6 C 144/2013-231 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou podanou dne 16. 8. 2013 proti žalovanému domáhal zaplacení 900 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 7,75 % p.a. z částky 900 000 Kč od 17. 8. 2010 do zaplacení. Návrh odůvodnil tím, že žalobce uzavřel dne 2. 8. 2010 s žalovaným kupní smlouvu, na základě které se žalovaný stal vlastníkem domu [adresa] a pozemků st. [parcelní číslo], p. p. [číslo] p. [parcelní číslo], p. p. [číslo] p. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], kdy kupní cena byla sjednaná ve výši 900 000 Kč a měla být zaplacena ve třech splátkách po 300 000 Kč Poslední splátka měla být uhrazena do 14 dnů od podání návrhu na vklad vlastnického práva. Ten byl podán [datum]. Žalovaný však na kupní cenu nic nehradil, na upomínky nereagoval. Žalovaný se pak na úkor žalobce úmyslně bezdůvodně obohatil, kdy ve vztahu k tomuto bylo vedeno trestní řízení u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 2 T 98/2011. 2. K dohodě o narovnání se dne 15. 9. 2010 žalobce namítl, že k předmětu nájmu bytu bylo zřízeno věcné břemeno pro paní [jméno] [příjmení], a to na základě rozhodnutí Okresního soudu v Ústí nad Orlicí č. j. 20 D 1110/99-30. S ohledem na existující věcné břemeno pak ujednání o nájemní smlouvě nebylo možné, jak ostatně konstatoval Okresní soud v Ústí nad Orlicí v řízení vedeném pod sp. zn. 10 C 274/2013. Pokud se týká úhrady závazků, pak v dohodě je uvedeno, že žalobce je zavázán ve vztahu k úvěrové [právnická osoba] a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] v celkové výši 390 000 Kč, a tudíž žalovanému byli známi věřitelé žalobce a rovněž i výše závazků. Žalobce i přesto dále namítl, že toto ujednání v dohodě o narovnání není dostatečně určité a platné. Žalobce v této souvislosti dále namítl, že žalovaný s vědomím mentální slabosti a tísně žalobce zneužil toho, že jej žalobce požádal o pomoc při řešení svých dluhů. V tomto smyslu tak žalovaný jednal v rozporu s dobrými mravy a nic na tom nemění ani výsledky trestního řízení. 3. Soud návrhu vyhověl a ve věci vydal platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včasný odpor. V něm uvedl, že s žalobou nesouhlasí a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že mezi účastníky ohledně způsobu úhrady kupní ceny byla po sepisu kupní smlouvy dále dne 15. 9. 2010 uzavřena dohoda o narovnání, podle které část kupní ceny měla být uhrazena formou naturální, tedy v podobě plnění bytových potřeb žalobce, a v části finanční. Dle článku III. odst. 1 se žalobce zavázal nejpozději do jednoho týdne od podpisu dohody sdělit žalovanému přesné zůstatky svých závazků, které se zavázal žalovaný za žalobce uhradit. Žalobce však údaje o svých závazcích žalovanému nesdělil. Pokud se týká ujednání o předplatbě nájemného, pak bylo mezi účastníky dohodnuto, že se zřizuje nájemní právo pro žalobce na dobu pěti let k bytu v přízemí domu o velikosti 2 + 1 za dohodnuté nájemné 6 000 Kč. Žalobce však v rozporu s dohodou užíval celou nemovitost včetně přilehlých pozemků. 4. Žalovaný tak na rozdíl od žalobce považuje dohodu o narovnání za platnou, kdy v případě nájemního práva se jednalo o odkládací podmínku. Žalovaný přitom nezmařil plnění dle dohody o narovnání, byl to naopak žalobce, který nesdělil v rozporu s dohodou své věřitele. Pro případ, že by dohoda o narovnání či ujednání ohledně nájemního práva a odkládací podmínky byly shledány neplatnými, pak by za neplatnou měla být považována dohoda jako celek. V případě neplatnosti dohody pak nastávají účinky splatnosti dle ujednání v kupní smlouvě, tedy ve třech splátkách po 300 000 Kč, splatných dne 3. 8. 2010, 4. 8. 2010 a 17. 8. 2010. Pro tento případ pak žalovaný podáním ze dne 8.4.2014 vznáší námitku promlčení, neboť žaloba byla podána až 16. 8. 2013, tedy po splatnosti prvních dvou splátek. Dále žalovaný v rámci své procesní obrany vznesl kompenzační námitku, a to v podobě vydání bezdůvodného obohacení. Toho se žalobce dopustil tím, že užíval nemovitosti žalovaného bez právního důvodu a za toto užívání mu nic nehradil. Bezdůvodné obohacení tak spočívá v platbách obvykle vynakládaných na nájemné. Žalobce užíval nemovitosti v celém rozsahu, a proto žalovaný požadoval vydání bezdůvodného obohacení za 44 měsíců (od převodu vlastnického práva do dne 8.4.2014), tedy v celkové částce 770 000 Kč. Dle názoru žalovaného nájemné domu tvoří částku 15 000 Kč měsíčně a za pronájem pozemku 30 000 Kč za rok. 5. Podáním ze dne 13. 3. 2014 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení 7,75 % p.a. z částky 900 000 Kč za dobu od 17. 8. 2010 do 15. 9. 2010. 6. V průběhu jednání konaného 6. 10. 2014 učinili účastníci nesporným, že žalobce užíval předmětné nemovitosti po dobu od věcných účinků zavkladování vlastnického práva do dne jednání soudu a dále učinili nesporným, že žalobce užíval s panem [příjmení] místnosti v přízemí domu včetně příslušenství a rovněž tak užíval i hospodářské prostory pro chov koz a stejně tak i přilehlé pozemky, kde suší seno. V průběhu jednání 8. 9. 2021 žalobce k rozsahu užívání uvedl, že po celou dobu užíval pouze obytnou místnost a koupelnu. 7. Podle kupní smlouvy ze dne 2. 8. 2010 se žalobce jako prodávající zavázal na žalovaného převést vlastnické právo k nemovitostem domu [adresa] a pozemků st. [parcelní číslo], p. p. [číslo] p. [parcelní číslo], p. p. [číslo] p. p. [číslo] žalovaný jako kupující se zavázal uhradit kupní cenu 900 000 Kč. Kupní cena dle ujednání stran měla být uhrazena následujícím způsobem: první platba ve výši 300 000 Kč měla být se souhlasem prodávajícího vyplacena v hotovosti po podpisu kupní smlouvy k rukám prodávajícího – druhá platba 300 000 Kč měla být vyplacena v hotovosti, a to po vkladu vlastnického práva na příslušném katastrálním pracovišti – třetí platba 300 000 Kč měla být vyplacena v hotovosti nejdéle do 14 dnů od podání vkladu vlastnického práva. Žalobce seznámil žalovaného s tím, že na předmětné nemovitosti vázne věcné břemeno pro [jméno] [příjmení]. 8. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. 2065 k. ú. [část obce], pořízeného dne 8. 4. 2014, bylo soudem zjištěno, že jako vlastník nemovitostí domu [adresa] a pozemků st. [parcelní číslo], p. p. [číslo] p. [parcelní číslo], p. p. [číslo] p. [parcelní číslo] je zapsán žalovaný. Na LV je zapsáno věcné břemeno užívání pro [jméno] [příjmení] dle usnesení dědického soudu ze dne 29. 3. 2020. Jako nabývací titul je uvedena smlouva kupní ze dne 2. 8. 2010 s právními účinky vkladu ke dni 3. 8. 2010. 9. Podle dohody o narovnání ze dne 15. 9. 2010, uzavřené mezi účastníky, si účastníci sjednali odchylně úhradu kupní ceny v souvislosti s uzavřenou kupní smlouvou ze dne 2. 8. 2010. Podle dohody měla být kupní cena vypořádána tak, že žalobce se zavázal nejpozději do jednoho týdne od podpisu dohody sdělit žalovanému zůstatky všech svých závazků a žalovaný se zavázal k těmto přistoupit a uhradit. Další část kupní ceny měla být uhrazena ve formě nájmu bytu 2 + 1 v předmětné nemovitosti, kdy pro žalobce bylo zřízeno nájemní právo na dobu pěti let za sjednané nájemné 6 000 Kč měsíčně bez energií s tím, že takto bude uhrazeno 360 000 Kč. Zbytek kupní ceny po odečtení plateb shora se žalovaný zavázal uhradit ve prospěch žalobce do jednoho měsíce od provedení poslední platby převzatého závazku. 10. Dopisem ze dne 17. 9. 2012 vyzval žalobce žalovaného k jednání ohledně úhrady kupní ceny, zahájení jednání. 11. Z obsahu spisu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp. zn. 2 T 98/2011 bylo zjištěno, že proti žalovanému bylo vedeno trestní řízení pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 2. 8. 2010 v [obec], s vědomím mentální slabosti a tísně poškozeného [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [část obce a číslo] [obec], který jej požádal o pomoc při řešení svých dluhů, mu nechal podepsat kupní smlouvu, aniž byl s jejím obsahem poškozený seznámen do té míry, aby byl schopen pochopit její skutečný obsah a z ní pramenící důsledky, na základě které na sebe převedl nemovitosti v dosavadním vlastnictví poškozeného, a to stavební parcelu [číslo] obytné budovy [adresa] na stavební parcele [číslo] pozemky parc. [číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] - zahrada, [parcelní číslo] – zahrada a parc. [číslo] trvalý travní porost, vše zapsané na listu vlastnictví 2065 vedeném pro [územní celek] a [katastrální uzemí] na Katastrálním úřadě pro [územní celek], [stát. instituce], dne 3. 8. 2010 kupní smlouvu vložil do katastru nemovitostí, kupní cenu ve výši 900 000 Kč ani z části poškozenému neuhradil a poškozenému tak způsobil škodu ve výši nejméně 1 020 000 Kč odpovídající skutečné hodnotě uvedených nemovitostí. Obžaloby byl žalovaný zproštěn na základě rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, ze dne 5. 9. 2012, č. j. 14 To 198/2012-357. Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu vyplývá, že žalobou označený skutek není trestným činem. Trestní stíhání žalovaného bylo zahájeno usnesením policejního orgánu 28.1.2011, skončilo zprošťujícím rozsudek krajského soudu 5.9.2012. 12. Z obsahu spisu Okresního so