14 C 82/2019-177 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se původně svou žalobou ze dne 21.3.2019 domáhal pouze vyklizení domu čp [číslo] v [obec], který žalovaní obývají bez právního titulu. Žalobce je vlastníkem domu, který nabyl v rámci insolvence kupní smlouvou uzavřenou s insolvenční správkyní JUDr. [jméno] [příjmení]. Právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly ke dni 13.6.2016. 2. Žalovaní uvedli, že žalobce skutečně nabyl vlastnické právo kupní smlouvou v insolvenci, z jeho strany se však jedná pouze o spekulativní nákup nemovitosti. Předmětem byl však pouze dům a jedna polovina pozemku č. st. [anonymizováno] a [číslo] v k.ú. [obec]. Vlastníkem zbývající části podílu je žalovaná [celé jméno žalované]. Vlastníkem okolního pozemku kolem domu je pak žalovaná [celé jméno žalované] a není tedy zajištěn řádný přístup k domu. Od roku 2016 žalovaní o dům pečují a nemají se kam odstěhovat. Žalovaní nabízeli žalobci odkup domu, nebylo však možné se s ním dohodnout. 3. Soud při prvním jednání sdělil účastníkům, že žaloba o vyklizení je předčasná, neboť nelze vyklidit žalovanou [celé jméno žalované] z pozemku, k němuž má spoluvlastnické právo. Žalobce následně žalobu rozšířil a nadále požadoval vypořádání spoluvlastnictví pozemků st. [anonymizováno] a [číslo] v k.ú. [obec] a požadoval také zřízení nezbytné cesty přes pozemek [číslo] v k.ú. [obec], který je vlastnictvím [celé jméno žalované]. I když žalobce nabyl dům bez přístupové cesty, je třeba zohlednit skutečnost, že se tak stalo v insolvenčním řízení, tedy veřejným prodejem, aby mohli být uspokojeni věřitelé žalovaného [celé jméno žalovaného]. V průběhu insolvenčního řízení došlo k manipulacím s pozemky, což je patrné z toho, že vznikl pozemek [číslo] který je malý a vznikl pouze pro zabránění přístupu k nemovitosti. 4. V reakci na rozšíření žaloby žalovaní uvedli, že [celé jméno žalované] žádá o přikázání pozemků do svého vlastnictví, neboť pozemky dlouhodobě užívá. Žalobce v nemovitostech nebydlí, nikdy je neužíval. Zřízení cesty přes pozemek [celé jméno žalované] odmítli, neboť taková cesta není nezbytná. Žalovaný [celé jméno žalovaného] pak uvedl, že byl podveden paní [příjmení], která mu poradila, aby vyplatil nějaké věřitele, což on udělal, ale ona stejně dům prodala. On se soudí již 20 let. Požádal o ustanovení zástupce, neprokázal však soudu své poměry, které by ustanovení zástupce umožňovaly. Soudem bylo rozhodnuto tak, že se žalovanému [celé jméno žalovaného] zástupce neustanovuje, toto usnesení nabylo právní moci dne 4.5.2021. Žalovaný byl při jednání poučen, že pokud namítá, že dům byl prodán podvodem, čímž zpochybňuje vlastnictví žalobce, je povinen tvrdit a prokázat, v čem měla spočívat vada kupní smlouvy nebo insolvenčního řízení. K doplnění tvrzení byla žalovanému dána lhůta 3 týdny od jednání dne 28.1.2021. V této lhůtě tvrzení doplněno nebylo. Při jednání dne 24.6.2021 pak žalovaný předložil vyjádření, v němž obsáhle shrnuje dění kolem nemovitostí. Vzal si úvěr od [právnická osoba], který nemohl splácet, proto si půjčil peníze od [jméno] [příjmení], který následně začal dluh vymáhat, a to prodejem dalšího domu ve vlastnictví žalovaného. Nejprve probíhaly exekuce, pak insolvenční řízení, v němž se žalovaní bránili, ale neúspěšně. V průběhu roku 2015 vyplatil žalovaný [celé jméno žalovaného] se souhlasem insolvenční správkyně JUDr. [jméno] [příjmení] některé věřitele. Přesto došlo k prodeji nemovitostí v jeho vlastnictví, a to za nízké ceny. Proti tomu se žalovaný rovněž bránil, avšak neúspěšně. [adresa] byl prodán žalobci mimo dražbu, k čemuž insolvenční soud udělil souhlas, žalovaný proti prodeji podal námitky, usnesení však nabylo právní moci a došlo k přepisu na katastru nemovitostí. Žalovanému bylo vždy odpovězeno, že bylo postupováno podle práva. Je pravda, že bránil v přístupu k nemovitostem, což je však v jeho situaci pochopitelné. 5. Soud při svém rozhodování vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Žalobce je vlastníkem domu [adresa] v [obec] a jedné poloviny pozemků č. [anonymizováno] a [číslo] – zahrada, a to na podkladě kupní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřel s JUDr. [jméno] [příjmení], insolvenční správkyní žalovaného [celé jméno žalovaného]. Kupní cena byla 530 000 Kč (zjištěno z kupní smlouvy a výpisu z katastru nemovitostí). Pozemek [číslo] je vlastnictvím žalované [celé jméno žalované] a jedná se o úzký pozemek o velikosti 60 m2 kolem pozemku [číslo]. Tento pozemek nabyla žalovaná [celé jméno žalované] od své matky [celé jméno žalované] darovací smlouvou ze dne 20.2.2019, vklad do katastru nemovitostí byl proveden dne 9.4.2019 (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí, darovací smlouvy, katastrální mapy). Šetřením na místě samém bylo zjištěno, že pozemek [číslo] přiléhá k pozemku [číslo] to i v místech, kde je vstup do domu [adresa]. K pozemku [číslo] je přístup z pozemku [číslo] který je cestou, veřejně přístupnou účelovou komunikací (zjištěno ze sdělení Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, [stát. instituce] a [stát. instituce]). 6. Přístup přes pozemek [číslo] na pozemek [číslo] do domu [adresa] v [obec], je vytyčen v geometrickém plánu [celé jméno znalce], [číslo] 2020. 7. Obvyklá cena pozemku č. st. [anonymizováno] a [číslo] je 316 250 Kč, obvyklá cena domu [adresa], s pozemkem [číslo] věcným břemenem průjezdu je 2 575 370 Kč. Obvyklá cena věcného břemene průjezdu je 1 120 Kč, obvyklá cena domu [adresa] s pozemkem [číslo] bez věcného břemene je 2 258 0000 Kč (zjištěno ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] 2020). Obvyklá ceny za užívání domu [adresa] v [obec] je 15 680 Kč měsíčně (zjištěno ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] 2020). 8. Žalovaní byli vyzváni k vyklizení nemovitosti výzvou ze dne 16.12.2018 (zjištěno z předžalobní výzvy). 9. Další dokazování soud neprováděl. Žalovaní navrhovali své účastnické výslechy, neuvedli však, k čemu by tyto výslechy měly sloužit, a kromě [celé jméno žalovaného] se k jednání nedostavovali. Dále navrhl [celé jméno žalovaného] důkazy vztahující se k insolvenčnímu řízení, bylo to však až po lhůtě určené soudem k podání důkazních návrhů a kromě toho tyto důkazy nejsou pro rozhodování soudu stěžejní, neboť žalovaní netvrdili skutečnosti, které by zakládaly důvodné pochybnosti o vlastnictví žalobce, ačkoliv byly k takovému tvrzení a vyzváni a byli poučeni o tom, že v opačném případě nebudou ve věci úspěšní. 10. Soud nejprve rozhodl o tom, že nespojuje řízení pod sp. zn. 10 C 116/2021 (o vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí žalovanými) a současné řízení, neboť tato dvě řízení vedou dva odlišní soudci a spojením by byla porušena zásada zákonného soudce. 11. Podle ust. § 1040 odst.1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 12. Podle ust. § 1105 o.z. převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. 13. Podle ust. § 1140 odst.1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. 14. Podle ust. § 1140 odst.2 o.z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 15. Podle ust. § 1143 odst.1 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 16. Podle ust. § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 17. Podle ust. § 1029 odst.1 o.z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. 18. Podle ust. § 1029 odst.2 o.z. nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty. 19. Žalobce a [celé jméno žalované] jsou spoluvlastníky pozemku, na němž je postaven dům [adresa] a dále jsou spoluvlastníky zahrady, která dům obklopuje. Je zřejmé, že ve spoluvlastnictví si nepřeje setrvat žádný z nich. Rozdělení pozemků není možné, na jednom stojí dům a druhý je s domem i stavebním pozemkem provázaný. Přikázání pozemků [celé jméno žalované] by založilo jen další problémové vztahy, protože by dům vlastnil žalobce a pozemky osoba od něj odlišná, což není žádoucí. Jediným možným řešením této situace bylo přikázání poloviny pozemků do vl