34 C 20/2024-25 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu domáhala na žalovaném zaplacení částky 27 490 s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce , právnická osoba, , IČO: , IČO, uzavřel s žalovaným dne , datum, Smlouvu o půjčce č. , číslo, , na základě které mu poskytl částku 20 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 20 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 280 Kč, a to v 52týdenních se splatností k 7 dni v měsíci. Žalovaný uhradil částku 5 790 Kč, která byl použita na úhradu souhrnného poplatku. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně na jistině požadovala částku 20 000 Kč na souhrnném poplatku 7 490 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, . K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení nepožádala. Žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst.3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).4. Ze Smlouvy o půjčce č. , číslo, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, .) tuto smlouvu uzavřel s žalovaným dne , datum, . Předmětem smlouvy byl závazek Společnosti poskytnout žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 280 Kč vrátit společnosti v pravidelných 52týdenních splátkách ve výši 640 Kč, přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný podpisem smlouvy potvrzuje, že převzal celou částku půjčky v hotovosti.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávku za žalovaným postoupil právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, .) na žalobkyni.6. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovanému právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, ) oznámil postoupení pohledávky na žalobkyni.7. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, ) uzavřel s žalovaným dne , datum, Smlouvu o půjčce č. , číslo, . Předmětem smlouvy byl závazek Společnosti poskytnout žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 280 Kč vrátit společnosti v pravidelných 52týdenních splátkách ve výši 640 Kč, přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný podpisem smlouvy potvrzuje, že převzal celou částku půjčky v hotovosti. Žalovaný uhradil částku 5 790 Kč, která byl použita na úhradu souhrnného poplatku. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.8. Dle ustanovení § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.9. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.10. Podle ustanovení § 658 odst. 1 o. z., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.11. Podle ustanovení § 517 odst. 2 o. z., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis12. Podle § 3 o. z., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.13. Podle § 39 o. z., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.14. Podle § 41 o. z., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.15. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Na základě zjištěného závěru o skutkovém stavu ve spojení se shora citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je smlouvou o půjčce ve smyslu ust. § 657 o. z. Jestliže žalobkyně tvrdila, že žalovaný převzal půjčku v hotovosti při uzavření smlouvy, podporuje listina obsahující text smlouvy o půjčce žalobkyně tvrzení a ta skutečnost, že žalovaný smlouvu o půjčce podepsal svědčí pro závěr, že předmět půjčky od právního předchůdce žalobkyně skutečně převzal, proto soud neměl pochybnosti o uzavření smlouvy o půjčce. Ve smlouvě si účastníci sjednali úroky dle § 658 o. z., které byly smluvně označeny za souhrnný poplatek. Tento činil 13 280 Kč. Cena peněz, resp. souhrnný poplatek, tak zahrnuje nejen čistý zisk z půjčení jistiny, ale zahrnuje i náklady v souvislosti s poskytnutím půjčky. Jen těžko si lze totiž představit, že by právní předchůdce žalobkyně jakožto podnikatel půjčoval peníze zadarmo, resp. jen s navýšením o náklady s půjčením spojené. Soud tedy souhrnný poplatek přepočetl na úrokovou míru a zjistil, že jistina byla úročena úrokem ve výši přesahujícím 60 % ročně. V daném případě úrok přesahuje úrokové sazby v roce 2006 v bankovním sektoru více jak třikrát, tedy několikanásobně, nežli je obvyklé. Z toho lze tedy učinit závěr, že sjednaný souhrnný poplatek je z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 o. z. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 občanského zákoníku) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).17. Jelikož tedy nebyla uzavřena platná smlouva v části týkající se úroku z půjčky (souhrnného poplatku), ale bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka 20 000 Kč, má žalobkyně právo na vrácení částky 20 000 Kč, přičemž od této částky je třeba odečíst částečnou platbu žalovaného ve výši 5 790 Kč použitou na úhradu souhrnného poplatku (úroku), což činí 14 210 Kč. Žalovaný je tedy povinen uhradit 14 210 Kč, a proto v této části soud žalobě vyhověl (výrok I.). Tím, že žalovaný nevrátil peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, ocitl se v prodlení. Žalobkyni tak byl dle § 517 odst. 2 o.z. přiznán úrok z prodlení ve výši stanovené § 1 nařízení vlády č. 142/1991 Sb., od marného uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným.18. Vzhledem k tomu, že žaloba v části souhrnného poplatku (úroku) byla soudem shledána za neplatnou, byla žaloba zamítnuta co do částky 5 790 Kč představující uhrazenou část jistiny a částky 7 490 Kč představující zbývající část souhrnného poplatku.19. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 86 Kč, přičemž tato částka představuje 3,38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 51,69 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 48,31 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 100 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 490 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.21. Soud určil žalobkyni odměnu dle § 14b odst. 1 a 3 a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje 50 000 Kč.22. Ustanovení § 14b odst. 1 a. t. je nezbytné