žalobci pohledávku vůči žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Právní předchůdce žalobce na účet žalované zaslal částku 25 000 Kč. 21. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 22. Pokud jde o tvrzení žalobce, že s žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, tak v této části se žalobci jeho tvrzení prokázat nepodařilo. V listinných důkazech, které žalobce k důkazu navrhl a soud je při nařízeném jednání provedl, je sice obsažen text obsahově odpovídající tvrzením žalobce, z těchto listin však nevyplývá, že by tyto byly žalované známy a byly ji písemně akceptovány, resp. že by na nich, případně na jiném akceptačním písemném projevu vůle žalované byl připojen její elektronický podpis (§ 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ NOZ“). Za této situace soud uzavřel, že z těchto listin nelze zjistit, že by účastníky skutečně byla uzavřena smlouva ve znění předloženém žalobcem. Z tohoto důvodu žalobce neunesl břemeno důkazní ohledně uzavření úvěrové smlouvy (s poplatkem). Žalobce se soudem poskytovaných poučení dle § 118a o. s. ř., dobrovolně vzdal tím, že se k jednání soudu po omluvě nedostavil, a jde proto jen k jeho tíži, že mu příslušná poučení poskytnuta být nemohla. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal poskytnutí finančních prostředků žalované ve výši 25 000 Kč, posoudil soud vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. NOZ). Žalobcem byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (žalované) věc určená podle druhu (částka 25 000 Kč). Soud přiznal žalobci úroky z prodlení, a to od následujícího dne, kdy byla doručena předžalobní upomínka tj. [datum]. Soud přiznal úroky z prodlení (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto výrokem I. uložil žalované tuto částku i s úroky z prodlení žalobci zaplatit. Protože nebyla uzavřena smlouva o úvěru, nemůže žalobce požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč a úroky ve výši 11977,35 Kč, neboť soud nemá za to, že byla tvrzená smlouva označenými smluvními stranami uzavřena. Soudu nebyla prokázána žalobcem tvrzená splatnost úvěru ke dni [datum] a proto také ohledně zbývající části ohledně úroků z prodlení od [datum] až [datum] z částky 37 727,35 Kč a ohledně úroků z prodlení z částky 12 727,35 Kč od [datum] do zaplacení soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výrokové části pod II. 23. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí. 24. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142odst. 2 o.s.ř. soud měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 25. Souhrn žalobcem požadovaných částek ke dni vyhlášení rozsudku činí 37 727,35 Kč, souhrn soudem přiznaných částek k témuž dni činí 25 000 Kč. Žalobce měl tedy ve věci úspěch v rozsahu 66 %, žalovaná měla úspěch ve výši 34 %. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. žalobce má právo na náhradu 32 % účelně vynaložených nákladů řízení, neboť na úspěch