10 C 310/2020-29 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 8.940 Kč jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], dne [datum], jejímž předmětem byl úvěr ve výši 6.000 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, na dluh uhradila pouze 1.500 Kč. Soud vyzval žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaná se nijak nevyjádřila, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 6.000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit spolu s úrokem ve výši 840 Kč, poplatkem ve výši 1.200 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.400 Kč, v pravidelných týdenních splátkách. Právní předchůdce žalobce prověřil úvěruschopnost žalované. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou žalobci. Postoupení pohledávky žalobci bylo žalované oznámeno. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k úhradě dluhu a upozornil ji na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobce vedle dlužné jistiny požadoval po žalované zaplacení dlužné části poplatku za poskytnutí úvěru. Úvěr činil celkem 6.000 Kč, za poskytnutí úvěru byla žalovaná povinna zaplatit poplatek v celkové výši 4.440 Kč, tedy poplatek za poskytnutí úvěru činil více jak 70 % jistiny, bez zohlednění úroku, tedy úplaty za poskytnutý úvěr, činil 60 % jistiny. Dle ust. § 1813 věty první o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Právní předchůdce žalobce vystupoval v souvislosti s uzavíráním smlouvy jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel, smlouva o úvěru byla tedy smlouvou spotřebitelskou. Právní předchůdce žalobce byl silnější stranou právního vztahu. Smlouva o úvěru byla uzavřena jako smlouva adhezní, ujednání smlouvy byla jednostranně určena právním předchůdcem žalobce. Dle ust. § 588 věty první o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud má za to, že ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru (mimo ujednání o smluvním úroku) ve výši 60 % jistiny úvěru je, pro nepřiměřenost výše poplatku, ujednáním zjevně se příčícím dobrým mravům. Soud proto žalobu, co do nároku na zaplacení dlužné části poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek, pro absolutní neplatnost ujednání pro rozpor s dobrými mravy a ustanoveními na ochranu spotřebitele, zamítl. Žalobce dále vedle kapitalizovaného úroku požadoval zaplacení smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně. Soud má však za to, že takové ujednání ze smlouvy nevyplývá. Dle žalobcem odkazovaného ustanovení smlouvy 1.4 zákazník uhradí úrok stanovený fixní úrokovou sazbou platnou po celou dobu trvání smlouvy. Dle ustanovení 1.3 smlouvy se smlouva uzavírá na dobu určitou v délce 58 týdnů. Dle bodu 6 smluvních podmínek, které jsou řádně sjednány v těle smlouvy a žalovanou podepsány, smlouva zaniká uplynutím sjednané doby, písemným odstoupením či dohodou stran. Dle bodu 2.6 smluvních podmínek se smlouva uzavírá na dobu určitou do vypořádání veškerých závazků. Dle ust. § 1811 odst. 1 o.z. musí veškerá sdělení vůči spotřebiteli podnikatel učinit jasně a srozumitelně. Dle ust. § 1812 odst. 1 o.z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Soud má za to, že shora citovaná ustanovení nejsou pro průměrného spotřebitele jasná a srozumitelná co do ujednání o úroku ve smyslu žalobcem tvrzeném. Je sice zřejmé, že z jednoho ustanovení vyplývá, že smlouva nezanikne, nebudou-li vypořádány veškeré závazky, avšak z převahy ustanovení (a zejména z úvodních ustanovení článku 1, kterému nejspíše bude spotřebitel věnovat svou pozornost) je zřejmý zánik smlouvy sjednanou dobou trvání. Následek dalšího úročení není zmíněn ani mezi následky nesplácení spotřebitelského úvěru. To, že smlouva nezaniká nezaplacením všech pohledávek, respektive že smlouva zanikne, až bude-li vše splaceno, pak není v článku 6, který je nazván zánik smlouvy, výslovně zmíněno. Soud má, i s ohledem na to, že je smlouva uzavřena jako smlouva adhezní, proto za to, že je třeba smluvní ujednání vykládat ve prospěch žalované jako spotřebitele s tím závěrem, že smluvní úrok„ do zaplacení“ sjednán nebyl a smluvní strany sjednaly pouze úrok kapitalizovaný částkou 840 Kč. Žalobce v řízení prokázal, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě kterých poskytl žalované úvěr ve výši 6.000 Kč za úrok ve výši 840 Kč. Soud proto, vzhledem k neplatnosti ujednání o poplatcích, uložil žalované zaplatit žalobci dlužnou část jistiny a kapitalizovaného úroku poníženou o úhradu žalované ve výši 1.500 Kč, tedy uložil žalované zaplatit žalobci částku 5.340 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení úspěšný z 60 %, žalovaná ze 40 %, žalobci proto náleží náhrada nákladů řízení ve výši 20 % nákladů řízení žalobce. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, z částky 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 189 Kč. Celková náhrada nákladů činí 1.489 Kč, část náležející žalobci ve výši 20 % pak po zaokrouhlení činí 298 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaná povinna ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.