6 C 181/2020-13 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení nesplaceného úvěru, který mu byl poskytnut právním předchůdcem žalobce, tj. [právnická osoba] Uvedl, že smlouva o zápůjčce [číslo] byla uzavřena [datum] poté, kdy právní předchůdce žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr (zápůjčku). Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal vrátit tyto poskytnuté prostředky spolu s tzv. poplatkem v celkové výši [částka]. Jednalo se o kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka] odpovídající úrokové sazbě 21 % ročně. Dále odměna za zpracování a doručení [částka] a administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši [částka]. Podpisem smlouvy se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce peněžní prostředky ve výši [částka] a poplatek ve výši [částka], celkem tedy šlo o vrácení částky ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 18ti měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední byla stanovena na [datum]. Pohledávka vyplývající z titulu citované smlouvy o zápůjčce včetně příslušenství byla postoupena ze [právnická osoba] na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. 2. Žalobce dále uvedl, že žalovaný řádně a včas neplnil své závazky vyplývající z uzavřené smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena z jeho strany [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku [částka] a dlužný poplatek částku [částka]. Celkový dluh je tak představován částkou [částka]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] úrokem ve výši 21 % ročně sjednaného ve smlouvě o zápůjčce, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, do zaplacení. 3. Uvedl dále, že od postoupení pohledávky ke dni podání žaloby k soudu žalovaný na dluh nic nezaplatil. 4. Žalobce uplatnil podanou žalobou po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], dlužného poplatku ve výši [částka], kapitalizované úroky ve výši [částka] (tj. 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do [datum]), úroku ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, dále úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka] (tj. 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]). 5. Usnesením ze dne 27. července 2020, č. j. [číslo jednací] a č. j. [číslo jednací] soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud poučil žalovaného o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 7. Pro právní hodnocení věci je nutné s ohledem na datum uzavření smlouvy použít zákon č. 89/2012 Sbí, občanský zákoník, a s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr také zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, když s ohledem na povahu žalovaného jako klienta právního předchůdce žalobce lze dospět k závěru, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, kde na straně věřitele vystupuje společnost, jejíž činnost spočívá v poskytnutí zápůjčky, a na straně druhé dlužník fyzická osoba. Pro posouzení platnosti ujednání takové smlouvy je nutné použít ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem podle § 1810 a následujících občanského zákoníku. 8. Podle § 2390 o. z., přenechává smlouvou o zápůjčce zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 9. Podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 10. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 11. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13/EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. 12. Z § 1813 vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele. 13. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/ (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno. 14. V projednávané věci žalobce prokázal svou aktivní věcnou legitimaci předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek. Prokázal rovněž, že žalovanému oznámil postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum]. Soud má tak za to, že žalobce náležitě splnil svou oznamovací povinnost vůči žalovanému o postoupení pohledávky a o tom, že svůj nárok z titulu nezaplacené půjčky uplatní podáním žaloby u soudu. 15. Žalobce dále prokázal, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce tak, jak je v žalobě tvrzeno. Smlouvou o zápůjčce ze dne [datum] bylo žalovanému půjčeno [částka]. K předání půjčky došlo v den podpisu smlouvy. Tuto skutečnost stvrdil žalovaný svým podpisem připojeným na smlouvě. Z označené smlouvy bylo dále zjištěno, že celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal podpisem smlouvy splatit, byla představována částkou [částka], tj. [částka] jako zápůjčka a [částka] jako tzv. poplatek, který je tvořen úrokem ve výši [částka], sumou za administrativní činnost ve výši [částka] a částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka]. Uvedenou sumu se zavázal splácet v 18ti měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž poslední měla být představována částkou [částka]. Z předložené smlouvy bylo dále zjištěno, že se jedná o formulářovou smlouvu, kde jsou údaje o žalovaném a výši půjčených peněz i dohodnutých splátek vypsány rukou. Smlouva v záhlavní odkazuje na smluvní podmínky, které jsou její nedílnou součástí s uvedením, že se jedná o smluvní podmínky uvedené na zadní straně tohoto formuláře. Z předložených listin bylo dále zjištěno, že smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce nejsou opatřeny podpisem žádného z účastníků smlouvy. Ze smlouvy samotné dále bylo zjištěno, že ze zadní části smlouvy, která je opatřena podpisem obou zúčastněných stran, byl žalovaný vyrozuměn o tom, že úrok, který je po něm požadován ke splacení částkou [částka], odpovídá sazbě 21 % ročně. 16. S ohledem na shora uvedené vzal soud za zjištěné, že žalovaný převzal od právního předchůdce žalobce zápůjčku ve výši [částka]. Dle tvrzení žalobce obsaženého v žalobě zaplatil žalovaný ve prospěch této zápůjčky částku [částka]. K tomuto výpočtu soud dospěl, když zohlednil tvrzení žalobce obsažená v žalobě o tom, že celkem mělo být na předmětný závazek zaplaceno [částka] a zbývá zaplatit [částka]. Rozdíl představuje částku, která musela být ze strany žalovaného zaplacena ([částka] – [částka] = [částka]). 17. Pro vy