29 C 213/2026-36 – Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši , částka, za neoprávněný odběr elektřiny se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky ode dne následujícího po dni splatnosti faktury vyzývající k její úhradě do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná prováděla neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě , adresa, . Na základě kontroly číslo , hodnota, odběrného místa ze dne , datum, byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Smlouva o dodávce elektřiny byla ukončena ke dni , datum, se stavem elektroměru VT 2 174 kWh a NT 1 167 kWh. Žalobkyně vyčíslila neoprávněný odběr a náklady za zajištění neoprávněného odběru fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, v celkové výši , částka, , faktura byla splatná ke dni , datum, . Žalobkyně tedy po žalované z tohoto titulu požaduje částku , částka, s příslušenstvím.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise (protokol o neoprávněném odběru elektřiny, oznámení o výsledku kontroly, faktury za neoprávněný odběr a dalších důkazů) soud zjistil, že žalovaná neoprávněně odebírala elektřinu v odběrném místě na adrese žalované , adresa, . Žalobkyně kontrolou zjistila neoprávněný odběr, který následně vyčíslila celkem částkou ve výši , částka, , tj. neoprávněný odběr ve výši , částka, a náklady za zjištění neoprávněného odběru ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku ve výši , částka, žalované vyúčtovala fakturou č. , hodnota, , která byla splatná ke dni , datum, . Jelikož žalovaná prováděla neoprávněný odběr a dlužnou částku ve stanovené lhůtě nezaplatila, ocitla se v prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované úroky z prodlení.4. Při právním posouzení věci vycházel soud zejména z ustanovení § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a vyhl. č. 259/2020 Sb., ve znění účinném ke dni odběru elektřiny a § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. a dále z ustanovení § 16 vyhlášky č. 259/2020 Sb., o měření elektřiny.5. S ohledem na výše uvedené uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku s úrokem z prodlení z této částky od prvního dne prodlení do zaplacení v zákonné výši (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení).6. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení ve výši , částka, , představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., když dle usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, ze dne 18. 11. 2025, je třeba nezastoupenému účastníku přiznat v situacích, na něž by jinak dopadl § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., srovnatelnou náhradu, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem, tj. dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu.8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.