6 C 187/2020-13 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši celkem [částka] s příslušenstvím ve výši smluveného úroku a zákonného úroku z prodlení. Uvedl, že předmětný požadavek je součtem dluhů, které vznikly žalovanému z důvodu řádného neplnění podmínek, ke kterým se zavázal podpisem smlouvy o půjčce ze dne [datum] evidované pod [číslo]. Označená smlouva o půjčce byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], a žalovaným. V důsledku následné fúze sloučením se právním nástupcem původního věřitele stala [právnická osoba] Investment, SE, [IČO], nyní pod názvem [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Ten pak postoupil pohledávku vyplývající z citované smlouvy o půjčce včetně příslušenství na žalobce Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. 2. Žalobce odůvodnil žalobní nárok tím, že smlouva o půjčce [číslo] byla uzavřena [datum] a její nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen„ podmínky“). Na základě takto uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Tuto skutečnost žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v článku 1.2 smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka] a nákladů za hotovostí inkaso splátek ve výši [částka] (dále jen poplatek). Celkem se tak zavázal vrátit žalobci [částka] ve [anonymizováno] týdenních (sedmidenních) splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku uhradil [datum]. Právnímu předchůdci žalobce proto vzniklo právo na uhrazení zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině [částka] a na dlužném poplatku [částka] Celkem tedy [částka]. Žalobci rovněž vzniklo právo požadovat zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. 3. Žalobce dále uvedl, že vzhledem k prodlení žalované se úročí neuhrazená jistina ve výši [částka] dále úrokem ve výši 23,72 % ročně, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru. Po tomto datu do data postoupení nebylo na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. 4. Žalobce uplatnil podanou žalobou po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], dlužného poplatku ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka] (tj. úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do [datum]), úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] (tj. úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do [datum]), úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 5. Usneseními ze dne 12. srpna 2020, č.j. [číslo jednací] a [číslo jednací], soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k připojené žalobě ve lhůtě 14 dnů od doručení žaloby a v téže lhůtě, aby soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, bude soud předpokládat, že s takovým procesním postupem souhlasí. Žalovaný se k podané žalobě na výzvu soudu nevyjádřil. Nesdělil soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. 6. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 7. Pro právní hodnocení věci je nutné s ohledem na datum uzavření smlouvy použít zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. z.) a s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, také zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, když s ohledem na povahu žalovaného jako klienta právního předchůdce žalobce lze dospět k závěru, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, kde na straně věřitele vystupuje společnost, jejíž činnost spočívá v poskytnutí zápůjčky, a na straně druhé dlužník fyzická osoba. Pro posouzení platnosti ujednání takové smlouvy je nutné použít ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem podle § 1810 a násl. obč. z. 8. Podle § 2390 obč. z. přenechává smlouvou o zápůjčce zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § [číslo] odst. 1 lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 9. Podle § 1813 obč. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 10. Podle § 1815 obč. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 11. V ustanovení § [číslo] a následujících je provedena směrnice rady [číslo] ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. 12. Z § [číslo] vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele. 13. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady [číslo] (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno. 14. Z ustanovení § 6 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění platném k datu [datum] a přílohy [číslo] k tomuto zákonu, vyplývá, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formou a musí obsahovat minimálně všechny informace, které stanoví příloha [číslo] k zákonu o spotřebitelském úvěru. Jedná se o takové informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoli až v dalších souvisejících dokumentech, například ve všeobecných obchodních podmínkách, jak vyplývá z citovaného nálezu ústavního soudu. Informace ve smlouvě je třeba uvést jasným, výstižným a zřetelným způsobem a jedná se o požadavek, který je třeba vnímat jako kvalitativní doplněk obecných požadavků na srozumitelnost a určitost právního jednání. Tento požadavek má rovněž zajistit dostatečnou čitelnost, přehlednost a logické uspořádání textu tak, aby se v něm průměrný spotřebitel bez potíží orientoval. Ne každé právní jednání, které je srozumitelné a určité je zároveň učiněné jasným, výstižným a zřetelným způsobem. 15. Z § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. vyplývá, že pokud smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje informace vyplývající z přílohy [číslo] k tomuto zákonu jasným, výstižným a zřetelným způsobem, neznamená to neplatnost smlouvy jako celku. 16. V případě, kdy smlouva neobsahuje potřebné informace o poskytnutém úvěru, nastávají důsledky zakotvené v § 8 zákona o spotřebitelském úvěru. Sankcí za náležité nesplnění informační povinnosti stanovených v § 6 zákona o spotřebitelském úvěru je to, že se spotřebitelský úvěr od počátku považuje za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy uveřejněné Českou národní bankou a ujednání o jiných platbách za spotřebitelský úvěr jsou neplatná. 17. Jediným plněním, které může