71 C 48/2023-58 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 26. 7. 2022 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 14 092,46 Kč se zákonným úrokem z prodlení jakožto smluvní pokuty (ve výši 0,1 % denně z částky 61 166,87 Kč od 30. 10. 2019 do 8. 7. 2022). Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] kterou žalovaný podepsal dne 28. 1. 2019, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému na účet dne 31. 1. 2019 úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s úrokem ve 24 měsíčních anuitních splátkách ve výši 4 579 Kč, splatných ke 13. dni každého kalendářního měsíce, dle splátkového kalendáře. Žalovaný nezaplatil žádnou splátku. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky [číslo] o délce 65 dnů, došlo v souladu s čl. 6 smlouvy k zesplatnění celého úvěru ke dni 19. 5. 2019, čímž vznikla nová jistina úvěru v celkové výši 61 166,87 Kč, skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč a úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru (zahrnutých ve splátkách [číslo]) ve výši 11 166,87 Kč. Pro případ nezaplacení nové jistiny úvěru byla v čl. 6 smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, přičemž dle čl. 6 smlouvy nesmí souhrn výše všech žalobkyní uplatněných smluvních pokut přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté částky, nejvýše 200 000 Kč. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni mimo jiné smluvní pokuty dle čl. 6 smlouvy ve výši 998 Kč a dle čl. 6 smlouvy ve výši 9 909,54 Kč (tj. ve výši 0,1 % denně z částky 61 166,87 Kč od 20. 5. 2019 do 29. 10. 2019). Žalovaný však svůj dluh na nové jistině žalobkyni neuhradil, proto požaduje smluvní pokutu dle čl. 6 smlouvy i za následující období. Žalovaný požadovanou smluvní pokutu žalobkyni nezaplatil ani po předžalobní výzvě ze dne 8. 7. 2022. 2. Ke způsobu posouzení úvěruschopnosti žalovaného na písemnou výzvu soudu před nařízením jednání žalobkyně uvedla, že vycházela z informací a dokladů získaných od žalovaného (dokladů o příjmech, prohlášení žalovaného, hodnocení klienta) a ověřila i úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS a NRKI, jakož i skutečnost, že žalovaný nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Konkrétně vycházela z čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 22 300 Kč a celkových měsíčních nákladů ve výši 4 410 Kč, složených z životního minima 3 410 Kč coby paušální částky, která postačuje k obživě a do které se nezapočítávají splátky úvěrů či náklady na bydlení (dle zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu), nákladů na bydlení (nájemné a inkaso) ve výši 1 000 Kč (aniž by měla doklad o jejich výši) a rezervy ve výši 1 000 Kč, načež volné zdroje žalovaného ke splácení činily 16 890 Kč. Žalobkyně dále prověřila, že žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad jeho totožnosti nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaný byl dle potvrzení o výši příjmu zaměstnancem společnosti [právnická osoba], dle výplatní pásky za 12/ 2018 měl zajištěn stálý příjem a dle ověření bankovního účtu byl majitelem účtu pro vyplacení úvěru. Dle výpisu z registru SOLUS nebyl žalovaný s dlužnou částkou po splatnosti. Žalobkyně dále provedla skóring žalovaného v registru NRKI (Nebankovním registru klientských informací). K posouzení výdajů žalovaného dále uvedla, že vychází zejména z údajů uvedených žalovaným, které svým podpisem potvrdí v kartě hodnocení klienta, přičemž nemá objektivní možnost ověřit si údaje sdělené žalovaným, a odkázala na prohlášení žalovaného, že nemá splatné dluhy, nebyla proti němu podána žaloba, vydán exekuční titul, není proti němu vedeno exekuční řízení, nenachází se ve stavu hrozícího úpadku atp. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Jelikož se žalovaný, ač řádně obeslán, k jednání nedostavil, neomluvil se a nepožádal ani z důležitého důvodu o odročení, soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu. 5. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti: 6. Dle předsmluvního formuláře, podepsaného žalovaným dne 28. 1. 2019, byl žalovaný seznámen se základními vlastnostmi a náklady spotřebitelského úvěru ve vztahu ke smlouvě [číslo]. 7. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] vyplývá, že žalovaný podepsal dne [datum] návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] který žalobkyně přijala dne 31. 1. 2019. Jako den uzavření smlouvy byl sjednán den doručení oznámení o schválení úvěru žalovanému. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč převodem na běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal zaplatit částku v celkové výši 109 896 Kč ve 24 měsíčních anuitních splátkách, zahrnujících platbu jistiny úvěru a úroku, ve výši 4 579 Kč, splatných ke 13. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 139,99 % ročně s tím, že úroky za poskytnutí úvěru běží od jeho poskytnutí až do vrácení jistiny úvěru, k níž po zesplatnění úvěru přirůstají až do maximální souhrnné výše 131 875,20 Kč (120 % částky 109 896 Kč). Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části o délce 30 dnů byl v čl. 6 smlouvy sjednán vznik práva žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou takovou splátku v prodlení, maximálně ve výši 2 999 Kč za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě 10 dnů od vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů bylo v čl. 6 písm. b) smlouvy sjednáno automatické zesplatnění úvěru, kdy se stávají splatnými celá jistina úvěru, úroky přirostlé ke dni zesplatnění k jistině, smluvní pokuty a náhrady nákladů dle čl. 6, přičemž žalobkyně je povinna vyzvat žalovaného před zesplatněním úvěru k úhradě dlužné splátky ve lhůtě alespoň 30 dnů. Dále se dle čl. 6 smlouvy měly ke dni zesplatnění úvěru stát nezaplacená jistina úvěru a nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí tzv. nové jistiny úvěru, kterou měl žalovaný zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru a z níž mohla žalobkyně požadovat úroky z prodlení. Pro případ nezaplacení nové jistiny úvěru v den jeho zesplatnění byla v čl. 6 smlouvy sjednána povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení ode dne následujícího po dni zesplatnění do zaplacení. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut ze strany žalobkyně pak nesměl dle čl. 6 smlouvy přesáhnout součin 0,5 a celkové výše úvěru (50 000 Kč), nejvýše 200 000 Kč. 8. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] se splátkovým kalendářem ze dne [datum] plyne sdělení žalobkyně žalovanému, že akceptovala jeho návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] dále výše úroků zahrnutých v jednotlivých splátkách a splatnost první splátky dne 13. 3. 2019. 9. Z výpisu z účtu žalobkyně ke dni 31. 1. 2019 plyne, že žalobkyně zaslala dne 31. 1. 2019 na účet žalovaného uvedený ve smlouvě částku ve výši 50 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo] (číslo úvěrové smlouvy). 10. Z listiny nazvané„ hodnocení klienta“ plyne, že žalobkyně vycházela při analýze bonity žalovaného ve vztahu ke smlouvě [číslo] z pravidelného čistého měsíčního příjmu žalovaného ze zaměstnání u společnosti [právnická osoba] (datum nástupu do zaměstnání [datum], doba neurčitá) ve výši 22 300 Kč, ačkoli ručně byla dopsána částka 21 367 Kč, a z výdajů ve výši 3 410 Kč coby životní minimum, 1 000 Kč na bydlení (nájem, inkaso) a 1 000 Kč coby rezervy. Rozdíl mezi příjmy a výdaji činil 16 890 Kč. Ve formuláři bylo rovněž vyplněno, že je žalovaný svobodný, má maturitu a bydlí v jiné formě bydlení než vlastní, družstevní, státní, pronájem či u rodičů (bez bližšího upřesnění jiné formy bydlení žalovaného). Formulář obsahuje rovněž poznámku„ inkaso nedoloženo“ a podpis žalovaného ke dni [datum]. 11. Z kopie potvrzení o vedení účtu vyplývá, že banka potvrdila, že žalovaný měl ke dni 30. 1. 2019 u [právnická osoba] vedený účet č. [bankovní účet]. 12. Kopie potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu dokládá, že zaměstnavatel žalovaného [právnická osoba] potvrdil výši jeho průměrného měsíčního příjmu ze zaměstnání (od 2. 2. 2018 na dobu neurčitou) na pozici správa nemovitostí v částce 21 277 Kč (za měsíce říjen až prosinec 2018 v částce 21 369 Kč). 13. Dle kopie výplatní pásky za období 12/ 2018 činila čistá mzda žalovaného za měsíc prosinec 2018 za 23 odpracovaných dní a 1 neodpracovaný den 22 005 Kč. 14. Dle výpisu záznamů z registru SOLUS neměl žalovaný ke dni 24. 1. 2019 žádné dlužné splátky po splatnosti. 15. Dle výpisu z registru NRKI (Nebankovního registru klientský