76 C 233/2022-35 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 7 716,38 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále také jen„ původní věřitel“), uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které jí poskytla částku 10 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku úvěru spolu s částkou 9 554 Kč, představující jednak kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 103 Kč, jednak odměnu za zpracování zápůjčky ve výši 4 891 Kč, jednak pojistné, a to formou 52 týdenních splátek po 377 Kč, přičemž poslední splátka byla spatná dne [datum]. Žalovaná zaplatila původnímu věřiteli v rámci tohoto smluvního vztahu částku celkem 5 000 Kč. Žalobou uplatněná pohledávka sestává z jistiny úvěru ve výši 7 716,38 Kč, dlužného poplatku ve výši 6 627,62 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 299,29 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 251,77 Kč a dále z úroku ve výši 26,10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 716,38 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 716,38 Kč od [datum] do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celé řízená zcela pasivní. 3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), když žalovaná se k jednání nedostavila a ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila. 4. Soud nepřihlížel k návrhu žalobkyně na odročení jednání, neboť se jedná o podmíněný úkon, jenž žalobkyně vázala na podmínku, že soud nebude moci žalobě zcela vyhovět. K podmíněnému úkonu účastníka soud nepřihlíží (§ 41a odst. 2 o. s. ř.). Účastníci, pokud mají zájem účastnit se jednání před soudem, se mají na řádné a včasné předvolání k jednání dostavit, nikoli svou účast podmiňovat tím, že jim soud zcela nevyhoví. Ostatně, pokud by se žalovaná k jednání dostavila a případně úspěšně uplatnila obranu proti žalobním tvrzením, tedy soud by nemohl žalobě vyhovět, též by neodročoval jednání. Povinnost odročit jednání z důvodu hrozícího neúspěchu účastníka, jenž se z jednání omluvil (aniž by uvedl vážný důvod své neúčasti a žádost o odročení podmínil hrozícím alespoň částečným neúspěchem ve věci), popř. aby mu poskytl poučení podle § 118a o. s. ř., zákon soudu neukládá. 5. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující: 6. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru datované dnem [datum] ([číslo]) soud zjistil, že byla podepsána žalovanou a zástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Smlouva“). Předmětem smlouvy byl závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a závazek žalované tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 994 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 1 560 Kč zaplatit v pravidelných 52 týdenních splátkách po 377 Kč (poslední splátka ve výši 327 Kč). Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná podpisem smlouvy potvrzuje, že v místě svého bydliště převzala celou částku půjčky v hotovosti. 7. Z oznámení společnosti [právnická osoba], [IČO], o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího lístku má soud za prokázané, že původní věřitel žalované oznámil, že postoupil pohledávky za ní ze Smlouvy na žalobkyni (ztotožněno dle variabilních symbolů Smlouvy). Dopis byl odeslán dne [datum] 8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku má soud za prokázané, že dne [datum] zaslal zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky ze smlouvy [číslo] nejpozději do [datum]. 9. Z listiny označené jako Zákaznická karta podepsané původním věřitelem a žalovanou dne [datum] soud zjistil následující. Původní věřitel zde zachytil proces posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaná bydlí v nájmu, je svobodná, má základní vzdělání, nemá vyživovací povinnost, pracuje na plný pracovní úvazek jako dělnice s čistým příjmem ve výši 15 488 Kč, nespecifikované odhadované měsíční výdaje činí 6 000 Kč. Zapsané údaje měly být ověřeny z výplatních pásek a pracovní smlouvy. 10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a předloženého seznamu pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní se podává, že původní věřitel postoupil pohledávku ze Smlouvy, jež je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. 11. Ze Statistiky rodinných účtů pro rok 2019 zpracované ČSÚ soud zjistil, že průměrný výdaj bezdětné domácnosti po odečtení nákladů na kulturu a rekreaci činí 12 929 Kč měsíčně. 12. Soud dále nahlédnutím do systému ISAS zjistil, že proti žalované jakožto povinné je od února 2019 vedena u zdejšího soudu exekuce pod sp. zn. 72 EXE 535/2019. 13. Z dalších žalobkyní předložených důkazů soud nezjistil žádné jiné skutečnosti, které by měly vliv na právní hodnocení věci. 14. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkové stavu. Původní věřitel a žalovaná podepsali smlouvu o úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 554 Kč vrátit v pravidelných 52 týdenních splátkách po 377 Kč (poslední splátka ve výši 327 Kč). Žalovaná převzala celou částku půjčky v hotovosti v místě svého bydliště. Žalovaná zaplatila původnímu věřiteli v rámci tohoto smluvního vztahu částku celkem 5 000 Kč (tvrzení žalobkyně). Původní věřitel oznámil žalované, že pohledávku za ním postoupil žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení pohledávky do [datum]. Proti žalované jakožto povinné bylo v době uzavření Smlouvy vedeno jedno exekuční řízení. 15. Soud se zabýval tím, zda původní věřitel před uzavřením Smlouvy přistoupil k posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Za tímto účelem soud ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučil žalobkyni ve fázi písemné přípravy o její povinnosti tvrdit a prokázat, jakým způsobem a jaké byly získány informace o schopnosti žalované úvěr splácet, a vyzval ji k doplnění náležitých tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání (v podrobnostech viz usnesení č.l. 20). Žalobkyně reagovala podáním ze dne [datum], v němž soudu vysvětlila proces posuzování bonity klienta původním věřitelem. Původní věřitel dle názoru žalobkyně splnil svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno:„ Zákazník rovněž potvrzuje, že [anonymizováno] před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem Zákaznické karty.“ Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v Zákaznické kartě. Žalobce zdůraznil, že žalovaná by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Žalobkyně je názoru, že zejména u nižších půjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení nelze po věřiteli oprávněně požadovat hluboké a rozsáhlé, ba až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti žalovaným sdělených informací a předložených dokladů. Doplnila, že původní věřitel ani žalobkyně nemají k dispozici kopie dokladů žalovaného. Uchazeči o půjčku, resp. zápůjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Navíc dle zákona č. 257/2016 Sb. neprokázání splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost nezpůsobuje absolutní neplatnost. 16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 17. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). 18. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a