10 C 152/2021-16 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 69.425,56 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze dvou smluv o zápůjčce, které žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dne 22. 3. 2018 a dne 30. 11. 2017, na základě kterých poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému zápůjčku ve výši 26.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatky a úroky v celkové výši 20.988 Kč, a zápůjčku ve výši 25.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit s poplatky a úroky v celkové výši 24.083 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, na dluh uhradil 7.931 Kč a 14.800 Kč. Dlužná částka sestává z jistin ve výši 22.319,61 Kč a 18.620,25 Kč a poplatku ve výši 15.139,47 Kč a 13.346,23 Kč. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 22. 3. 2018 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, jejím předmětem byla zápůjčka ve výši 26.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem ve výši 20.988 Kč, který se skládá z úroku ve výši 6.372 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8.888 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5.728 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný na dluh uhradil 7.931 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 30. 11. 2017 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, jejím předmětem byla zápůjčka ve výši 25.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem ve výši 24.083 Kč, který se skládá z úroku ve výši 8.240 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 6.550 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 9.293 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný na dluh uhradil 14.800 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Postoupení pohledávek žalobci bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Výzvou ze dne 28. 1. 2021 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Žalobce vedle dlužných jistin požadoval po žalovaném zaplacení dlužné části poplatků za poskytnutí zápůjček. Zápůjčka činila celkem 26.000 Kč a 25.000 Kč, za poskytnutí zápůjčky byl žalovaný povinen zaplatit poplatek v celkové výši 20.988 Kč a poplatek ve výši 24.083 Kč, tedy poplatky za poskytnutí zápůjčky činily více jak 80 % (respektive u zápůjčky ve výši 25.000 Kč více jak 90 %) jistiny, bez zohlednění úroku, tedy úplaty za poskytnutý úvěr, poplatky činily více jak 50 % (respektive 60 %) jistiny. Dle ust. § 1813 věty první o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Právní předchůdce žalobce vystupoval v souvislosti s uzavíráním smluv jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel, smlouvy byly tedy smlouvami spotřebitelskými. Právní předchůdce žalobce byl silnější stranou právního vztahu. Smlouvy byly uzavřeny jako smlouvy adhezní, ujednání byla jednostranně určena právním předchůdcem žalobce. Dle ust. § 588 věty první o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud má za to, že ujednání o poplatcích za poskytnutí zápůjčky (mimo ujednání o smluvním úroku) ve výši přesahující 50 % jistiny zápůjčky je, pro nepřiměřenost výše poplatku, ujednáním zjevně se příčícím dobrým mravům. Soud proto žalobu, co do nároku na zaplacení dlužné části poplatků za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, případně za zpracování, doručení a flexibilní splácení a administrativní činnost a komfortní splácení, pro absolutní neplatnost ujednání pro rozpor s dobrými mravy a ustanoveními na ochranu spotřebitele, zamítl. Žalobce se dále domáhal zaplacení smluvního úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do zaplacení, a to z obou smluv. V případě smlouvy ze dne 30. 11. 2017 má soud za to, že takový úrok byl řádně v těle smlouvy ujednán, a proto byl žalobci přiznán (avšak toliko z nové výše jistiny po započtení úhrad žalovaného pouze na úrok a jistinu v souladu s ust. § 1932 odst. 1 o.z.). V případě smlouvy ze dne 22. 3. 2018 má však soud za to, že takový úrok nebyl smluvními stranami sjednán, když byl sjednán pouze úrok kapitalizovaný částkou 6.372 Kč. Dle ustanovení smlouvy sice zápůjční úroková sazba činí 29 % a je pevná pro celou dobu sjednanou dobu trvání smlouvy (přičemž v tomto ustanovení lze spatřovat spíše plnění informační povinnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru), nicméně dle smluvních podmínek (které nad to nejsou žalovaným podepsány) je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Lze proto uzavřít, že ve smlouvě ze dne 22. 3. 2018 byl sjednán toliko smluvní úrok kapitalizovaný částkou 6.372 Kč a smluvní úrok od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do zaplacení nebyl sjednán. Soud proto žalobu i v tomto rozsahu zamítl. Žalobce v řízení prokázal, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dvě smlouvy o zápůjčce, na základě kterých poskytl žalovanému zápůjčky ve výši 26.000 Kč a 25.000 Kč, žalovaný však zápůjčky řádně a včas nesplácel, na dluh uhradil pouze 7.931 Kč a 14.800 Kč. Soud proto, vzhledem k neplatnosti ujednání o poplatcích, uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou část jistin a kapitalizovaných úroků poníženou o uhrazené platby, tedy uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 24.441 Kč (32.372 Kč – 7.931 Kč) a částku 18.440 Kč (33.240 Kč – 14.800 Kč) se smluvními úroky dle ust. § 1802 a násl. o.z., obě částky pak se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný ohledně plnění této části dluhu v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení úspěšný z 62 %, žalovaný z 38 %, žalobci proto náleží náhrada nákladů řízení ve výši 24 % nákladů řízení žalobce. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.472 Kč, z částky 11.700 Kč za 3 úkony právní služby po 3.900 Kč dle ust. § 7 a ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 900 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč dle ust. § 13 vyhlášky 177/1996 Sb. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 2.646 Kč. Celková náhrada nákladů činí 18.718 Kč, část náležející žalobci ve výši 24 % pak činí 4.492 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.