76 C 123/2023-37 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], doplněnou přípisem ze dne [datum], domáhala na žalovaném zaplacení částky 15 207,93 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále také jen„ původní věřitel“), uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které mu poskytla peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli zapůjčenou částku spolu s částkou 10 937 Kč, představující jednak kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 9 437 Kč, jednak částku 1 500 Kč za zpracování zápůjčky, a to formou 12 měsíčních splátek po 2 412 Kč, přičemž poslední splátka byla spatná dne [datum]. Žalovaný zaplatil v rámci tohoto smluvního vztahu částku celkem 6 850 Kč. Žalobou uplatněná pohledávka sestává z jistiny úvěru ve výši 15 207,93 Kč, dlužných poplatků ve výši 6 879,07 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 7 191,55 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 326,35 Kč a dále z běžícího smluvního úroku a úroku z prodlení. Pohledávka za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celé řízená zcela pasivní. 3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), když žalovaný se k jednání nedostavil a ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila. 4. Soud nepřihlížel k návrhu žalobkyně na odročení jednání, neboť se jedná o podmíněný úkon, jenž žalobkyně vázala na podmínku, že soud nebude moci žalobě zcela vyhovět. K podmíněnému úkonu účastníka soud nepřihlíží (§ 41a odst. 2 o. s. ř.). Účastníci, pokud mají zájem účastnit se jednání před soudem, se mají na řádné a včasné předvolání k jednání dostavit, nikoli svou účast podmiňovat tím, že jim soud zcela nevyhoví. Ostatně, pokud by se žalovaný k jednání dostavil a případně úspěšně uplatnil obranu proti žalobním tvrzením, tedy soud by nemohl žalobě vyhovět, též by neodročoval jednání. Povinnost odročit jednání z důvodu hrozícího neúspěchu účastníka, jenž se z jednání omluvil (aniž by uvedl vážný důvod své neúčasti a žádost o odročení podmínil hrozícím alespoň částečným neúspěchem ve věci), popř. aby mu poskytl poučení podle § 118a o. s. ř., zákon soudu neukládá. 5. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující: 6. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru datované dnem [datum] ([číslo]) soud zjistil, že byla podepsána žalovaným a zástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Smlouva“). Předmětem smlouvy byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 18 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 937 Kč zaplatit v pravidelných 12 měsíčních splátkách po 2 412 Kč (poslední splátka ve výši 2 405 Kč). Ve smlouvě je uvedeno, že část úvěru ve výši 2 232 Kč bude použita na refinancování jiné zápůjčky nebo spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo] žalovanému je tak vyplacena částka 15 768 Kč. 7. Z Oznámení o postoupení pohledávky společnosti [právnická osoba], [IČO], ze dne [datum] a podacího lístku má soud za prokázané, že původní věřitel žalovanému oznámil, že postoupil pohledávku za ním ze smlouvy [číslo] na žalobkyni (ztotožněno dle variabilních symbolů Smlouvy). Dopis byl odeslán dne [datum]. 8. Z Výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího lístku má soud za prokázané, že dne [datum] zaslal zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 32 771,54 Kč představující pohledávku [číslo] nejpozději do [datum]. 9. Z listiny označené jako Zákaznická karta podepsané původním věřitelem a žalovaným dne [datum] soud zjistil následující. Původní věřitel zde zachytil proces posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný bydlí v nájmu, je rozvedený, má jednu vyživovací povinnost, pracuje na plný pracovní úvazek jako řidič s čistým příjmem ve výši 17 097 Kč, jako další čistý příjem domácnosti uvedl částku 13 190 Kč, nespecifikované odhadované měsíční výdaje činí 10 000 Kč. Nemá jiné závazky u původního věřitele či jiné společnosti. Zapsané údaje měly být ověřeny toliko z výplatních pásek. 10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a předloženého seznamu pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní se podává, že původní věřitel postoupil pohledávku ze Smlouvy, jež je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. 11. Z listiny označené jako Tabulka umoření soud zjistil, jak žalovaný dluh ze Smlouvy splácel. Dne [datum] čerpal úvěr ve výši 18 000 Kč, v období červenec 2020 až srpen 2022 uhradil celkem 6 850 Kč. 12. Soud dále nahlédnutím do systému ISAS zjistil, že proti žalovanému jakožto povinnému bylo v době sjednání Smlouvy vedeno deset exekucí. 13. Ze Statistiky rodinných účtu pro rok 2020 vypracovaných ČSÚ soud zjistil, že průměrný měsíční výdaj pro domácnost se zaměstnanou osobou s nižší vzděláním činí průměrný měsíční výdaj 11 180 Kč. 14. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkové stavu. Původní věřitel a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 18 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 937 Kč vrátit v pravidelných 12 měsíčních splátkách po 2 412 Kč (poslední splátka ve výši 2 405 Kč). Část úvěru (ve výši 2 232 Kč) byla poskytnuta na úhradu jiného dluhu, který žalovaný měl u původního věřitele, zbytek (ve výši 15 768 Kč) měl být žalovanému vyplacen na účet. Žalovaný zaplatil původnímu věřiteli a původnímu věřiteli v rámci tohoto smluvního vztahu v rámci tohoto smluvního vztahu částku celkem 6 850 Kč. Původní věřitel oznámil žalovanému, že pohledávku za ním postoupil žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení pohledávek do [datum]. Proti žalovanému jakožto povinnému bylo v době uzavření Smlouvy vedeno deset exekučních řízení. 15. Soud se zabýval tím, zda původní věřitel před uzavřením Smlouvy přistoupil k posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Za tímto účelem soud ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučil žalobkyni ve fázi písemné přípravy o její povinnosti tvrdit a prokázat, jakým způsobem a jaké byly získány informace o schopnosti žalovaného úvěr splácet, a vyzval ji k doplnění náležitých tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání (v podrobnostech viz usnesení č.l. 20). Žalobkyně reagovala podáním ze dne [datum], v němž soudu vysvětlila proces posuzování bonity klienta původním věřitelem. Původní věřitel dle názoru žalobkyně splnil svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno:„ Zákazník rovněž potvrzuje, že [anonymizováno] před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem Zákaznické karty.“ Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v Zákaznické kartě. Žalobce zdůraznil, že žalovaný by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Žalobkyně je názoru, že zejména u nižších půjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení nelze po věřiteli oprávněně požadovat hluboké a rozsáhlé, ba až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti žalovaným sdělených informací a předložených dokladů. Doplnila, že původní věřitel ani žalobkyně nemají k dispozici kopie dokladů žalovaného. Uchazeči o půjčku, resp. zápůjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Navíc dle zákona č. 257/2016 Sb. neprokázání splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost nezpůsobuje absolutní neplatnost. 16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 17. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). 18. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelské