Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu s úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese: , adresa, .2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:5. Účastníci řízení uzavřeli dne 7.5.2025 smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne 9.9.2025 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 6.892, Kč za spotřebu elektřiny v období od 8.4.2025 do 31.8.2025, a to se splatností do 23.9.2025. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne 6.10.2025 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 3.709, Kč za spotřebu elektřiny v období od 8.4.2025 do 31.8.2025, a to se splatností do 20.10.2025. Žalovaná na vystavené faktury v termínu splatnosti, jakož ani později, ničeho nezaplatila.6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:7. Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne 7.5.2025, je třeba s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tj. NOZ.8. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.9. Podle § 2079 odst. 1 NOZ se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.10. Podle § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 NOZ. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalované úrok z prodlení podle § 1970 NOZ ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.12. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.615, Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800, Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.601, Kč sestávající z částky 400, Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 400, Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 400, Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100, Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.500, Kč ve výši 315, Kč.14. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.