10 C 264/2021 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 100.818,66 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou uzavřel s žalovanou dne 27. 1. 2020, na základě které poskytl žalované úvěr ve výši 30.000 Kč. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 28.761,82 Kč, úroků ve výši 22.169,93 Kč, inkasní služby ve výši 8.118 Kč, doplňkové služby podpora (odklad) ve výši 6.006 Kč, doplňkové služby podpora (nemoc) ve výši 10.296 Kč, doplňkové služby podpora (práce) ve výši 10.296 Kč, nákladů na upomínkování ve výši 800 Kč, a smluvní pokuty ve výši 14.380,91 Kč, po započtení přeplatku ve výši 10 Kč. Ústní jednání se konalo dne 24. 8. 2021. Žalobce se z účasti u jednání omluvil, žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se k jednání nedostavila ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání, proto soud rozhodoval v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. E-mailem ze dne 27. 1. 2020 sdělil žalobce žalované rozšíření klientského účtu. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 27. 1. 2020 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou, jejím předmětem byl úvěr ve výši 30.000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit spolu s úroky ve výši 25.562 Kč v 72 měsíčních splátkách po 772 Kč, s tím, že část úvěru ve výši 15.649 Kč bude vyplacena ve prospěch žalobce za účelem úhrad předchozího závazku, část ve výši 8.351 Kč bude vyplacena na účet žalované a část ve výši 6.000 Kč bude započtena na náklady žalobce (částka 360 Kč jako náklady za zaslání smlouvy, částka 60 Kč jako náklady na lustrum v centrální evidenci exekucí, částka 30 Kč za náklady na lustrum v insolvenčním rejstříku, částka 70 Kč za lustrum v registru odcizených dokladů, částka 50 Kč za lustrum v registrech spojených s AML, částka 80 Kč za lustrum v nebankovním registru a částka 5.350 Kč za ostatní administrativní náklady poskytovatele). Součástí smlouvy bylo sjednání nepovinné doplňkové služby, a to inkasní služby a doplňkové služby podpora. Podmínky inkasní služby byly sjednány v příloze 4 smlouvy, smlouvě o inkasní službě, tak, že se žalovaná zavázala uhradit žalobci za dobu trvání úvěru celkem 8.856 Kč v měsíčních splátkách po 123 Kč, v případě prodlení pak úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně, přičemž předmětem inkasní služby bylo inkaso měsíčních splátek z účtu žalované. Pro případ řádné a včasné úhrady všech splátek úvěru a inkasní služby se žalobce zavázal žalované vrátit polovinu nákladů inkasní služby. Jako příloha 6 smlouvy byly sjednány podmínky doplňkové služby podpora, za kterou se žalovaná zavázala za dobu trvání úvěru zaplatit celkem 29.016 Kč v měsíčních splátkách po 403 Kč, dle které se žalobce zavázal poskytovat žalované služby (1) odkladu tří splátek ročně o jeden měsíc, (2) možnost přerušení splácení po dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu či onemocnění a (3) přerušení splácení po dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Pro případ řádné a včasné úhrady všech splátek úvěru a doplňkové služby podpora se žalobce zavázal žalované vrátit polovinu nákladů této služby. Z e-mailu ze dne 27. 1. 2020 bylo zjištěno, že klient zaměstnance žalobce, žalovaná, právě uzavřel ve svém klientském účtu smlouvu a je třeba dokončit úvěrový proces. Z e-mailu ze dne 27. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalobce zaslal žalované smluvní dokumentaci ke spotřebitelskému úvěru a vyzval ji ke zřízení inkasa a potvrzení o provedení verifikační platby. Z detailu pohybu – okamžité příchozí platby a otisku z internetového bankovnictví České spořitelny soud zjistil, že z účtu vedeného na jméno žalované byla poukázána částka 10 Kč. Z otisku karty nazvané inkaso soud zjistil, že z účtu žalované ve prospěch účtu žalobce bylo zřízeno inkaso s limitem 3.894 Kč měsíčně. Žalobce posoudil úvěruschopnost žalované, jak bylo zjištěno z metodiky k vyhodnocení úvěruschopnosti, sdělení České národní banky, lustrace z ceecr.cz, lustrace v nebankovním registru, fotografií rodného listu a občanského průkazu žalované, otisku ze systému neplatných dokladů, výpisu z obchodního rejstříku pro osobu zaměstnavatele žalované, výplatní pásky žalované za listopad 2019 a výpisu z účtu žalované za období od 1. 11. 2019 do 30. 11. 2019. Z detailu pohybu soud zjistil, že žalobce provedl platbu převodem uvnitř banky ve výši 15.649 Kč s poznámkou„ [celé jméno žalované]“. Z potvrzení ze dne 27. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalobce potvrdil žalované, že zbývající část úvěru [číslo] byla splacena dne 27. 1. 2020. Z detailu pohybu bylo zjištěno, že žalobce poukázal na účet žalované částku 8.351 Kč. Z potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce ze dne 27. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalobce potvrdil žalované vyplacení úvěru tak, že částka 15.649 Kč bude vyplacena ve prospěch žalobce za účelem plné úhrady předchozího závazku, částka 8.351 Kč bude vyplacena na účet žalované a částka 6.000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele. Z otisku internetových stránek České národní banky bylo zjištěno, že žalobce byl ke dni 17. 5. 2018 veden jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru. Z otisku internetových stránek Člověk v tísni bylo zjištěno, že ve srovnání odpovědného úvěrování se žalobce umístil průměrně, stejně tak v tabulce nákladů při prodlení a ceny úvěru. Dle auditní zprávy Institutu aplikovaného práva se v případě doplňkové služby podpora nejedná o pojistnou smlouvu. Upomínkami ze dne 20. 3. 2021 a ze dne 5. 4. 2021 upomenul žalobce žalovanou k úhradě dluhu. Ze sdělení ze dne 21. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalované, že došlo k zesplatnění úvěru, a upomenul ji k úhradě dluhu a navrhl možnosti alternativního řešení. Závěrem znaleckého posudku [číslo] – 2018 předloženého žalobcem je, že úroková sazba i sazba RPSN, jak ji nabízí a používá žalobce u spotřebitelských úvěrů, odpovídá situaci na trhu dalších nebankovních společností a v některých případech i bankovních domů. Dobrovolné doplňkové služby nabízené žalobcem jsou pro klienty spíše pozitivní a co do ceny i podmínek použití na trhu obvyklé, sankční ujednání jsou na tuzemském trhu obvyklá a zároveň i přiměřená ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, žalobce posuzuje úvěruschopnost klienta řádně a obezřetně, v určitém ohledu mírně na rámec zákona. Žalobce soudu předložil znalecký posudek znalce z oboru ekonomika, peněžnictví a pojišťovnictví k prokázání oprávněnosti svých nároků. Soud se však se závěry znaleckého posudku neztotožnil a ze znaleckého posudku nevycházel. Zhodnocení přiměřenosti cen a z toho vycházející ochrany spotřebitele a posouzení dobrých mravů je právním hodnocením, které může závazně deklarovat toliko soud. Také nelze vzít za dané, že odpovídají-li ceny služeb žalobce cenám služeb jiných subjektů, jsou automaticky přípustné. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobce s žalovanou vedle smlouvy o úvěru sjednali smlouvu o inkasní službě, na základě které se žalobce zavázal provádět inkaso splátek a žalovaná se zavázala hradit náklady inkasa ve výši 123 Kč měsíčně. Žalobce s žalovanou vedle těchto smluv sjednal též smlouvu o doplňkové službě podpora, na základě které žalobce předem umožnil žalované odklad až tří splátek ročně o jeden měsíc či možnost přerušení splácení po dobu až devíti měsíců v případě úrazu či onemocnění nebo nezaviněné ztráty zaměstnání. Smlouva o úvěru i smlouvy o inkasní službě a doplňkové službě podpora byly uzavřeny jako smlouvy spotřebitelské dle ust. § 1810 a násl. o.z., žalobce v souvislosti s uzavíráním smluv vystupoval jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel. Jednalo se též o smlouvy uzavřené adhezním způsobem, viz ust. § 1798 a násl. o.z., žalovaná neměla skutečnou příležitost ovlivnit obsah základních podmínek, tyto byly jednostranně určeny žalobcem, pro uzavření smlouvy byla žalovaná povinna odškrtnout políčko„ Seznámil/a jsem se s obsahem smluvních podmínek a bez výhrad s nimi souhlasím“ a„ Podepsat autorizačním SMS kódem“ a opsat SMS kód do podpisového pole. Dle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Dle ust. § 588 věty první o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ust. § 6 o.z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Žalobce vystupoval v právním vztahu jako podnikatel, silnější strana právního jednání, žalovaná neměla skutečnou příležitost ovlivnit obsah základních podmínek smlouvy. Žalobce nejednal v právním vztahu s žalovanou poctivě, jednal v rozporu s dobrými mravy