7 C 254/2025-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne , datum, se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , IČ , IČO žalobce, , poskytl žalovanému dne , datum, částku 20 000 Kč bez právního důvodu. Žalovaný nevrátil předmětnou částku ve výši 20 000Kč řádně a včas ani po výzvě žalobce. Pohledávku vůči žalované společnost , právnická osoba, , IČ , IČO žalobce, , dne , datum, postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne , datum, . Žalovaný částku ve shora uvedené výši nezaplatil do dnešního dne, proto byl žalobce nucen obrátit se na soud se svojí žalobou.2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalovaného dne , datum, , neboť žalovaný se k jednání řádně nedostavil bez omluvy, i když byl řádně předvolán.3. Soud provedl listinné důkazy.4. Z potvrzení o provedení transakce soud naznal, že právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému částku ve výši 20 000 Kč dne , datum, .5. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, , podacího lístku soud naznal, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky ve výši 69 883,17 Kč do tří dnů.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, přílohy č. , hodnota, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud naznal, že společnost , právnická osoba, , IČ , IČO žalobce, postoupila žalobci pohledávku vůči žalovanému.7. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.9. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.10. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 stejného ustanovení, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.11. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.12. Podle § 2400 občanského zákoníku mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.13. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.14. Podle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.15. Podle § 2050 občanského zákoníku, je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.16. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil dle § 132 o.s.ř. soud vzal za prokázaný tento skutkový stav:19. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, které ve svém souhrnu vedou soud k závěru, že společnost , právnická osoba, , IČ , IČO žalobce, žalobci pohledávku vůči žalovanému na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Právní předchůdce žalobce na účet žalovanému zaslal dne , datum, částku 20 000Kč.20. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:21. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal poskytnutí finančních prostředků žalovanému ve výši 20 000 Kč, posoudil soud vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. NOZ). Žalobcem byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (žalovanému) věc určená podle druhu (částka 20 000Kč). Soud přiznal žalobci úroky z prodlení, a to od následujícího dne po lhůtě určenou předžalobní upomínkou tj6.1.2025. Soud přiznal úroky z prodlení (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto výrokem I. uložil žalovanému tuto částku i s úroky z prodlení žalobci zaplatit.22. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí.23. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proti žalovanému, proto soud rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 2 315 Kč. Náhrada nákladů řízení představuje soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady právního zastoupení 3 úkony á 400 Kč dle §14b odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst.5 vyhl. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21 %.24. Dle § 160 odst. 1 věty prvé soud stanovil lhůtu k plnění v zákonné lhůtě v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.