77 C 83/2021-154 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Soud prvního stupně shora uvedeným rozsudkem ve výroku I. rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 700 EURO s úrokem z prodlení ve výši 8,2 % ročně z částky 1 550 EURO od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,2 % ročně z částky 1 250 EURO od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,2 % ročně z částky 300 EUR od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,2 % ročně z částky 300 EUR od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,2 % ročně z částky 300 EUR od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Ve výroku II. zamítl žalobu v části o zaplacení částky 778 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,2 % ročně z částky 326 EURO od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,2 % ročně z částky 263 EURO od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,2 % ročně z částky 300 EUR od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,2 % ročně z částky 63 EURO od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,2 % ročně z částky 300 EUR od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,2 % ročně z částky 63 EURO od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,2 % ročně z částky 300 EUR od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,2 % ročně z částky 63 EURO od [datum] do zaplacení. 3. Ve výroku III. rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 43 509,42 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Ve výroku IV. rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu separovaných nákladů řízení v částce 6 743,35 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Ve výroku V. rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit České republice prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem náhradu nákladů řízení v částce, jež činí 82,6 % z nákladů, jež státu vzniknou a budou jím zaplaceny, kterážto částka bude vyčíslena a její lhůta k plnění určena samostatným usnesením. Ve výroku VI. rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit České republice prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem náhradu nákladů řízení v částce, jež činí 17,4 % z nákladů, jež státu vzniknou a budou jím zaplaceny, kterážto částka bude vyčíslena a její lhůta k plnění určena samostatným usnesením. 4. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud prvního stupně ve výroku I. rozhodl, že částka, již je žalovaná povinna zaplatit České republice podle výroku V. rozsudku, činí 0 Kč a lhůta k jejímu plnění se neurčuje. Ve výroku II. rozhodl, že částka, již je žalobkyně povinna zaplatit České republice podle výroku VI. rozsudku, činí 0 Kč a lhůta k jejímu plnění se neurčuje. Rozhodnutí odůvodnil tím, že náklady státu nevznikly, neboť svědečné nebylo vyplaceno. 5. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalobkyně se domáhala zaplacení částky 4 478 EUR s příslušenstvím, z toho částky 3 389 EUR na základě ústně uzavřené kupní smlouvy ze dne [datum], podle níž žalobkyně žalované dodala dne [datum] 10 ks blíže specifikovaných pažnic a kupní cenu vyúčtovala fakturou na částku 1 876 EURO včetně DPH splatnou dle dohody účastníků do 7 dnů od dodání předmětu koupě a vystavení faktury, a dále fakturou na částku 1 513 EURO včetně DPH splatnou dle dohody účastníků do 60 dnů od dodání předmětu koupě a vystavení faktury. 6. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 089 EURO s úrokem z prodlení ve výši 8,2 % ročně z částky 363 EURO od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,2 % ročně z částky 363 EURO od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,2 % ročně z částky 363 EURO od [datum] do zaplacení s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] v ústní formě nájemní smlouvu, na základě které žalobkyně přenechala žalované k užívání prostřednictvím slovenské [právnická osoba] a. s. pro období prosinec 2019 až prosinec 2020 vrtné šneky DN 240 za měsíční nájemné ve výši 363 EURO včetně DPH, přičemž za měsíc prosinec 2019 vyúčtovala částku 363 EURO fakturou splatnou dle dohody účastnic ve lhůtě 14 dnů od vystavení faktury, za měsíc prosinec 2020 vyúčtovala částku 363 EURO fakturou splatnou dle dohody účastnic ve lhůtě 14 dnů od vystavení faktury a za měsíc únor 2020 vyúčtovala částku 363 EURO fakturou splatnou dle dohody účastnic ve lhůtě 14 dnů od vystavení faktury. 7. Žalovaná k žalobě uvedla, že v září až říjnu 2019 realizovala vrtné kotvy na zakázce“ Myjava” pro společnost [právnická osoba], což je sesterská společnost žalobkyně, přičemž obě tyto společnosti měly v tu dobu stejného ředitele Ing. [jméno] [příjmení], kdy společné vedení společnosti [právnická osoba], a žalované dospělo k závěru, že pošlou žalované na zakázku jako technologickou výpomoc v žalobě uvedené vrtné nářadí, avšak po vyzkoušení technologie bylo konstatováno, že je pro provádění prací nevhodné, nářadí bylo na stavbě uloženo až do jejího dokončení, a po likvidaci staveniště jej odvezli zaměstnanci společnosti [právnická osoba], do svého areálu. [příjmení] [příjmení] po ukončení zakázky činil pokusy k přesvědčení žalované k odkoupení tohoto nářadí, k uzavření kupní smlouvy však nedošlo. Po několika týdnech bylo po prohlídce areálu [právnická osoba] konstatováno, že předmětné nářadí se zde již nenachází a zřejmě je používají vrtné osádky společnosti [právnická osoba], a bylo zkonstatováno, že vypořádání za vrtné nářadí bude provedeno interně mezi společností [právnická osoba], a žalovanou. K uzavření kupní smlouvy v žádné formě dle žalované nedošlo, a proto považuje žalobu za bezpředmětnou. 8. Soud prvního stupně po skutkové stránce uzavřel, že bylo prokázáno tvrzení žalobkyně o jednání o prodeji pažnic žalované a o jejich předání žalované, a to především z výslechu Ing. Paneka ve spojení s fakturami č. 2019 a 2019 a s dopisem žalované ze dne [datum], jímž bylo reagováno na předžalobní výzvu z [datum]. Podle soudu prvního stupně zjištění, že kupní cena za pažnice byla vyúčtována dvěma fakturami za účelem rozdělení splatnosti, prokazuje, že tak skutečně bylo učiněno na základě žádosti žalované, neboť pro žalobkyni neměl takový způsob fakturace žádný ekonomický smysl. Zjištění, že žalovaná v reakci na předžalobní výzvu reagovala pouze na faktury týkající se nájemného, nikoli na faktury týkající se koupě, přestože i těchto se týkala předžalobní výzva, dále soud prvního stupně ve spojení s podpůrným důkazem fotografií pažnic vedlo k přesvědčení, že ke koupi pažnic skutečně došlo. Z provedených faktur měl soud prvního stupně za prokázané, že k předání došlo dne [datum]. Soud prvního stupně měl též za prokázané tvrzení žalobkyně o jednání o nájmu vrtných šneků, o jejich předání a umožnění jejich užívání žalované, a to především z výslechu Ing. [příjmení] a výslechu svědka [příjmení], rovněž ve spojení s fakturami č. 2019, VF [číslo] a VF [číslo] a s dopisem žalované ze dne [datum], jímž bylo reagováno na předžalobní výzvu z [datum]. Dále soud prvního stupně mimo jiné uvádí, že žalovaná nereagovala na doručené faktury ani na opakované výzvy k úhradě dluhů, tyto zcela ignorovala a začala se bránit až po zaslání předžalobní výzvy, přičemž její reakce vůbec nekoresponduje s její obranou v tomto řízení, v níž se naopak žalovaná zaměřila na zpochybnění tvrzení o koupi pažnic. Soud prvního stupně konstatoval, že žalovaná, jež se k žádnému jednání nedostavila, neoznačila žádné důkazy ani žalobkyní označené důkazy nezpochybnila. Pasivita žalované, která nereagovala na řádně doručené faktury a její jediná aktivita, spočívající toliko v poněkud nedokonalé reakci na předžalobní výzvu, soud prvního stupně přesvědčily o tom, že k uzavření kupní i nájemní smlouvy skutečně došlo. 9. Soud prvního stupně měl dále za prokázanou výši sjednané kupní ceny a výši nájemného, avšak jinak, než tvrdí žalobkyně. Jednatel žalobkyně vypověděl, že se jednatelé účastníků dohodli na kupní ceně pažnic ve výši 2 800 EUR, splatné ve dvou částech po 1 550 EURO bez DPH a 1 250 EURO bez DPH. Údaj„ bez DPH“ hodnotil soud prvního stupně jako nicneříkající, neboť žalované nemuselo být známo, co tím žalobkyně myslí, pokud to vůbec bylo při jednání jednatelů účastníků řešeno. Dále jednatel žalobkyně vypověděl, že se jednatelé dohodli na nájemném za vrtné šneky ve výši 300 EUR bez DPH měsíčně. Žalovaná v dopisu z [datum], jímž reagovala na předžalobní výzvu, v níž žalobkyně vyzvala žalovanou také k zaplacení dluhu na nájemném ve výši 363 EURO měsíčně, sporovala dohodnutou cenu nájemného tak, že se dohodli na 300 EUR za celý měsíc. Z tohoto důkazu tak podle soudu prvního stupně vyplývá, že žalovaná byla přesvědčena, že měsíční nájemné činilo 300 EUR a při uzavření smlouvy byla tedy její vůle platit nájemné v této výši. Fakturována byla sice pokaždé cena s DPH, avšak bylo tak učiněno Mgr. [příjmení] na základě pokynů Ing. [příjmení]. Pokud žalobkyně fakturovala cenu s DPH, pak tak dle názoru soudu prvního stupně učinila v rozporu s dohodami jednatelů účastníků. Soud prvního stupně proto dospěl k závěru, že kupní cena byla sjednána ve výši 2 800 EUR a mě