6 C 263/2021-21 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení nesplaceného úvěru, který mu byl poskytnut na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 9.9.2016, [číslo]. Označené smlouva byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce, to je společnost [právnická osoba], se sídlem [obec a číslo], a žalovaným. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným z titulu označené smlouvy na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2018. Tato skutečnost byla oznámena žalovanému dopisem z téhož data. 2. Žalobce odůvodnil žalobní nárok tím, že smlouva ze dne 9.9.2016, [číslo] byla podepsána poté, kdy právní předchůdce žalobce řádně prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet. Tím splnil svou zákonnou povinnost podle § 9 zákona [číslo] Sbírky, o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. S odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného dne 8.9.2016. Právní předchůdce žalobce ověřil majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy a z daňového přiznání, současně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku. Žalovaný uvedl, že pracuje jako OSVČ a jeho měsíční příjem činí 38 267 Kč. Další příjmy činí 25 000 Kč a nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v zákaznické kartě. 3. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 42 035 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 620 Kč s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce, odměnu za zpracování a doručení ve výši 4 250 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 29 165 Kč. Souhrnně nazval tyto platby jako takzvaný„ poplatek“. 4. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 1 534 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3.11.2017. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední příslušná splátka byla uhrazena z jeho strany 20.12.2016. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný uhradil celkem 19 635 Kč. 5. Ke dni 23.4.2017 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila 40 792,51 Kč a dlužný poplatek 17 024,89 Kč. 6. Po tomto datu do postoupení pohledávky nebylo ze strany žalovaného nic zaplaceno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 40 792,51 Kč dále úrokem ve výši 28 % ročně sjednaným na straně 2 smlouvy o zápůjčce, a to od 3.11.2017, to je ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, do zaplacení. 7. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s článkem 16 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonem stanovené výši z dlužné jistiny. 8. Žalobce dále uvedl, že od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětný dluh nic placeno. Žalobce proto požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 57 817,40 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 40 792,51 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 17 024,89 Kč, dále kapitalizované úroky ve výši 7 106,96 Kč, to je úrok ve výši 28 % ročně počítaný z dlužné jistiny od 3.11.2017 do 14.6.2018, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 4 870,97 Kč, tj. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 28.12.2016 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky žalovaným) do 14.6.2018 a dále úrok ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny od 15.6.2018 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonem stanovené výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 15.6.2018 do zaplacení. 9. Usnesením ze dne 8. července 2021, číslo jednací 6 C 263/2021-9 a číslo jednací 6 C 263/2021-10 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě do 30 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne 21.7.2021. Žalovaný se ve stanovené lhůtě k věci ani procesnímu postupu soudu nevyjádřil. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) občanského soudního řádu. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů (§ 104 odstavec 1 občanského soudního řádu). 10. Pro právní hodnocení věci je nutné, s ohledem na datum uzavření smlouvy, použít zákon číslo 89/2012 Sbírky, občanský zákoník, a s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, také zákon číslo 145/2010 Sbírky, o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, když s ohledem na povahu žalovaného jako klienta právního předchůdce žalobce lze dospět k závěru, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, kde na straně věřitele vystupuje společnost, jejíž činnost spočívá v poskytnutí zápůjčky, a na straně druhé dlužník - fyzická osoba. Ze smlouvy samotné není zjevné, že by úvěr byl poskytován k jiným než k soukromým účelům. Pro posouzení platnosti ujednání takových smluv je nutné použít ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem podle § 1810 a následujících občanského zákoníku. 11. Šetřením soudu ve věci bylo zjištěno, že žalovaný je státním příslušníkem [země]. V současné době se zdržuje na adrese [adresa žalovaného]. 12. Při zkoumání podmínek pravomoci soud nejprve postupoval podle § 2 zákona číslo 97/1963 Sbírky, o mezinárodním právu soukromém a procesním, z něhož vyplývá, že tohoto zákona se použije, jen pokud nestaví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Učinil tak proto, že v úvahu přichází aplikace dvoustranné smlouvy vážící Českou republiku a [anonymizována dvě slova] republiku, která má aplikační přednost nejen před pravidly mezinárodního procesního obsaženými v českém právu, ale podle článku 351 smlouvy o fungování Evropské unie je před pravidly mezinárodní příslušnosti obsaženými v právu unijním. 13. Pravomoc soudu v této věci však není dvoustrannou mezinárodní smlouvou řešena. Česká republika je vázána smlouvou uzavřenou mezi Československou [anonymizováno] republikou a [země] o právní pomoci ve věcech občanských a trestních uveřejněnou vyhláškou ministra zahraničních věcí číslo 98/1984 Sbírky. Pravomoc soudu v této věci (to je nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru) není dvoustrannou mezinárodní smlouvou řešena. 14. Před aplikováním zákona o mezinárodním právu soukromém je dále třeba přihlédnout k úpravě obsažené v normách práva Evropské unie, které mají aplikační přednost před právem členských států. 15. Podle článku 15 odstavec 1 nařízení Rady (ES) ze dne 12.12.2012, číslo 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I. bis), ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené se spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu (článek 17-19 nařízení Brusel I. bis), aniž jsou dotčeny článek 6 a článek 5 bod 7. V případě, že se jedná o spotřebitelský úvěr, je dána mezinárodní příslušnost soudu České republiky, neboť podle článku 18 odstavec 2 nařízení Brusel I. může smluvní partner podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, na jehož území má spotřebitel bydliště. 16. Žalovaný smlouvu uzavřel jako spotřebitel a neplyne z ní, že by byla uzavřena pro účel, který by se týkal jeho podnikatelské činnosti. Žalovaný měl v době uzavření smlouvy bydliště v České republice, kde se i nadále zdržuje. S ohledem na uvedené je tak dána pravomoc českého soudu v projednávané věci. 17. Vzhledem k tomu, že žalovaný má známé bydliště v obvodu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, je dána i místní příslušnost podepsaného soudu v projednávané věci, a to podle § 85 odstavec 1 občanského soudního řádu ve spojení s ustanovením § 11 odstavec 1 věty druhé občanského soudního řádu. 18. Podle § 2390 obč. z. přenechává smlouvou o zápůjčce zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odstavec 1 lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 19. Podle § 1813 obč. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměř