Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 2. 1. 2026, domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 6. 8. 2023 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru číslo , Anonymizováno, . Na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku 125 000 Kč, kterou se jí žalovaný zavázal vrátit a zaplatit úrok za její poskytnutí ve výši 15,39 % prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 010 Kč splatných vždy 14. dne každého měsíce, počínaje dnem 14. 9. 2023 a poslední splátka při řádném splácení měla být tak zaplacena dne 14. 8. 2028. Žalovaný své povinnosti, k nimž se ve smlouvě zavázal, dohodnutým způsobem neplnil, ocitl se se splácením poskytnutých prostředků v prodlení, a žalobkyně proto v souladu se smluvními ujednáními veškeré své pohledávky, které za žalovaným z titulu uzavřené smlouvy evidovala, prohlásila za splatné ke dni 14. 3. 2025. Dle těchto ujednání byl žalovaný rovněž povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši v případě, že se ocitl v prodlení s úhradou jakékoliv pohledávky vzniklé žalobkyni na základě uzavřené smlouvy. Žalobkyni taktéž na jejich základě vzniklo právo požadovat po žalovaném úhradu za zaslané výzvy a upomínky. Žalovaný však žalobkyni z toho, co jí po zesplatnění dlužil, nezaplatil ničeho, ačkoliv ta jej k úhradě své pohledávky vyzvala ještě před podáním žaloby výzvou, která mu byla zaslána dne 2. 12. 2025. Jeho dluh vůči žalobkyni tak ke dni podání žaloby činí 125 853,69 Kč a skládá se z nesplacené jistiny ve výši 104 033,28 Kč, neuhrazených poplatků ve výši 1 300 Kč (upomínka ze dne 19. 11. 2024 zpoplatněná částkou 300 Kč, výzva k zaplacení dluhu ze dne 27. 11. 2024 a poslední výzva k zaplacení dluhu ze dne 30. 12. 2024 zpoplatněné vždy částkou 500 Kč), kapitalizovaného (smluvního) úroku ve výši 13 135,36 Kč z nesplacené jistiny 104 033,28 Kč kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 385,05 Kč z částky ve výši 105 333,28 Kč odpovídající součtu dlužné jistiny a poplatků [vyčíslených vždy ode dne zesplatnění (14. 3. 2025) do dne podání žaloby (2. 1. 2026)]. Dále požadovala žalobkyně po žalovaném zaplacení (smluvního) úroku z nesplacené jistiny 104 033,28 Kč a zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny a dlužných poplatků (105 333,28 Kč) vždy ve výši 12 % ročně od 3. 1. 2026 do zaplacení.2. Žalobkyně ve své žalobní argumentaci vyjádřila přesvědčení, že jakožto poskytovatel úvěru splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet peněžní prostředky, které mu poskytla na základě uzavřené smlouvy. Jedná se o neúčelový spotřebitelský úvěr s limitem 125 000 Kč se splatností 60 měsíců, který byl poskytnut po doložení příjmů a posouzení výdajů. V případech, kdy je žalobkyně schopna určit výši příjmů a výdajů na základě odborné kontroly finančních toků na běžném (případně i jiném) účtu vedeném u žalobkyně a čestného prohlášení o výši příjmů v žádosti o spotřebitelský úvěr, nevyžaduje žalobkyně zpravidla k posouzení úvěruschopnosti potvrzení o výši příjmů vystavené zaměstnavatelem, jelikož toto potvrzení nepovažuje z dosavadní praxe za nejvhodnější objektivní zdroj informací a může být snadno předmětem podvodu. Potvrzení o výši příjmů lze vnímat jako náhradní podklad pro doložení příjmů v případech, kdy nelze doložit příjmy z bankovních účtů. Výpočet výdajů provádí žalobkyně tak, že hodnotí životní náklady, v nichž zohledňuje pravidelné výdaje (jako průměr pěti měsíců), které zahrnují inkaso, SIPO, trvalé příkazy, pravidelné jednorázové příkazy (stejný účet, každý měsíc, podobná částka +/- 10%), nepravidelné výdaje (jako medián pěti měsíců), které zahrnují transakce debetní kartou včetně výběrů z bankomatu a které jsou ponižovány koeficientem dle velikosti příjmu, a náklady na úvěrové služby, v nichž zohledňuje interní informace o splátkách a limitech čerpané z interních systémů a ostatní úvěry zjišťuje z „CB registrů“ a zahrnuje do nich splátku u splátkových služeb a 5 % z úvěrového rámce u nesplátkových služeb.3. Konkrétně při hodnocení bonity a úvěruschopnosti žalovaného posuzovala žalobkyně jeho finanční situaci, zadluženost, rizikovost a „Risk KO kritéria“. Co se týče finanční situace, předschválený limit byl generován na základě dlouhodobého vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžném účtu žalovaného, v rámci kterého byl stanoven (i) příjem žalovaného (60 000 Kč), a to tak, že žalobkyně porovnala jím deklarovaný příjem právě v této výši (60 000 Kč) s příjmem stanoveným na základě transakcí na běžném účtu žalovaného (110 900 Kč), který byl spočítán jako medián příjmů na běžném účtu v měsících říjen 2022 (119 800 Kč), listopad 2022 (110 900 Kč), prosinec 2022 (93 900 Kč), leden 2023 (92 100 Kč), únor 2023 (129 000 Kč), [ii] výdaje žalovaného, které vstupovaly do výpočtu platební kapacity (39 012,03 Kč) a platební kapacita vypočtená systémem (30 178,99 Kč), která byla vzhledem k předpokládané výši splátky (3 010 Kč), vyhodnocena jako dostatečná. Zadluženost žalovaného byla zjišťována z „transakcí klienta“ a z údajů poskytnutých „CBCB“ (Czech Banking Credit Bureau). Rizikovost žalovaného byla na základě „aplikačního skóre“ stanovena jako nízká rizikovost („Low“) a „DSTI (afterbooking)“ [Debt Service to Income - podíl všech měsíčních splátek na čistém měsíčním příjmu] na 40 %. „Risk KO kritéria“ pak zahrnovala kontrolu interních „Blacklistů“, „Fraudlistů“, „Delikvencí“, kontrolu databáze neplatných dokladů, insolvencí, exekucí apod. a dále bylo ověřeno, že běžný účet žalovaného nevykazuje nestandardní transakce, které indikují zvýšené riziko možnosti nedostát svým závazkům (např. z důvodu nedostatečných vlastních finančních zdrojů, možnosti rychlého předlužení apod.).4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal nečinný.5. Soud věc podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání soudu nařízeného na den 15. 7. 2026 podáním ze dne 29. 6. 2026 omluvila a žalovaný, ač byl k jednání řádně předvolán dne 15. 6. 2026, se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil.6. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.7. Výpis z obchodního rejstříku žalobkyně. Dle tohoto výpisu je žalobkyně akciovou společností mimo jiné s předměty podnikání přijímání vkladů od veřejnosti, poskytování úvěrů, platební styk a zúčtování.8. Žádost o služby ze dne 10. 3. 2015. Žalovaný se prostřednictvím této listiny obrátil na žalobkyni s žádostí o uzavření Smlouvy o Elektronickém bankovnictví a Elektronické komunikaci Poštovní spořitelny.9. Smlouva o poskytování služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví ze dne 12. 8. 2020. Tato listina označovaná dále ve svém textu jako „Smlouva“ podepsaná žalobkyní označovanou v ní jako „, Anonymizováno, “ a žalovaným označovaným v ní jako „Majitel účtu“ obsahuje ujednání žalobkyně a žalovaného o podmínkách, za nichž bude žalobkyně poskytovat žalovanému služby spočívající ve vedení účtu č. , č. účtu, , IBAN , IBAN, , v měně CZK a platební služby s ním spojené a v poskytnutí debetní karty.10. Dohoda o aktivaci služeb , Anonymizováno, elektronické bankovnictví ze dne 12. 8. 2020. Z této oboustranně podepsané listiny označované dále v jejím textu jako „Dohoda“ je patrné, že si žalobkyně označovaná v ní jako „, Anonymizováno, “ a žalovaný označovaný v ní jako „Oprávněná osoba“ ujednali, že jejím předmětem je využívání služby , Anonymizováno, Elektronického bankovnictví - , Anonymizováno, Telefonní bankovnictví, , Anonymizováno, Internetové bankovnictví, případně , Anonymizováno, InternetBanking 24, včetně doplňkové služby pro automatické zasílání informací týkajících se účtu majitele účtu (dále jen „Majitel účtu“), platebního styku a jiných produktů , Anonymizováno, (dále jen „služby Elektronického bankovnictví“) a Majitelem účtu nebo osobou, kterou Majitel účtu zmocnil k nakládání s peněžními prostředky na účtech prostřednictvím služeb Elektronického bankovnictví (dále jen „Oprávněná osoba“), přičemž podmínkou uzavření Dohody je uzavření Smlouvy o poskytování služeb , Anonymizováno, Elektronického bankovnictví mezi , Anonymizováno, a Majitelem účtu. Dále si žalobkyně a žalovaný mimo jiné sjednali následující nastavení služeb Elektronického bankovnictví: , Anonymizováno, Telefonní bankovnictví a , Anonymizováno, Internetové bankovnictví/, Anonymizováno, InternetBanking 24 s tím, že autentizace Oprávněné osoby je zajištěna identifikačním číslem, PIN a SMS klíčem a autorizaci transakcí provádí Oprávněná osoba SMS klíčem (autorizačním kódem) a že telefonním číslem používaným ve službách Elektronického bankovnictví pro autorizaci a autentizaci a pro zaslání PIN je číslo: , tel. číslo, .11. Předsmluvní informace. Tato listina obsahuje mimo jiné jméno a příjmení žalovaného, identifikační údaje žalobkyně, která je v ní označena jako věřitel, a základní informace o podmínkách poskytnutí peněžních prostředků ve výši 125 000 Kč (neúčelový spotřebitelský úvěr s pevnou, předem stanovenou dobou splatnosti a předem stanovenou výší jednotlivých splátek, čerpání proběhne poskytnutím peněžních prostředků na uvedený účet, doba trvání do 14. 8. 2026, výše splátek s výjimkou poslední 3 010 Kč, počet splátek 60, splácení probíhá měsíčně z účtu určeného pro splácení, pevná úroková sazba 15,39 % ročně, právo žalobkyně v případě opožděné platby účtovat úrok z prodlení ve výši REPO sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů a smluvní pokutu v denní výši 0,10 %, obojí z částek, v nichž se „Klient“ ocitl v prodlení, informace o tom, že poplatek za upomínku činí 300 Kč, poplatek za výzvu 500 Kč, a že upomínky v rámci vymáhacího procesu jsou odesílány na začátku prodlení, informují o skutečnosti, že neproběhla splátka úvěru a výzvy k úhradě splátek v prodlení jsou odesílány následně, právo žalobkyně omezit, zastavit, nebo neumožnit čerpání peněžních prostředků, a to i z důvodu, dojde-li k prodlení s placením úvěru a právo žalobkyně v případě prodlení s placením úvěru kdykoli adresovat výzvu nebo upomínku k uhrazení dlužné částky, ve které poskytne alespoň 30 dní k jejich uhrazení a pokud k tomu nedojde jistinu úvěru zesplatnit ke dni uvedeném v oznámení). V části „Vysvětlení předsmluvních informací a základní informace o jednotlivých druzích spotřebitelských úvěrů“ pak obsahuje vysvětlení některých pojmů uvedených výše v tomto bodě včetně pojmu spotřebitelský úvěr.12. Žádost o poskytnutí úvěru ze dne 6. 8. 2023. Z této listiny označené registračním číslem , Anonymizováno, plyne, že se jejím prostřednictvím žalovaný obrátil na žalobkyni s žádostí o poskytnutí peněžních prostředků ve výši 125 000 Kč. V žádosti žalovaný prohlásil, že souhlasí s „Obchodními podmínkami pro , Anonymizováno, Spotřebitelské úvěry“ a žádá o napojení úvěrového účtu do služeb „Elektronického bankovnictví“. K svým osobním a majetkovým poměrům žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 60 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů dosahují 15 000 Kč a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů činí 2 000 Kč.13. Záznam o podpisu klienta ze dne 6. 8. 2023. Dle tohoto záznamu podepsal žalovaný prostřednictvím SMS klíče , Anonymizováno, dne 6. 8. 2023 v čase 21:28:25 hod. „Předsmluvní informace a náležité vysvětlení k žádosti o spotřebitelský úvěr“ a prostřednictvím SMS klíče , Anonymizováno, dne 6. 8. 2023 v čase 21:28:53 hod. „Žádost o spotřebitelský úvěr“, přičemž oba podpisy byly realizovány sjednanou elektronickou formou dle „Obchodních podmínek pro poskytování služeb Elektronického bankovnictví“.14. Popis posouzení úvěruschopnosti. Tato listina obsahuje podobný popis postupu posuzování úvěruschopnosti ze strany žalobkyně, jak ho žalobkyně předestřela ve své žalobní argumentaci (viz body 2 a 3 výše). Dle ní žalovaný využil nabídku na neúčelový spotřebitelský úvěr s limitem 125 000 Kč se splatností 60 měsíců. Úvěr byl poskytnut s doložením příjmu a posouzením výdajů, přičemž žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je úvěruschopný. V případech, kdy je žalobkyně schopna určit výši příjmů a výdajů na základě oborné kontroly finančních toků na běžném (případně i jiném) účtu u ní vedeném a čestného prohlášení žadatele o výši příjmů v žádosti o spotřebitelský úvěr, nevyžaduje zpravidla k posouzení úvěruschopnosti potvrzení o výši příjmů vystavené zaměstnavatelem, jelikož toto potvrzení nepovažuje z dosavadní praxe za nejvhodnější objektivní zdroj informací a může být snadno předmětem podvodu. Potvrzení o výši příjmů lze vnímat jako náhradní podklad pro doložení příjmů v případech, kdy nelze doložit příjmy z bankovních účtů. Z výše uvedených důvodu se žalobkyně spoléhá, pokud je to jen možno, na skutečně materiální důkazy, což jsou právě informace z bankovních účtů za dostatečně dlouhou dobu, které jsou objektivně spolehlivější než potvrzení od zaměstnavatele, a plní tak nejvyšší možnou mírou kritérium spolehlivosti informací nutných pro posouzení úvěruschopnosti, za zachování kritéria přiměřenosti, které ohraničuje informace a podklady, které může ještě požadovat. Při posuzování bonity a úvěruschopnosti žalovaného tak během schvalování úvěru byla posuzována zejména: 1. finanční situace [předschválený limit byl generován na základě dlouhodobého vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžném účtu (a spořícím účtu) žalovaného, v rámci kterého byl stanoven (i) příjem, a to deklarovaný příjem (60 000 Kč), příjem na základě transakcí na běžném účtu (110 900 Kč, který byl spočítán jako medián příjmů na běžném účtu v měsících říjen 2022 – 119 800 Kč, listopad 2022 – 110 900 Kč, prosinec 2022 – 93 900 Kč, leden 2023 – 92 100 Kč, únor 2023 – 129 000 Kč), příjem, který vstupoval do výpočtu platební kapacity (60 000 Kč), /ii/ výdaje, které vstupovaly do výpočtu platební kapacity (39 012,03 Kč), a to životní náklady (pravidelné výdaje jako průměr pěti měsíců, které zahrnují inkaso, SIPO, trvalé příkazy, pravidelné jednorázové příkazy, nepravidelné výdaje jako medián pěti měsíců, které zahrnují transakce debetní kartou včetně výběrů z bankomatu, nepravidelné výdaje jsou ponižovány koeficientem dle velikosti příjmu, náklady na úvěrové služby (splátky u splátkových služeb a 5% z úvěrového rámce u nesplátkových služeb), /iii/ platební kapacita vypočtená systémem 30 178,99 Kč, která je tedy dostatečná pro splátku ve výši 3 010 Kč], 2. zadluženost (zjišťována z transakcí žalovaného a CBCB – bez negativních informací, 3. rizikovost [na základě aplikačního skóre byla stanovena rizikovost žalovaného (pravděpodobnost defaultu): Very Low (Very Low / Low / High / Very High), DSTI (afterbooking) na základě placené úvěrové zprávy z CBCB bylo 40%], 4. „Risk KO kritéria“ [kontrola interních blacklistů, fraudlistů, delikvencí, kontrola databáze neplatných dokladů, insolvencí, apod, dále bylo ověřeno, že běžný účet žalovaného nevykazuje nestandardní transakce, které indikují zvýšené riziko možnosti nedostát svým závazkům (např. z důvodu nedostatečných vlastních finančních zdrojů, možnosti rychlého předlužení apod.), přičemž všechna uvedená KO kritéria byla splněna.]15. Informace z , právnická osoba, . Z této listiny plyne, že žalovaný ke dni 30. 6. 2023 splácel prostřednictvím splátek v celkové výši 20 988 Kč dva úvěry. Osobní úvěr, který mu byl poskytnut dne 15. 2. 2023 a který měl splatit do 24. 2. 2031, a to prostřednictvím 96 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 299 Kč, z něhož mu k tomuto datu zbývalo splatit 303 508 Kč, a investiční úvěr který mu byl poskytnut dne 19. 10. 2021 a který měl splatit do 5. 10. 2029, a to prostřednictvím 96 pravidelných měsíčních splátek ve výši 17 689 Kč, z něhož mu k tomuto datu zbývalo splatit 1 344 362 Kč.16. Data o žádosti (datum žádosti 6. 8. 2023). Tato listina obsahuje informace o zpracování žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru ze dne 6. 8. 2023 popsané v bodě 12 výše. Je v ní mimo jiné uvedeno číslo žádosti , tel. číslo, ), datum žádosti (6. 8. 2023), typ produktu (spotřebitelský úvěr), požadovaná částka (125 000), identifikační údaje žalovaného (kromě dalších jméno, příjmení, datum narození), způsob vyhodnocení žádosti [nutnost doložení příjmu – „Ne“, způsob doložení hlavního příjmu, bude-li vyžadován systémem – „Žádné“, kontrola databází (debety, delikvence, ČL, EXE…) – „Schváleno“, vyhodnocení systému (scoring) – „Schváleno“, rozhodnutí zadavatele žádosti – „Schváleno“, vyhodnocení systému (otevření účtu /čerpání) – „schváleno“, Schválená částka – 125 000], interní hodnocení („CBCB platobna kapacita“ – 30 178,99, systémem akceptovaná platební kapacita – 30 178,99, „DSTI“ - 40), úvěrová angažovanost v , Anonymizováno, (měsíční výše splátek úvěrů – 3 299, splátky podnikatelských úvěrů – 17 688,97, nesplacená jistina spotřebitelských úvěrů – 199 824,73). Dále tato listina obsahuje informace o účetech vedených žalobkyní pro žalovaného: účet 1 – , Anonymizováno, , číslo účtu , Anonymizováno, , popis „, Anonymizováno, Plus konto“, účet 2 - , Anonymizováno, , číslo smlouvy , Anonymizováno, , datum poskytnutí úvěru 15. 2. 2023, zůstatek úvěru 199 824,73, splátka 3 299, úvěrový limit 206 000, číslo účtu , Anonymizováno, , popis „Spotřební úvěr v Kč“, účet 3 – , Anonymizováno, , číslo účtu , Anonymizováno, , popis „, Anonymizováno, Podnikatelské konto“, účet 4 - , Anonymizováno, , číslo smlouvy , Anonymizováno, , datum poskytnutí úvěru 20. 10. 2021, zůstatek úvěru 1 107 305,01, splátka 17 688,97, úvěrový limit 1 340 000, číslo účtu , Anonymizováno, , popis „MUP anuita DD“. Dále je zde obsažena informace „Odpověď z CBCB/SOLUS/CRÚ je v přiloženém dokumentu“.17. Smlouva o úvěru ze dne 6. 8. 2023. Tato listina nazvaná „Smlouva úvěru č. , Anonymizováno, “ dále ve svém textu označovaná jako „Smlouva“, v níž je žalobkyně označena jako „, Anonymizováno, “, žalovaný označen jako „Klient“ a žalobkyně a žalovaný společně jako „Smluvní strany“, jejíž součástí jsou dle dohody žalobkyně a žalovaného i jsou Obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry (dále „Podmínky“), obsahuje dále ujednání, že žalobkyně poskytne žalovanému dne 6. 8. 2023 peněžní prostředky ve výši 125 000 Kč (formou neúčelového úvěru) jejich čerpáním na účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalovaného, a že žalovaný je bude žalobkyni splácet spolu s úrokem za jejich poskytnutí, který činí 15,39 %, prostřednictvím pravidelných 60 měsíčních splátek ve výši 3 010 Kč (s výjimkou poslední splátky, jejíž výše činí 2 937,78 Kč) splatných vždy 14. dne v měsíci s tím, že první splatná dne 14. 9. 2023 a poslední dne 14. 8. 2028, přičemž splácení bude probíhat skrze účet žalovaného č. , č. účtu, , ze kterého bude žalobkyně inkasovat splatné částky, pročež se žalovaný zavázal udržovat na tomto účtu ke dnům jednotlivých splátek dostatečný zůstatek pro splátku úvěru včetně jeho příslušenství a případných smluvních pokut. Žalovaný také souhlasil s tím, že nebude-li řádně plnit to, co si se žalobkyní ujednali, je mu tato oprávněna účtovat z částek po splatnosti úroky z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a smluvní pokutu v denní výši 0,10 %, jako i s tím, že je mu oprávněna zasílat nejprve upomínky a následně výzvy, pokud bude v prodlení s plněním svých povinností, a on je v takovém případě povinen uhradit jí za jejich zaslání sjednané poplatky (upomínka/výzva k uhrazení dlužné částky: 300 Kč/500 Kč). Žalovaný rovněž souhlasil s tím, že žalobkyně je oprávněna poskytnutý úvěr „zesplatnit“ pokud nastane skutečnost, která může ohrozit splacení poskytnutých peněžních prostředků, přičemž mezi tyto skutečnosti patří zejména prodlení se splácením peněžitých částek vůči žalobkyni nebo jiným osobám či neplnění některých povinností žalovaného, kromě jiných i povinnosti zajistit na účtu č. , č. účtu, ke dnům jednotlivých splátek dostatečný zůstatek pro splátku úvěru včetně jeho příslušenství a případných smluvních pokut. Žalobkyně se žalovaným si taktéž dohodli, že Smlouva okamžikem uhrazení všech pohledávek žalobkyně vzniklých na jejím základě.18. Obchodní podmínky pro , Anonymizováno, spotřebitelské úvěry účinné od 1. 7. 2023. Tyto podmínky označované ve svém textu jako „Podmínky“ obsahují mimo jiné následující ustanovení. Podmínky jsou součástí smlouvy o úvěru (dále jen „Smlouva“), určují některé části jejího obsahu a doplňují ji (čl. 1 bod 1.1). Smlouva je uzavírána v listinné nebo v elektronické podobě, pokud to , Anonymizováno, umožní, a to zejména následně: a) Klient podepíše Smlouvu biometricky v souladu s příslušnými obchodními podmínkami upravujícími služby elektronického bankovnictví (dále jen „Podmínky elektronického bankovnictví“) nebo kvalifikovaným podpisem v souladu s požadavky , Anonymizováno, a Smlouva, předsmluvní i Smluvní dokumentace jsou Klientovi poskytnuty do Internetového bankovnictví, jak jej definují Podmínky elektronického bankovnictví (dále jen „Internetové bankovnictví“), b) Klient podepíše Smlouvu elektronicky ve službě Internetové bankovnictví v souladu s Podmínkami elektronického bankovnictví a Smlouva, předsmluvní i Smluvní dokumentace jsou Klientovi poskytnuty do Internetového bankovnictví, c) Klient podepíše Smlouvu v listinné podobě a předsmluvní i Smluvní dokumentace je Klientovi poskytnuta do Internetového bankovnictví, e-mailové schránky sdělené před uzavřením Smlouvy nebo v listinné podobě spolu se Smlouvou (čl. 2 bod 2.1). Komunikace mezi , Anonymizováno, a Klienty se uskutečňuje v českém jazyce, není-li dohodnuto jinak, a to následujícími způsoby: a) písemně; b) elektronicky (za předpokladu, že , Anonymizováno, bude schopna ověřit totožnost Klienta a budou splněny veškeré požadavky na příslušné právní jednání); c) telefonicky/zasláním SMS na mobilní zařízení Klienta; d) prostřednictvím Klientského centra; e) osobně, návštěvou Obchodních míst. Písemnosti doručované poskytovatelem poštovních služeb zasílá , Anonymizováno, Klientovi a) na zasílací adresu, kterou jí Klient sdělil; b) na adresu trvalého pobytu, nesdělí-li Klient zasílací adresu; na adresu trvalého pobytu je , Anonymizováno, oprávněna zasílat písemnosti vždy, pokud to vzhledem k okolnostem považuje za nutné; c) popř. na jinou dohodnutou adresu; dohodnutou adresou nemůže být adresa Obchodního místa a , jméno FO, ; d) jestliže Klient sdělí , Anonymizováno, adresu bydliště, je , Anonymizováno, oprávněna zasílat písemnosti i na adresu bydliště. Písemnost se považuje za doručenou 3. pracovní den po odeslání v rámci České republiky a 15. pracovní den po odeslání do ciziny. Pokud bude písemnost poskytovatelem poštovních služeb vrácena jako nedoručitelná, účinky doručení nastávají v den, kdy bude zásilka vrácena , Anonymizováno, . Účinky doručení nastávají i v případě, jestliže převzetí písemnosti Klient odmítne (čl. 9 body 9.1 až 9.4).19. Výpis z účtu za období 1. 8. 2023 - 31. 8. 2023. Jedná se o výpis z účtu , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného. Dle tohoto výpisu byla na tento účet z účtu , č. účtu, dne 6. 8. 2023 převedena částka 125 000 Kč. Dále z něj vyplývá, že za období od 1. 8. 2023 do 5. 8. 2023 hlavní výdaje (72 %) realizované prostřednictvím tohoto účtu představovaly platby určené příjemci „PayU.CZ betting“ (21 plateb v souhrnné výši 39 500 Kč). Stav účtu na konci dne 5. 8. 2023 činil 5 581,69 Kč20. Výpis z účtu za období 6. 8. 2023 - 31. 8. 2023. Jedná se o výpis z účtu , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného, z něhož vyplývá, že dne 6. 8. 2023 byla z tohoto účtu na účet , č. účtu, převedena částka 125 000 Kč (označení platby „čerpání úvěru“)21. Transakční historie účtu , Anonymizováno, (spotřební úvěr v Kč - dlouhodobý, str. 1 až 20). Tato listina označená v záhlaví jménem a příjmením žalovaného s datem vyhotovení 9. 7. 2025 obsahuje záznamy o transakcích na účtu , Anonymizováno, , typ produktu „Spotřební úvěr v Kč - dlouhodobý“ za období za období od 6. 8. 2023 do 8. 7. 2025. Z jejího obsahu vyplývá, že z účtu , Anonymizováno, byla dne 6. 8. 2023 vyčerpána částka 125 000 Kč a na tento účet uhrazeno celkem 42 787,72 Kč (součet příchozích převodů z účtu , Anonymizováno, - položky „MP“ a „MP+“) [1 742,93 Kč dne 14. 9. 2023, 1 267,07 Kč dne 15. 9. 2023, 48,23 Kč dne 14. 10. 2023, 2 962,37 Kč dne 16. 10. 2023, 3 010,00 Kč dne 14. 11. 2023, 1 014,85 Kč dne 14. 12. 2023, 1 995,25 Kč dne 15. 12. 2023, 3 010,00 Kč dne 14. 1. 2024, 2,80 Kč dne 14. 2. 2024, 3 007,54 Kč dne 15. 2. 2024, 1 558,31 Kč dne 14. 3. 2024, 1 451,69 Kč dne 15. 3. 2024, 5,44 Kč dne 14. 4. 2024, 3 004,90 Kč dne 15. 4. 2024, 98,68 Kč dne 14. 5. 2024, 2 911,63 Kč dne 15. 5. 2024, 0,86 Kč dne 14. 6. 2024, 1 440,00 Kč dne 16. 6. 2024, 1 569,87 Kč dne 17. 6. 2024, 0,97 Kč dne 14. 7. 2024, 3 009,37 Kč dne 15. 7. 2024, 1 995,28 Kč dne 14. 8. 2024, 1 014,72 Kč dne 15. 8. 2024, 3 311,85 Kč dne 19. 9. 2024, 552,75 Kč dne 14. 10. 2024, 100,00 Kč dne 18. 10. 2024, 0,30 Kč dne 23. 10. 2024, 2 661,37 Kč dne 31. 10. 2024, 38,69 Kč dne 14. 11. 2024]. Následně již k úhradám nedocházelo.22. Na Vašem účtu nebylo dost peněz na splátku úvěru (1. upomínka). Jedná se o upomínku žalobkyně adresovou žalovanému označenou v záhlaví číslem smlouvy , Anonymizováno, , jejímž prostřednictvím žalobkyně informovala žalovaného, že vzhledem k tomu, že na jeho účtu č. , č. účtu, nebylo dost peněz, neproběhla v plné výši splátka jeho úvěru. Žalovaný se tak dni 19. 11. 2024 ocitl v prodlení s úhradou částky 3 273,47 Kč skládající se ze splátky včetně úroků, úroků z prodlení a poplatku 300 Kč za tuto upomínku. Dále žalobkyně informovala žalovaného, že mu za každý den z částky, ohledně níž je s úhradou v prodlení, účtuje úrok 8,05 % ročně. Výzva k zaplacení dluhu (1. výzva). Jedná se o výzvu žalobkyně adresovou žalovanému označenou v záhlaví číslem smlouvy , Anonymizováno, , jejímž prostřednictvím žalobkyně informovala žalovaného, že stále v prodlení se splácením a vyzvala jej k úhradě jeho dluhu, který k datu 27. 11. 2024 činil 3 776,91 Kč a skládal se ze splátky včetně úroků, úroků z prodlení a poplatku 500 Kč za tuto výzvu. Dále žalobkyně informovala žalovaného, že pokud ji nebude kontaktovat nebo dluh nevyrovná do 16. 12. 2024, bude mu muset poslat další výzvu zpoplatněnou částkou 500 Kč a že mu za každý den z částky, ohledně níž je s úhradou v prodlení, účtuje úrok 8,05 % ročně. Poslední výzva k zaplacení dluhu ze dne 30. 12. 2024 a kopie obálky od doporučené zásilky ze dne 30. 12. 2024. Touto výzvou označenou v záhlaví číslem účtu , Anonymizováno, odeslanou žalovanému dne 30. 12. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 7 309,79 Kč (splátka včetně úroků, úroků z prodlení a poplatek 500 Kč za tuto výzvu), kterou za ním evidovala ke dni 29. 12. 2024. Dále žalobkyně vyrozuměla žalovaného mimo jiné o tom, že pokud to, co jí dluží, nezaplatí do 29. 1. 2025 přistoupí k zesplatnění příslušného úvěru i všech jeho dalších úvěrů a že mu za každý den z částky, ohledně níž je s úhradou v prodlení, účtuje úrok 8,05 % ročně. Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 16. 3. 2025 a kopie obálky od doporučené zásilky ze dne 17. 3. 2025. Tímto oznámením označeným v záhlaví číslem účtu Tímto oznámením označeným v záhlaví číslem účtu , Anonymizováno, odeslaným žalovaném dne 17. 3. 2025 žalobkyně sdělila žalovanému, že vzhledem k tomu, že jej několikrát marně upomínala a vyzývala k řešení úhrady jeho dluhu vyplývajícího ze Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené mezi nimi dne 6. 8. 2023, avšak žalovaný je i nadále s hrazením v prodlení, využila svého práva a v souladu se smluvními podmínkami prohlašuje k 14. 3. 2025 všechny své pohledávky z poskytnutého úvěru, které ke dni 15. 3. 2025 vyčíslila na částku 111 542,20 Kč (splátka v prodlení včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků), za splatné a zároveň mu zamezuje další čerpání prostředků z úvěrových účtů. Dále žalobkyně vyrozuměla žalovaného, že dokud svůj dluh vůči ní neuhradí, bude úročen v souladu se smluvními ujednáními.23. Kvalifikovaná výzva dlužníkovi k plnění před podáním žaloby se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 3. 12. 2025 a poštovní podací arch ze dne 3. 12. 2025. Touto výzvou, odeslanou žalovaném dne 3. 12. 2025, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného do 7 dnů od odeslání této výzvy k zaplacení částky 123 633,17 Kč (skládající se z nesplacená jistiny ve výši 105 333,28 Kč, poplatků ve výši 1 300 Kč, úroku z úvěru ve výši 12 003,28 Kč a úroku z prodlení ve výši 6 296,61 Kč) jakožto dluhu z titulu „Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, “ uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 6. 8. 2023 vyčísleného ke dni 2. 12. 2025, jenž mu vznikl v důsledku zesplatnění úvěru, který mu byl na jejím základě poskytnut, ke dni 14. 3. 2025.24. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci.25. Žalobkyně je bankou, subjektem oprávněným k poskytování úvěrů. Žalobkyně dlouhodobě poskytovala žalovanému své služby. Dne 12. 8. 2020 se žalovaný a žalobkyně dohodli, že ta mu poskytovat služby spočívající ve vedení účtu , č. účtu, platební služby s ním spojené, a to za podmínek obsažených v listině „Smlouva o , Anonymizováno, plus kontu ze dne 12. 8. 2020“. Dále se žalobkyně a žalovaný na základě ujednání obsažených v listinách „Smlouva o poskytování služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví ze dne 12. 8. 2020“ a „Dohoda o aktivaci služeb , Anonymizováno, elektronické bankovnictví ze dne 12. 8. 2020“ dohodli, že žalovaný může využívat také služby „Elektronického bankovnictví“ a jeho prostřednictvím (tj. s použitím prostředků komunikace na dálku) využívat všechny služby, produkty a informace, které žalobkyně prostřednictvím služby „Elektronického bankovnictví“ poskytuje, přičemž k autorizaci takto realizovaných transakcí bude používat SMS klíč zaslaný na telefonní číslo , tel. číslo, .26. Dne 6. 8. 2023 se žalovaný obrátil na žalobkyni s žádostí (podepsanou prostřednictvím SMS klíče) o poskytnutí peněžních prostředků ve výši 125 000 Kč. V této žádosti žalovaný mimo jiné sdělil žalobkyni některé informace o svých osobních a majetkových poměrech. Uvedl v ní, že jeho čistý měsíční příjem činí 60 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů dosahují 15 000 Kč a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů činí 2 000 Kč. Následně se žalobkyně se žalovaným dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky v jím požadované výši 125 000 Kč převodem na účet , č. účtu, , a to za podmínek obsažených v listině „Smlouva úvěru č. , Anonymizováno, “ a v dalších listině nazvané „Obchodní podmínky pro , Anonymizováno, spotřebitelské úvěry“ ve znění účinném od 1. 7. 2023. Dle vzájemných ujednání měly být peněžní prostředky poskytnuty žalovanému dne 6. 8. 2023 a žalovaný je měl žalobkyni splácet spolu s úrokem za jejich poskytnutí ve výši 15,39 % prostřednictvím pravidelných 60 měsíčních splátek ve výši 3 010 Kč (s výjimkou poslední splátky ve výši 2 937,78 Kč) splatných vždy 14. dne v měsíci počínaje dnem 14. 9. 2023 a konče dnem 14. 8. 2028 tak, že bude na účtu , č. účtu, udržovat vždy ke dni, kdy má být splacena příslušná splátka, dostatečný zůstatek pro její úhradu a pro úhradu případných smluvních pokut a žalobkyně bude přímo z tohoto účtu veškeré splatné částky inkasovat. Žalovaný taktéž souhlasil s tím, že nebude-li řádně plnit to, co si se žalobkyní ujednali, je mu tato oprávněna účtovat z částek po splatnosti úroky z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a smluvní pokutu v denní výši 0,10 %, i s tím, že je mu žalobkyně oprávněna zasílat nejprve upomínky a následně výzvy, pokud bude v prodlení s plněním svých povinností, a on je v takovém případě povinen uhradit jí za jejich zaslání sjednané poplatky (300 Kč upomínka k uhrazení dlužné částky, 500 Kč výzva k uhrazení dlužné částky). Žalovaný rovněž souhlasil s tím, že v případě, že nebude řádně a včas dohodnutým způsobem poskytnuté peněžní prostředky splácet či nezajistí na účtu , č. účtu, zajistit ke dnům jednotlivých splátek dostatečný zůstatek pro inkaso splátky a případných smluvních pokut, může po něm žalobkyně požadovat okamžité vrácení všeho, co aktuálně žalobkyni dluží. V souvislosti s tím si žalobkyně se žalovaným dohodli, že pokud žalobkyně k tomuto kroku přistoupí, vztah, který byl mezi nimi založen „Smlouvou o úvěru č. , Anonymizováno, “, zanikne až okamžikem uhrazení všech pohledávek žalobkyně vzniklých na jejím základě.27. Následně žalobkyně dne 6. 8. 2023 žalovanému požadované peněžní prostředky ve výši 125 000 Kč poskytla převodem z účtu , č. účtu, na účet , č. účtu, . K tomuto dni žalobkyně vedla pro žalovaného kromě těchto dvou účtů dále účet , č. účtu, , ze kterého mu dne 15. 2. 2023 poskytla peněžní prostředky ve výši 206 000 Kč, které měl na tento účet splácet prostřednictvím splátek ve výši 3 299 Kč, účet , č. účtu, a účet , č. účtu, , ze kterého mu dne 20. 10. 2021 poskytla peněžní prostředky ve výši 1 340 000 Kč, které měl na tento účet splácet prostřednictvím splátek ve výši 17 688,97 Kč. Celkem tak měl žalovaný splácet žalobkyni ke dni 6. 8. 2023 měsíčně částku 20 987,97 Kč.28. Jelikož žalovaný přestal plnit to, co si se žalobkyní ve „Smlouvě o úvěru č. , Anonymizováno, “ sjednali, žalobkyně jej opakovaně upomínala o plnění jeho povinností a vyzývala jej k nápravě tohoto stavu. Z těchto důvodů mu zaslala upomínku, jejímž prostřednictvím ho upomínala, že ke dni 19. 11. 2024 nemá na svém účtu dostatek peněz na příslušnou splátku, jež byla zpoplatněna částkou 300 Kč, výzvu k zaplacení dluhu, jejímž prostřednictvím ho vyzýval k úhradě jeho dluhu vyčísleného ke dni 27. 11. 2024, jež byla zpoplatněna částkou 500 Kč, a výzvu ze dne 30. 12. 2024, jíž ho opět vyzývala k úhradě jeho dluhu, která byla také zpoplatněna částkou 500 Kč. Jelikož žalovaný ani přesto k nápravě nepřistoupil, žalobkyně jej oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 16. 3. 2025 vyrozuměla mimo jiné o tom, že k 14. 3. 2025 prohlásila veškeré pohledávky za žalovaným, které za ním z titulu „Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, “ evidovala za splatné a vyzvala jej k okamžité úhradě všeho, co jí z tohoto titulu dlužil. Konkrétně se podle žalobkyně ke dni 15. 3. 2025 jednalo o částku 111 542,20 Kč. Oproti poskytnuté částce 125 000 Kč žalovaný zaplatil žalobkyni v době od 14. 9. 2023 do 14. 11. 2024 celkem 42 787,72 Kč.29. Před tím, než se žalobkyně se žalovaným dohodli způsobem popsaným v bodě 26 výše, žalobkyně posuzovala, zda by byl žalovaný za takových podmínek poskytnuté peněžní prostředky splácet. žalobkyně provedla lustraci žalovaného v interních a externích databázích včetně Bankovního registru klientských informací aktuálního ke dni 30. 6. 2023, dle něhož žalovaný tomuto dni splácel prostřednictvím splátek v celkové výši 20 988 Kč dva úvěry. Osobní úvěr, který mu byl poskytnut dne 15. 2. 2023 a který měl splatit do 24. 2. 2031, a to prostřednictvím 96 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 299 Kč, z něhož mu k tomuto datu zbývalo splatit 303 508 Kč, a investiční úvěr který mu byl poskytnut dne 19. 10. 2021 a který měl splatit do 5. 10. 2029, a to prostřednictvím 96 pravidelných měsíčních splátek ve výši 17 689 Kč, z něhož mu k tomuto datu zbývalo splatit 1 344 362 Kč. Provedenými lustracemi nezjistila žalobkyně žádných negativních informací. [Soud neměl důvod žalobkyni neuvěřit, že tak skutečně učinila, neboť tomu, co v tomto směru tvrdila (viz bod 3 výše) odpovídá to, co soud zjistil zejména z položky kontrola databází (debety, delikvence, ČL, EXE…) a poznámky „Odpověď z CBCB/SOLUS/CRÚ v přiloženém dokumentu“ v listině „Data o žádosti“ (viz bod 16 výše) a listiny „Informace z Credit Bureau“ (viz bod 15 výše).]30. Dále žalobkyně vycházela z údaje o měsíčním příjmu ve výši 60 000 Kč uváděného žalovaným. [Žalobkyně sice v podané žalobě tvrdila, že tento příjem porovnala s mediánem (prostřední hodnotou) příjmů (110 900 Kč) stanoveným z příjmů (z příchozích plateb) žalovaného na jeho běžném účtu za období říjen 2022 až únor 2023, které měly dosáhnout postupně 119 800 Kč, 110 900 Kč, 93 900 Kč, 92 100 Kč, 129 000 Kč, z žádných důkazů, které měl soud k dispozici, však nevyplynulo, že tak skutečně učinila. Výpisy z běžného účtu žalovaného, z něhož měla tyto údaje o jeho příjmech získat, žalobkyně soudu nepředložila. K tomu soud pro úplnost dodává, že o tom, zda žalovaný skutečně dosahoval v jednotlivých měsících žalobkyní tvrzených příjmů nelze nic zjistit ani z listiny „Popis posouzení úvěruschopnosti“ (viz bod 14 výše), kterou žalobkyně učinila součástí listin přiložených k žalobě a na kterou v této souvislosti v podané žalobě poukazovala. Tato listina totiž stejně jako samotná žaloba obsahuje opět pouze částky, jež měly představovat příjmy žalovaného za jednotlivé měsíce, nikoliv přehled jednotlivých kreditních transakcí na příslušnému účtu, na jejichž základě měla žalobkyně dle svých tvrzení tyto částky stanovit.]31. Právě uvedené obdobně platí i pro způsob stanovení výdajů žalovaného, o nichž soud nemůže učinit jiný závěr než, že je žalobkyně stanovila blíže nezjištěným způsobem a následně dospěla k závěru, že žalovaném zbyde k dispozici nejméně 30 178,99 Kč měsíčně [to by ovšem znamenalo, že jeho měsíční výdaje dosahují maximálně částky 29 821,01 Kč, která odpovídá rozdílu mezi deklarovaným příjmem 60 000 Kč a právě částkou 30 178,99 Kč, jíž měl žalovaný mít k dispozici, a nikoliv částky 39 012,03 Kč, jak tvrdila žalobkyně (viz opět bod 3 výše) a jak je uvedeno i v listině „Popis posouzení úvěruschopnosti“ (viz znovu bod 14) výše], což je, vzhledem k tomu, že žalovaný požadoval poskytnutí peněžních prostředků ve výši 125 000 Kč, částka dostatečná k tomu, aby byl schopen peněžní prostředky za sjednaných podmínek splácet, neboť tak měl činit prostřednictvím měsíční splátky ve výši 3 010 Kč. Z žádných důkazů, které měl soud k dispozici, totiž nevyplynulo, že žalobkyně skutečně postupovala tak, jak tvrdila v žalobě, tedy že hodnotila životní náklady žalovaného, v nichž zohlednila jeho pravidelné výdaje (jako průměr pěti měsíců), které zahrnovaly inkaso, SIPO, trvalé příkazy, pravidelné jednorázové příkazy (stejný účet, každý měsíc, podobná částka +/- 10%), i jeho nepravidelné výdaje (jako medián pěti měsíců), které zahrnovaly transakce debetní kartou včetně výběrů z bankomatu a které byly poníženy koeficientem dle velikosti příjmu, a náklady na úvěrové služby, v nichž zohlednila zjištěné informace o splátkách a limitech. Již vůbec pak z těchto důkazů nebylo zjistitelné, z jakých konkrétních údajů, skutečně zjišťovaných, žalobkyně vycházela, jakým způsobem je hodnotila a co bylo výsledkem tohoto hodnocení. K tomu soud opět poznamenává, že nic z právě uvedeného nelze zjistit ani z listiny „Popis posouzení úvěruschopnosti“, kterou žalobkyně učinila součástí listin přiložených k žalobě a na kterou v této souvislosti v podané žalobě poukazovala. To totiž obsahuje (stejně jako podaná žaloba) pouze obecný popis postupu zjišťování výdajů, který měla žalobkyně aplikovat i v případě žalovaného, bez jakýchkoliv dalších informací, z nichž by bylo možno dovodit, že tak žalobkyně skutečně učinila či údajů, které by bylo možno označit za konkrétní výdajové položky mající nějakou vazbu k žalovanému.32. Soud byl samozřejmě připraven žalobkyni v rámci nařízeného jednání poskytnout příslušné poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o neunesení břemene důkazního ohledně těchto jí uváděných skutečností a o následcích s tím spojenými. Žalobkyně se však k jednání nedostavila a o možnost být soudem poučena se tak sama připravila se všemi důsledky z toho plynoucími. Poučení podle § 118a o. s. ř. se totiž poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 29 Odo 832/2006, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3945/2013 a ze dne 23. 11. 2023, sp. zn. 23 Cdo 2422/2023), a skutečnost, že se svou nepřítomností o možnost poučení připravil, není důvodem pro odročení jednání (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. III. ÚS 2848/2010).33. Žalobkyně měla ke dni 6. 8. 2023, kdy žalovaný podal žádost o poskytnutí peněžních prostředků, kromě informací obsažených ve zprávě z Bankovního registru klientských informací aktuální ke dni 30. 6. 2023 (zcela nepochybně se týkající peněžních prostředků ve výši 1 340 000 Kč a ve výši 206 000 Kč, které poskytla žalovanému právě žalobkyně ve dnech 20. 10. 2021 a 15. 2. 2023, jak je patrné z porovnání výše splátek a data poskytnutí těchto prostředků v listině „Informace z Credit Bureau“ a listině „Data o žádosti“) dále bezpochyby i informace o pohybech na účtu žalovaného , č. účtu, za období od 1. - 5. 8. 2023. Soud proto považuje za potřebné poukázat i na skutečnost, že v těchto dnech (tedy bezprostředně před další žádostí o poskytnutí prostředků od žalobkyně) vydal žalovaný jen na hazardní hry 39 500 Kč hry (položky „PayU.CZ betting“, o jejichž účelu nemá soud vzhledem k názvu nejmenších pochyb), což představovalo 72 % veškerých jeho výdajů za těchto několik dní a zůstatek na jeho účtu , č. účtu, na konci dne 5. 8. 2023 nečinil více než 5 581,69 Kč.34. Žaloba je důvodná zčásti.35. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.36. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.37. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.38. „Smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, “ soud na základě jejího obsahu posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle § 2395 a násl. o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný uzavřel v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) [v řízení nebylo tvrzeno, že by ji snad neměl uzavírat mimo samostatný výkon povolání či podnikání a nic takového ani v jeho průběhu nevyšlo byť náznakem najevo] a žalobkyně v postavení podnikatele poskytujícího spotřebitelský úvěr [§ 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru].39. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 platilo, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.40. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.41. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice 2008/48“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.42. Podle čl. 23 směrnice 2008/48 členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.43. Soudní dvůr již v rozsudku ze 18. 12. 2014, CA Consumer Finance SA proti Ingrid Bakkaus a další, C-449/13, bod 32 uzavřel, že „ustanovení směrnice 2008/48 musí být vykládána v tom smyslu, že: zaprvé brání vnitrostátní právní úpravě, podle které břemeno důkazu o nesplnění povinností stanovených v článcích 5 a 8 směrnice 2008/48 nese spotřebitel, a zadruhé brání tomu, aby byl soud na základě standardní doložky nucen na spotřebitele pohlížet tak, že uznal úplné a řádné splnění předsmluvních povinností poskytovatele úvěru, neboť tato doložka vede k obrácení důkazního břemene v otázce splnění uvedených povinností, čímž může být narušena účinnost práv přiznaných směrnicí 2008/48“, a dále v bodech 36 a 37 tohoto rozsudku uvedl: „směrnice 2008/48 neobsahuje taxativní výčet informací, s jejichž pomocí má poskytovatel úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a neupřesňuje ani, zda tyto informace mají být kontrolovány, a pokud ano, jakým způsobem. V souladu se svým zněním naopak čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48 ve spojení s bodem 26 jejího odůvodnění přiznává poskytovateli úvěru prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele, či nikoli, a zda je má ověřit pomocí jiných údajů. Z toho vyplývá, že poskytovatel úvěru musí zaprvé v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“44. V rozsudku ze dne 5. 3. 2020, OPR-Finance s.r.o. proti GK, C-679/18, bod 46 Soudní dvůr dospěl k závěru, že „články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“45. Z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu vyplývá jednoznačný závěr, že nerespektování požadavků vyplývajících z čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48 (a tedy i z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) poskytovatelem úvěru má s ohledem na nutnost eurokonformního výkladu (srov. rozsudky Evropského soudního dvora ze dne 10. 5. 1984, Sabine von Colson a Elisabeth Kamann proti Land Nordrhein-Westfalen, C-14/83 a ze dne 13. 11. 1990, Marleasing proti Comercial Internacional de Alimentación, C-106/89) vnitrostátní právní úpravy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve vazbě na čl. 23 směrnice 2008/48) za následek neplatnost úvěrové smlouvy uzavřené bez řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti. Poskytovatel úvěru má tedy jednoznačnou zákonnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost poskytovaný úvěr splatit, kterou v žádném případě nemůže přenášet na spotřebitele, neboť součástí jeho odborné péče (s níž je podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vykonávat veškerou svou činnost) je právě i přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele [tedy jeho schopnosti poskytovaný úvěr splácet, jak vyplývá z § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru]. Předpokládána je přitom taková obezřetnost úvěrujícího, že se nespoléhá toliko na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem o úvěr, ale sám tyto údaje musí adekvátně prověřit (například potvrzením o příjmu vystaveným zaměstnavatelem, telefonickým ověřením u zaměstnavatele či výpisem z bankovního účtu, kam byla příslušná částka připsána, prověřením spotřebitele v rámci dostupných registrů, jakými jsou evidence dlužníků, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, porovnáním tvrzených údajů s pravidelně publikovanými informacemi podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu atd.) [srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, a usnesení ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018, ze dne 1. 7. 2020, sp. zn. 20 Cdo 1522/2020, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a usnesení ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 3/20]. K tomu soud dodává, že v oblasti práva veřejného dospěl k totožným závěrům ve své judikatuře i Nejvyšší správní soud (srov. rozsudky ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, ze dne 31. 1. 2024, č. j. 6 As 8/2023-57).46. S ohledem na výše uvedené je evidentní, že soud v obdobných typech řízení, jako je toto, je povinen ex officio zkoumat, zda poskytovatel úvěru dostál své povinnosti prověřit adekvátně úvěruschopnost spotřebitele a poskytovatel úvěru musí – pod hrozbou sankce prohlášení uzavřené smlouvy za neplatnou – v řízení před soudem splnění této své povinnosti prokázat.47. Soud má v posuzovaném případě za to, že žalobkyně této povinnosti předtím, než dne 6. 8. 2023 přistoupila k uzavření „Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, “ se žalovaným, nedostála, ač na posuzování úvěruschopnosti žalované (patrně) zcela nerezignovala.48. Žalobkyně si správně neopomněla opatřit informace, které jí umožnily posoudit úvěrovou historii žalovaného a jeho schopnost hradit své dluhy. Za tímto účelem jej prověřila v interních a externích databázích včetně Bankovního registru klientských informací aktuálního ke dni 30. 6. 2023, z nichž nezjistila nic, co by mohlo vyvolávat pochybnosti o tom, zda je žalovaný schopen dostát svým povinnostem a řádně splácet své dluhy. V tomto ohledu nemá soud žalobkyni co vytknout. Jinak je tomu ovšem v případě posuzování příjmů a výdajů žalovaného.49. Jak již totiž soud uvedl v bodě 30 výše, žalobkyně v řízení nepředložila nic, z čeho by vyplývalo, že by měla k dispozici doklady, z nichž by bylo lze dovodit, že jí mohly sloužit k ověření informace o výši příjmu poskytnuté žalovaným. Nepostačí přitom, pokud je žalobkyně měla k dispozici takové doklady v době, kdy sjednávala a uzavírala smlouvu se žalovaným (a není tak nutné, aby jimi disponovala i v době, kdy uplatnila svůj nárok u soudu). Pokud totiž poskytovatel úvěru zkoumá podklady, jimiž ověřuje informace získané od spotřebitele, musí tyto dokumenty ve smyslu § 78 zákona o spotřebitelském úvěru také uchovávat, nikoli jen zaznamenat, že v době jeho zkoumání (údajně) existovaly, popř. do záznamu uvést, co mělo být jejich obsahem. V opačném případě totiž nelze považovat povinnost poskytovatele úvěru řádně prověřit úvěruschopnost za splněnou (srov. rozsudky Krajského soudu v Praze, ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. 21 Co 31/2023, bod 30, ze dne 19. 9. 2024, sp. zn. 103 Co 24/2024, body 22 a 23, ze dne 7. 1. 2026, č. j. 21 Co 291/2025-94, bod 30 a č. j. 21 Co 326/2025-301, bod 38). V posuzovaném případě tak soudu nezbývá než vycházet z toho, že z ničeho nevyplynulo, že by žalobkyně nespoléhala při posuzování příjmové stránky žalovaného pouze na jeho tvrzení a skutečně si ověřila, že žalovaný disponuje jím uváděným pravidelným měsíčním příjmem ve výši 60 000 Kč.50. Obdobné nedostatky pak soud shledává v postupu žalobkyně při posuzování výdajové stránky žalovaného. Žalobkyně vycházela z arbitrární částky 39 012,03 Kč (způsob její stanovení nebyl v průběhu řízení zjištěn) a opět nezjištěným dospěla k závěru, že žalovaný disponuje dostatečnými prostředky (30 178,99 Kč), aby mohl řádně plnit to, k čemu má být na základě „Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, “ zavázán. Přitom jak již soud zmínil v bodě 31 výše, v takovém případě by jeho – žalobkyní údajně zjištěné výdaje 39 012,03 Kč – byly téměř o 10 000 Kč vyšší, než výdaje odpovídající rozdílu žalovaným tvrzeného příjmu 60 000 Kč a žalobkyní stanovenou disponibilní částkou 30 179,99 Kč, který činí 29 821,01 Kč. Již zřejmá diskrepance v údajích uváděných samotnou žalobkyní nasvědčují tomu, že žalobkyně při hodnocení schopností žalovaného splácet poskytnuté peněžní prostředky nepostupovala s potřebnou důsledností. I kdyby soud připustil, že výdaje žalovaného skutečně dosahovaly pouze 29 821,01 Kč a žalovaný disponoval skutečně částkou 30 179,99 Kč (a nikoliv pouze částkou 20 987,97 Kč odpovídající rozdílu žalobkyní uváděných příjmů a výdajů), znamenalo by to – při zohlednění všech splátek, které měl žalovaný ke dni 6. 8. 2023 žalobkyni již hradit (20 987,97 Kč) – že, by žalovaný na zajištění veškerých svých nezbytných životních potřeb vynakládal maximálně částku 8 833,04 Kč měsíčně. Při zohlednění částky životního minima jednotlivce, které v roce 2023 činilo 4 860 Kč měsíčně, by tedy měl žalovaný dle úvah žalobkyně na pokrytí veškerých svých ostatních potřeb včetně bydlení vystačit s částkou 3 973,04 Kč, což soud nepovažuje za reálné.51. Jakkoliv jistě nelze a priori zcela odmítnou tezi, „že dlužník, který uzavírá smlouvy o spotřebitelském úvěru v takovém rozsahu a jsou mu poskytnuty nemalé finanční prostředky, bude nucen se případně uskromnit tak, aby svým závazkům dostál“, vyslovenou kupříkladu v rozsudku Krajského soudu z Ústí nad Labem ze dne 26. 3. 2020, sp. zn. 17 Co 152/2019, v případě žalovaného nemohla žalobkyně nic takového realisticky očekávat. V případě žalovaného se totiž zcela jednoznačně prosadí platí závěr, který vyslovil Krajský soud z Ústí nad Labem v bodě 18 svého rozsudku ze dne 19. 1. 2026, č. j. 8 Co 392/2025-94, v němž uvedenou tezi odmítl s odůvodněním, že „předpoklad že žalovaní uzpůsobí své výběry z účtu tak, aby dostali svým závazkům (i nově přijatému závazku z úvěrové smlouvy, o kterou se jedná v řešených věcech), nemá žádné faktické opodstatnění, navíc koliduje s povinností poskytovatele úvěru prověřit úvěruschopnost dlužníka, která se vztahuje toliko k příjmům a výdajům, jež dlužník reálně dosahuje v době, kdy je úvěrová smlouva uzavírána, nemůže tak zásadně uvažovat s možností, že by dlužník snad některé (zbytné) výdaje v budoucnu omezil. Se zánikem některého z výdajů by bylo výjimečně možno počítat snad jen tehdy, kdyby bylo naprosto zřejmé, že k němu dojde (dlužník by například disponoval novou nájemní smlouvou na byt, kde by bylo počínaje nějakým budoucím obdobím smluveno nižší nájemné, než jaké by existovalo v době uzavírání úvěrové smlouvy).“ Z provedeného dokazování totiž jednoznačně vyplynulo, že žalovaný vydal prostřednictvím účtu , č. účtu, jen během prvních pěti dnů v měsíci srpnu 2023, čili bezprostředně před tím, než dne 6. 8. 2023 již potřetí žádal žalobkyni o poskytnutí peněžních prostředků, částku 39 500 Kč (tedy více než měla být částka, která mu dle žalobkyně měla každý měsíc zůstat k dispozici při předpokládaném příjmu 60 000 Kč) a ke dni podání žádosti mu na účtu , č. účtu, zbývalo pouze 5 581,69 Kč, což je výrazně méně, než měl tento měsíc zaplatit na splátkách žalobkyni (17 688,97 Kč a 3 299 Kč). Tyto informace přitom měla žalobkyně bezpochyby k dispozici, neboť to byla právně ona, která pro žalovaného účet , č. účtu, vedla a mohla je tak snadno získat, pokud by před akceptací jeho žádosti o poskytnutí další peněžních prostředků na tento účet nahlédla a ověřila aktuální strukturu zde zaznamenaných výdajů. Ani to však žalobkyně neučinila.52. Soud je proto toho názoru, že žalobkyni – pokud by se před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému skutečně zabývala otázkou, zda bude v možnostech žalovaného řádně plnit to, k čemu bude zavázán na základě uzavírané „Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, “, a nečinila tak jen pro forma – by muselo být jasné, že žalovaný toho nejspíše dlouhodobě schopen nebude, poskytnutí dalších prostředků žalovanému tudíž bude značně rizikové a nejspíše postrádá smysl.53. Podle přesvědčení soudu takové zcela zásadní nedostatky v procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jenž předcházel poskytnutí úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě „Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, “, není z možno v žádném případě – i vzhledem k tomu, že se jedná o úvěr v nezanedbatelné výši (125 000 Kč) – přehlížet. Nelze tedy než učinit dílčí závěr, že žalobkyně v žádném případě nesplnila povinnost předem adekvátně prověřit schopnost žalovaného tento úvěr splácet.54. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.55. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.56. Jak již bylo uvedeno výše, důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru (v daném případě žalobkyně) postupovat s odbornou péči a náležitě prověřit schopnost spotřebitele (v daném případě žalovaného) splatit poskytovaný úvěr, jak to vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je neplatnost úvěrové smlouvy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, § 580 odst. 1 o. z.), k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Soud proto uzavírá, že „Smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, “ shledal z důvodu porušení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 a § 588 o. z. neplatnou.57. Žalobkyni tudíž nemohl vzniknout nárok na zaplacení žalobou požadovaných poplatků ve výši 1 300 Kč, kapitalizovaného (smluvního) úroku ve výši 13 135,36 Kč a (smluvního) úroku 12 % ročně od 3. 1. 2026 do zaplacení vždy z částky 104 033,28 Kč (výše nesplacené jistiny dle žalobních tvrzení), neboť byly-li tyto sjednány ve smlouvě, kterou soud shledal neplatnou, nemohou být ani těmi jejímu ujednáními, z nichž žalobkyně dovozuje své právo na jejich zaplacení, účastníci vázáni. Stejně tak nemohl žalobkyni vzniknout nárok na žalobou rovněž požadovaný kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 385,05 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši ve výši 12 % ročně od 3. 1. 2026 do zaplacení, v té části, která odpovídá jeho výši stanovené z částky 1 300 Kč, tj. již zmíněných poplatků (který žalobkyně uplatila v rámci žalobou nárokované částky 105 333,28 Kč spolu s jí taktéž požadovanou „nesplacenou“ jistinou úvěru ve výši 104 033,28 Kč), protože nevznikl-li žalobkyni nárok na zaplacení této částky (poplatků), nemohl se žalovaný s její úhradou ani ocitnout v prodlení.58. Uplatňuje-li žalobce nárok na plnění z neplatné smlouvy, je třeba tento nárok posoudit podle pravidel, jimiž se řídí vypořádání bezdůvodného obohacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/99).59. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2)60. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.61. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (tato byla od počátku neplatná), avšak bylo prokázáno, že žalovaný od žalobkyně obdržel celkem 125 000 Kč, posoudil soud žalobou uplatněný nárok podle § 2991 a § 2993 o. z. jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající maximálně této částce. Žalovanému byla žalobkyní poskytnuta částka 125 000 Kč, oproti které žalovaný dosud žalobkyni vrátil dosud celkem 42 787,72 Kč. Ve výši odpovídající rozdílu těchto částek (82 212,28 Kč) se tak žalovaný na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 a § 2993 o. z. bezdůvodně obohatil. Tuto částku je proto povinen žalobkyni vydat, což dosud neučinil.62. Obecně platí, že bezdůvodné obohacení je splatné vždy na výzvu věřitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 33 Odo 871/2005, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 29 Cdo 577/2019 a ze dne 25 5. 2021, sp. zn. 28 Cdo 903/2021) a dlužník je po takové výzvě povinen svůj dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaný byla vyzván žalobkyní k úhradě svých dluhů výzvou ze dne 3. 12. 2025, odeslanou téhož dne, do sedmi dnů od jejího odeslání (nejpozději tedy do 10. 12. 2025). Ode dne následujícího (11. 12. 2025) by tak měl žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. náležet zákonný úrok z prodlení z dosud nezaplacené částky uvedené v předchozím bodě.63. Je však potřeba mít na paměti, že § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy, jež se uplatní přednostně vůči obecné právní úpravě bezdůvodného obohacení obsažené v § 2991 a násl. o. z. To znamená, že nárok na zákonné úroky podle § 1970 o. z. v případech, kdy jedná o vypořádání plnění z neplatné smlouvy, na něž dopadají kromě jiných právních předpisů také ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, vzniká až v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny úvěru v době podle § 87 odst. 1 tohoto zákona (tj. poté, co ji nevrátí v době přiměřené jeho možnostem), nikoliv již marným uplynutím data, k němuž byl k jejímu vrácení vyzván [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 a dále na něj navazující rozsudky Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 5. 2025, č. j. 8 Co 128/2025-65, ze dne 28. 8. 2025, č. j. 14 Co 153/2025-61, ze dne 16. 9. 2025, č. j. 14 Co 259/2025-73, ze dne 30. 9. 2025, č. j. 95 Co 258/2025-77, ze dne 18. 12. 2025, č. j. 14 Co 288/2025-74, ze dne 21. 1. 2026, č. j. 12 Co 310/2025-93, ze dne 29. 1. 2026, č. j. 14 Co 319/2025-89, Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 10. 2024, č. j. 7 Co 1393/2024, Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 8. 2024, č. j. 8 Co 123/2024-66, ze dne 3. 7. 2025, č. j. 75 Co 111/2025-162].64. Soud proto uložil žalovanému výrokem I tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni částku 82 212,28 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Vycházel přitom z tohoto, že žalovaný byl po celou dobu řízení před soudem pasivní, na soudní písemnosti nijak nereagoval, k nařízenému jednání se nedostavil ani žádným způsobem neprojevil zájem o účast při projednávání své věci. Soud ho tak nemohl v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučit o povinnosti tvrdit a prokázat výši svých příjmů, pokud by měl v úmyslu navrhnout, aby mu soud poskytl pro splnění uložené povinnosti lhůtu jinou (delší) nebo mu umožnil plnění rozsudkem uložené povinnosti ve splátkách. [Jak již soud připomněl v bodě 32 výše, poučení podle § 118a o.s. ř. se poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen.] Soud proto dospěl k závěru, že není v daném případě účelné stanovovat jinou lhůtu k plnění, než tu podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť neměl žádnou oporu pro případný závěr, že by jiná (velkorysejší) lhůta či jiný (postupný) způsob plnění v daném případě zvýšily pravděpodobnost toho, že žalovaný uloženou povinnost splní dobrovolně a vyhne se tak nepříznivým důsledkům spojeným s nařízením výkonu rozhodnutí či exekuce.65. Výrokem II pak soud z důvodů uvedených v bodě 57 výše a dále z důvodu vyloženého v předchozím bodě (žalovaný se ani s úhradou částky 82 212,28 Kč dosud nemohl dostat do prodlení), zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 23 121 Kč [rozdíl mezi žalobou uplatněným nárokem na zaplacení částky 105 333,28 Kč (odpovídající součtu žalobou nárokované „nesplacené“ jistiny 104 033,28 Kč a poplatků v celkové výši 1 300 Kč) a částky 82 212,28 Kč (výše dlužné jistiny odpovídající bezdůvodnému obohacení žalovaného), v níž soud žalobě vyhověl], kapitalizovaného (smluvního) úroku ve výši 13 135,36 Kč, (smluvního) úroku 12 % ročně z částky 104 033,28 Kč od 3. 1. 2026 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 385,05 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 105 333,28 Kč od 3. 1. 2026 do zaplacení ve výši 12 % ročně.66. Co se týče jednotlivých námitek, které žalobkyně v průběhu řízení uplatnila, považuje je soud za vypořádané úvahami uvedenými v odůvodnění tohoto rozsudku. Není totiž povinností soudů, zabývat se každou jednotlivou námitkou, kterou účastník řízení v průběhu řízení před soudem uplatní, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 6. 2012, sp. zn. III. ÚS 3122/09, ze dne 1. 4. 2014, sp. zn. I. ÚS 162/13, a ze dne 13. 8. 2015, sp. zn. IV. ÚS 750/14).67. O náhradě nákladů řízení (výrok III) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., pamětliv závěru vysloveného Ústavním soudem v nálezu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, dle něhož, je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015), tak, že přiznal žalobkyni, která byla řízení byla převážně (z 18,1 %) úspěšná žalobkyně [rozdíl úspěchu v řízení žalobkyně v rozsahu 59,06 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 40,94 % ve vztahu k částce 139 207,25 Kč (skládající se ze žalované pohledávky 105 333,28 Kč, kapitalizovaného /smluvního/ úroku ve výši 13 135,36 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 385,05 Kč a částek 6 635,32 Kč a 6 718,24 Kč odpovídajících žalobou požadovanému příslušenství v podobě /smluvního/ a zákonného úroku z prodlení z částek 104 033,28 Kč a 105 333,28 Kč vždy ve výši 12 % od 3. 1. 2026 do 15. 7. 2024 /ke dni rozhodnutí soudu/), neboť žalobkyně měla úspěch v částce 82 212,28 Kč, v níž bylo žalobě vyhověno, žalovaný měl naopak procesní úspěch v částce 56 994,97 Kč, v níž došlo k částečnému zamítnutí žaloby], jejich náhradu ve výši 4 566,94 Kč.68. Tato částka představuje 18,1 % z celkové částky 25 231,70 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 4 214 Kč, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená z tarifní hodnoty ve výši 105 333,28 Kč podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 5 340 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů k těmto úkonům po 450 Kč podle dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 370 Kč ve výši 3 647,70 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.69. Lhůtu ke splnění všech tímto rozsudkem uložených povinností soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určil třídenní, neboť pro stanovení jiné lhůty – jak vyložil i výše – neshledal důvod.