70 C 67/2023-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 1. 3. 2023 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 20 807 Kč s příslušenstvím (představovaným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 807 Kč od 9. 1. 2022 do zaplacení a též náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč) a smluvní pokutu ve výši 3 191 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne 9. 12. 2021 se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému dočasně poskytnuta částka 16 500 Kč. Za poskytnutí této částky byl sjednán poplatek ve výši 4 307 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 16 500 Kč, poplatku ve výši 4 307 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 191 Kč (toto vyčíslení žalobou uplatněné smluvní pokuty již zohledňuje žalovaným uhrazenou částku 3 640 Kč) a výše specifikovaného úroků z prodlení. Ohledně prověřování a posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce pak žalobkyně v žalobě tvrdila, že si vyžádala před uzavřením smlouvy informace o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech žalovaného a že tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází; poskytnuté informace a dokumenty přitom měla žalobkyně vyhodnotit a zaevidovat do zákaznické karty žalovaného, přičemž dospěla před uzavřením smlouvy o úvěru k závěru, že nebyly pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr (zápůjčku) splácet. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), když žalovaný se k jednání nedostavil a ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila. Na tomto místě soud podotýká, že žalobkyně ve své písemné omluvě z jednání vznesla požadavek, aby, neshledá-li soud tvrzení a důkazní návrhy žalobkyně dostatečnými k plnému vyhovění žalobě, umožnil soud žalobkyni toto napravit v dodatečně určené lhůtě na základě výzvy soudu. Ve vztahu k předmětné žádosti žalobkyně nezbývá než uvést, že se žalobkyně v zásadě domáhá, aby soud v průběhu jednání, z něhož se omluvila, po zhodnocení provedeného dokazování, jednání odročil, seznámil žalobkyni písemně s průběhem dosavadního jednání, písemně žalobkyni poučil dle § 118a občanského soudního řádu a stanovil žalobkyni lhůtu k doplnění tvrzení a označení důkazů; pro takový postup soudu však občanský soudní řád neposkytuje žádnou oporu. Podle ustálené soudní praxe se poučení dle § 118a o. s. ř. uděluje účastníkům zásadně při jednání; soud rovněž důkazy provádí zásadně při jednání (je-li ve věci nařízeno), a až po jejich provedení tyto důkazy hodnotí a činí úvahu, zda je namístě poskytnout některému z účastníků poučení dle § 118a o. s. ř. Postup, kdy by soud nejprve prováděl při prvním nařízeném jednání dokazování, jen aby pro případ potřeby poučení dle § 118a o. s. ř. následně jednání odročoval, se jeví být zcela nehospodárným, a současně by ve svém důsledku popíral zásadu bezprostřednosti a ústnosti občanského soudního řízení. 4. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním. 5. Žalovanému byly žalobkyní dočasně poskytnuty prostředky ve výši 16 500 Kč, a to ve dvou platbách, kdy částka 13 000 Kč byla uhrazena na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne 9. 12. 2021 a následně částka 3 500 Kč byla uhrazena na tentýž účet žalovaného dne 15. 12. 2021 (potvrzení [jméno] [příjmení] [příjmení] o platbě, ze dne 16. 2. 2023, dvakrát). Žalovaný se zavázal vrátit zapůjčené prostředky spolu s poplatkem ve výši 4 307 Kč. Žalovaný se dále zavázala uhradit poplatek za zaslanou upomínku v případě prodlení s úhradou ve výši 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně (smlouva o zápůjčce ze dne 9. 12. 2021; dodatek ze dne 15. 12. 2021 ke smlouvě o úvěru č. [číslo]). 6. Žalovaný ve stanovené lhůtě zapůjčené prostředky nevrátil zcela (soud zde vyšel z žalobního tvrzení žalobkyně, že žalovaný uhradil toliko částku 3 640 Kč, kterou žalobkyně započetla na smluvní pokutu), proto žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu předžalobní výzvou ze dne 23. 1. 2023 odeslanou žalovanému dne 24. 1. 2023 (resp. dne 23. 1. 2023, avšak po rozhodné době), a to do 3 dnů (výzva k úhradě před podáním žaloby a podací lístek ze dne 23. 1. 2023). Součástí spisu jsou upomínky obsahující výzvou k úhradě dlužné částky ze dnů 15. 1. 2022, 22. 1. 2022, 29. 1. 2022, 7. 2. 2022 a 22. 2. 2022. Žalobkyně však neprokázala, že by tyto upomínky žalovanému odeslala (viz dále k poučení dle § 118a o. s. ř.). 7. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu: 8. Žalovanému byly žalobkyní dočasně poskytnuty prostředky ve výši 16 500 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zapůjčené prostředky spolu s poplatkem ve výši 4 307 Kč. Žalovaný se dále zavázal uhradit poplatek za zaslanou upomínku v případě prodlení s úhradou ve výši 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Žalovaný ve stanovené lhůtě zapůjčené prostředky nevrátil a žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 3 dnů výzvou odeslanou dne 24. 1. 2023. 9. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení: 10. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). 11. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala provedení kontroly úvěruschopnosti žalovaného v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu ust. § 86 a 87 z. s. ú. Smlouva tak nebyla platně uzavřena. 19. Ust. § 86 a 87 z. s. ú. jsou transpozicí směr