75 C 79/2026-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne , datum, (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 11 373 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 046 Kč od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 327 Kč od , datum, do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.2. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , na jejímž základě žalovaný od žalobkyně odebíral od , datum, elektřinu v odběrném místě na adrese , adresa, , , hodnota, (dále jen „odběrné místo“). Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky dodávky vydané žalobkyní. Žalobkyně vyúčtovala elektřinu dodanou ve fakturačním období od , datum, do , datum, fakturou č. , hodnota, v částce 8 046 Kč se splatností dne , datum, a elektřinu dodanou ve fakturačním období od , datum, do , datum, fakturou č. , hodnota, v částce 3 327 Kč se splatností dne , datum, . Smlouva byla ke dni , datum, ukončena. Žalovaný dlužnou částku za odběr elektřiny neuhradil ani přes předžalobní upomínku.3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.4. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaný souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dal najevo svým postojem, jelikož nijak nereagoval na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“/) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaný souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání, ve věci rozhodl.5. Z listiny označené jako smlouva o poskytování služeb ze dne , datum, , jejíž součástí byly obchodní podmínky dodávky a ceník elektřiny, soud zjistil, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas cenu elektřiny dle platného ceníku žalobkyně v zálohových platbách.6. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, a splatné dne , datum, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 8 046 Kč za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, , složené z celkové ceny elektřiny ve výši 8 045,86 Kč.7. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, a splatné dne , datum, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 3 327 Kč za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, , složené z celkové ceny elektřiny ve výši 3 326,81 Kč.8. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl urgován k úhradě dlužné částky zástupcem žalobkyně.9. Z předložených listinných důkazů tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav:Žalobkyně a žalovaný dne , datum, podepsali listinu označenou jako smlouva o poskytování služeb, jejíž součástí byly obchodní podmínky dodávky vydané žalobkyní a ceník elektřiny žalobkyně, jíž se žalobkyně zavázala žalovanému dodávat elektřinu do odběrného místa a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas jeho cenu podle ceníku žalobkyně v zálohových platbách. Fakturou č. , hodnota, byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 8 046 Kč za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, . Fakturou č. , hodnota, byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 3 327 Kč za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, . Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne , datum, .10. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.11. Podle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla ohledně odběrného místa platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky a odběru elektřiny podle § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o.z. Žalobkyně splnila svoji povinnost dodat žalovanému elektřinu, zajistit její dopravu a související služby do odběrného místa, avšak žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu za dodávku elektřiny za období od , datum, do , datum, v celkové výši 8 046 Kč a za období od , datum, do , datum, v celkové výši 3 327 Kč, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalovaný pak svojí pasivitou způsobil, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad na spornou částku uhradil něco více, než tvrdila žalobkyně, pročež soud v otázce úhrady sporné pohledávky vyšel toliko z tvrzení žalobkyně. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za elektřinu v celkové výši 8 046 Kč z vyúčtování č. , hodnota, a ceny za elektřinu v celkové výši 3 327 Kč z vyúčtování č. , hodnota, také právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši vyplývající z nařízení, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti uvedených vyúčtování.15. Na základě výše uvedeného tak nezbývá než uzavřít, že žaloba byla podána důvodně, pročež soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku za odebranou elektřinu v celkové výši 11 373 Kč, jakož i úrok z prodlení v zákonné výši z částky 8 046 Kč od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 3 327 Kč od , datum, do zaplacení (bod I. výroku).16. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.17. Současně soud v bodě II. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z odměny za zastupování advokátem ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb [dále jen „advokátní tarif“]) při sazbě jednoho úkonu ve výši 400 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Celková výše náhrady je