5 C 13/2021-53 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 14.478,43 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze dvou smluv o zápůjčce, které žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a to částky 9.588,07 Kč ze smlouvy ze dne 28. 7. 2017 a částky 4.890,36 Kč ze smlouvy ze dne 28. 4. 2017. 2. Soud vyzval žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaná se nijak nevyjádřila, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 28. 7. 2017 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou, jejím předmětem byla zápůjčka ve výši 6.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu s poplatkem ve výši 4.640 Kč, který se skládá z úroku ve výši 799 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 1.952 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 1.889 Kč, v pravidelných týdenních splátkách. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná na dluh uhradila celkem 500 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 28. 4. 2017 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou, jejím předmětem byla zápůjčka ve výši 6.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu s poplatkem ve výši 4.640 Kč, který se skládá z úroku ve výši 799 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 1.832 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 2.009 Kč, v pravidelných týdenních splátkách. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná na dluh uhradila celkem 5.500 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovanou žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019. Postoupení pohledávek žalobci bylo žalované oznámeno sdělením ze dne 24. 6. 2019. Výzvou ze dne 12. 3. 2020 vyzval žalobce žalovanou k úhradě dluhu a upozornil ji na možnost soudního vymáhání dluhu. 4. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Žalobce vedle dlužné jistiny požadoval po žalované zaplacení dlužné části poplatků za poskytnutí zápůjčky. Zápůjčka činila v obou případech 6.000 Kč, za poskytnutí zápůjčky byla žalovaná povinna zaplatit v obou případech poplatek v celkové výši 4.640 Kč, tedy poplatek za poskytnutí zápůjček činil téměř 80 % jistiny, bez zohlednění úplaty za poskytnutou zápůjčku, úroku, činily další poplatky více jak 60 % jistiny. Dle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Právní předchůdce žalobce vystupoval v souvislosti s uzavíráním smluv jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel, smlouvy byly tedy smlouvami spotřebitelskými. Právní předchůdce žalobce byl silnější stranou právního vztahu. Smlouvy byly uzavřeny jako smlouvy adhezní, ujednání byla jednostranně určena právním předchůdcem žalobce. Dle ust. § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud má za to, že ujednání o poplatku za poskytnutí zápůjčky (mimo ujednání o smluvním úroku) ve výši přesahující 60 % jistiny úvěru je, pro nepřiměřenost výše poplatku, ujednáním zjevně se příčícím dobrým mravům. Soud proto ujednání o poplatcích za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatcích za administrativní činnost a komfortní splácení shledal ujednáními absolutně neplatnými pro rozpor s dobrými mravy a ustanoveními na ochranu spotřebitele. 6. Žalobce v řízení prokázal, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dvě smlouvy o zápůjčce, na základě kterých poskytl žalované zápůjčky ve výši 6.000 Kč a 6.000 Kč, žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nesplácela. Soud proto, vzhledem k neplatnosti ujednání o poplatcích, uložil žalované zaplatit žalobci dlužnou část jistiny spolu s kapitalizovaným úrokem, to vše ponížené o uhrazené platby. Co se týká smlouvy ze dne 28. 7. 2017, soud plnění žalované v souladu s ust. § 1932 odst. 1 o.z. započetl na část úroku (799 Kč – 500 Kč), na jistině se žalobce domáhal toliko částky 5.762,78 Kč, přičemž soud v této části nemohl v souladu s ust. § 153 o.s.ř. překročit návrh žalobce a tak přiznal žalobci jistinu toliko v požadované výši, proto z této smlouvy soud uložil žalované zaplatit žalobci částku 6.061,78 Kč. Ze smlouvy ze dne 28. 4. 2017 činila dlužná jistina s úrokem celkem 6.799 Kč, žalovaná na dluh uhradila 5.500 Kč, soud proto z této smlouvy uložil žalované zaplatit žalobci celkem 1.299 Kč. Dlužné částky pak byly žalované uloženy k zaplacení se smluvními úroky do zaplacení, když tento nárok byl v těle smlouvy řádně sjednán, a se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaná s úhradou v prodlení. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Oba účastníci byli v řízení poměrně stejně úspěšní, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.