7 C 78/2023-22 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se svojí žalobou podanou dne [datum] u Okresního soudu v Ústí nad Labem domáhal vydání rozsudku, jimiž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 60 646,51 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová revolvingová smlouva dne [datum] prostřednictvím internetových stránek společnosti. Tato smlouva byla uzavřena registrací žalované prostřednictvím on-line formuláře, kterou sdělila žalobci jméno, příjmení, rodné číslo, emailovou adresu, číslo bankovního konta, kód banky. Žalovaná vyplnila na internetových stránkách žalobce na internetových stránkách. Úvěrový rámec byl sjednán ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala řádně a včas uhradit poskytnutý úvěr do formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 3,30 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Úrok byl sjednán ve výši 11,75 % ročně. Žalovaná se dále zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každé prodlení se splátkou. Žalovaná úvěr řádně a včas neuhradila, a proto se úvěr stal splatný dne [datum]. Dlužná částka představuje ke dni [datum]: jistina ve výši 57 746,51 Kč, náklady na vymáhaní ve výši 900 Kč, smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč. Žalovaná částku ve shora uvedené výši nezaplatila do dnešního dne, proto byl žalobce nucen obrátit se na soud se svojí žalobou. 2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalované dne [datum], neboť žalovaná se k jednání řádně nedostavila bez omluvy, i když byla řádně předvolána. 3. Soud provedl listinné důkazy. 4. Z úvěrové smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], smluvních podmínek, sazebníku poplatků soud zjistil, že žalobce se zavázal žalované poskytnout úvěrový rámec ve výši 60 000 Kč a žalovaná se zavázala hradit úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 3,30 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná se zavázala uhradit žalobci smluvní pokutu v případě, že bude v prodlení se splátkou ve výši 500 Kč. Mezi účastníky byl dohodnut poplatek za odeslání upomínky, a to ve výši 300 Kč. 5. Z předžalobní výzvy k placení ze dne [datum] soud naznal, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 67 373,31 Kč. 6. Z výpisu obchodního rejstříku ohledně žalobce bylo soudem zjištěno, že předmětem podnikání žalobce je poskytování spotřebitelského úvěru. 7. Z výpisu čerpání soud zjistil, že žalovaná začala čerpat úvěr dne [datum] a vyčerpala částku 87 500 Kč. Žalovaná uhradila částku 37 880 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. 8. Z výzvy ke splacení úvěru ze dne [datum] žalobce zesplatnil úvěr a žalovaná byla vyzvána k uhrazení částky 66342,62 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy. Výzva byla odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. 9. Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil dle § 132 o.s.ř. soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: 10. Z žalobce předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalobce s žalovanou uzavřel dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu, na jejímž základě ji byl poskytnut úvěrový rámec peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč. Žalovaná byla povinna peněžní prostředky splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 3,30 % z výše sjednaného úvěrového rámce a uhradit shora uvedené poplatky. Žalovaná vyčerpala částku 87 500 Kč a uhradila částku pouze ve výši 37 880 Kč. Žalovaná splátky řádně a včas nehradila, proto ze strany žalobce došlo ke zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou. 11. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). 12. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 14. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 15. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 stejná ustanovení, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 16. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 17. Podle § 2400 občanského zákoníku mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné. 18. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 19. Podle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 20. Podle § 2050 občanského zákoníku, je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 21. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 22. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), na základě, které byl věřitel (žalobce) povinen přenechat dlužníku (žalované) úvěrový rámec (peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč). Žalobce svoji povinnost splnil, avšak povinnost žalované splněna nebyla, když žalovaná žalobci nevrátila a neuhradila smluvené splátky řádně a včas, a proto byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Soud tedy žalobci přiznal jistinu ve výši 57746,51 Kč s kapitalizovaným úrok ve výši 9 335,57 Kč za období od [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 2 200,07 Kč od [datum] do [datum] Jelikož žalovaná neuhradila žalovanou částku, ocitla se dnem následujícím po zesplatnění v prodlení, a tudíž žalobci vzniklo vedle práva na zaplacení dlužné částky i právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 23. Soud rovněž žalobci přiznal požadované náklady na vymáhání ve výši 900 Kč, jejichž výše byla uvedena výslovně ve smlouvě. Soud přiznal žalobci i smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč, která byla sjednána pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky v úvěrové smlouvě, přičemž nebyla shledána v žádných ohledech v rozporu s dobrými mravy. 24. S ohledem na uvedené skutečnosti soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I. 25. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal náklady řízení v plné ve výši 16 365,2 Kč. Tato částka představuje uhrazený soudní poplatek ve výši 2 426 Kč, náklady právního zastoupení 4 úkony á 3 540 dle § 7, vyhl. 177/1996 Sb., 4x režijní á 300 Kč dle § 13 odst. 3, vyhl. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21 %. 26. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.