33 C 251/2023-33 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 41 789,07 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel dne , datum, se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 39 861,95 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z vyčerpaného úvěru, nejméně však ve výši 500 Kč. Žalovaný sjednané splátky neplnil, když uhradil pouze částku 1 210 Kč. Právní předchůdce žalobkyně odstoupil od úvěrové smlouvy ke dni , datum, . Dlužná částka představuje jistinu ve výši 39 450,72 Kč, úroky ve výši 3 535,95 Kč, pojistné ve výši 918,85 Kč a náklady spojené s odesláním upomínek ve výši 600 Kč. Žalovaný uvedl při sjednávání úvěru čistý příjem ve výši 25 000 Kč měsíčně a náklady domácnosti ve výši 10 500 Kč a další splátky úvěrů ve výši 2 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně provádí kontrolu v registrech SOLUS. Lustrace vyšla negativně, jinak by úvěr poskytnut nebyl. V prohlášení o udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů je rovněž souhlas s nahlížením do registrů. Údaje poskytnuté žalovaným považoval právní předchůdce žalobkyně za věrohodné. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.2. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.3. Žalovanému byl právním předchůdce žalobkyně poskytnut úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč. Žalovaný uvedl při sjednávání úvěru čistý příjem ve výši , částka, měsíčně a náklady domácnosti ve výši , částka, a další splátky úvěrů ve výši 2 000 Kč (smlouva o revolvingovém úvěru č. , číslo smlouvy, ze dne , datum, , specifické podmínky ze dne , datum, , schválení žádosti ze dne , datum, , rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb č. , číslo smlouvy, ze dne , datum, , formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru – revolvingový úvěr ze dne , datum, a informace o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru).4. Žalovaný vyčerpal z úvěrového rámce celkem částku 39 861,95 Kč a uhradil částku 1 210 Kč (přehled čerpání).5. Žalovaný nesplácel dohodnuté splátky a právní předchůdce žalobkyně proto odstoupil od úvěrové smlouvy a vyzval žalovaného k úhradě všech dlužných částek do , datum, (odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne , datum, ).6. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyní a žalovanému bylo postoupení oznámeno (potvrzení o připsání úplaty a účinnosti postoupení ze dne , datum, , smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , podací arch ze dne , datum, a příloha č. , hodnota, – seznam postupovaných pohledávek).7. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě žalované pohledávky (přípis ze dne , datum, , výzva před podáním žaloby ze dne , datum, a podací arch ze dne , datum, ).8. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:9. Žalovanému byl právním předchůdce žalobkyně poskytnut úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč. Žalovaný uvedl při sjednávání úvěru čistý příjem ve výši 25 000 Kč měsíčně a náklady domácnosti ve výši 10 500 Kč a další splátky úvěrů ve výši 2 000 Kč. Žalovaný vyčerpal z úvěrového rámce celkem částku 39 861,95 Kč a uhradil částku 1 210 Kč. Žalovaný nesplácel dohodnuté splátky a právní předchůdce žalobkyně proto odstoupil od úvěrové smlouvy a vyzval žalovaného k úhradě všech dlužných částek do , datum, . Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyní a žalovanému bylo postoupení oznámeno. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě žalované pohledávky.10. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, (dále jen „z. s. ú.“).11. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala provedení kontroly úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu § 86 z. s. ú. a § 87 z. s. ú. Žalobkyně nedoložila příjmy ani výdaje žalovaného. Hodnocení úvěruschopnosti žadatele o úvěr vyžaduje porovnání zjištěných příjmů se zjištěnými výdaji dlužníka.). Na těchto závěrech soudu nemůže nic změnit ani prohlášení žalovaného ve smluvních podmínkách, že poskytnuté údaje jsou úplné a správné. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže smluvním prohlášením přenášet důkazní břemeno ohledně provedení kontroly úvěruschopnosti na spotřebitele jako slabší smluvní stranu (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, ve věci C 449/13, CA Consumer Finance SA).20. Soud nepoučil žalobkyni o povinnosti tvrdit a navrhnout důkazy k prokázání provedení kontroly úvěruschopnosti dle ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), neboť se žalobkyně z jednání omluvila. V § 118a o. s. ř. se upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepříto