6 C 275/2021-18 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení nesplaceného úvěru, který mu byl poskytnut právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] se sídlem [obec]. Na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 3.8.2019. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného úvěr splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč bezhotovostně na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku ve výši 10 000 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaný dále ve smlouvě zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit 600 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškeré poplatky žalobce souhrnně nazývá jako tzv.„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 760 Kč, počínaje 10.8.2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26.9.2020. V důsledku porušení smluvní povinnosti ze strany žalovaného (prodlení s hrazením splátek) využil právní předchůdce žalobce svého práva a ke dni 26.9.2020 dluh zesplatnil a vyzval žalovaného k jeho okamžité úhradě. Ode dne následujícího uplatnil po žalovaném zaplacení úroku ve výši 18,87 % ročně sjednaného v článku 1.4 smlouvy, resp. na základě rozhodnutí žalobce úrokem v nižší sazbě, než byla mezi smluvními stranami sjednána. 2. Žalobce dále uvedl, že předmětná pohledávka byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 a tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena dopisem z téhož data. 3. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení žalobci uhradil pouze částku 1 600 Kč Poslední platba byla ze strany žalovaného uhrazena 8.8.2019. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky 48 000 Kč a skládá se z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 833,34 Kč a dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso ve výši 9 591,19 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 575,47 Kč. Příslušenství pohledávky tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobce uvedl, že součástí částky 48 000 Kč je navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje. 4. Žalobce požadoval po žalovaném zaplacení celkového dluhu ve výši 44 000 Kč, tj. dlužná jistina ve výši 25 000 Kč, a dlužné úhrady za služby ve výši 19 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 454,56 Kč, tj. úrok ve výši 18,87 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč od 27.9.2020 do 15.1.2021, tj. do postoupení pohledávky, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 635,94 Kč, tj. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny 25 000 Kč od 27.9.2020 do data postoupení, tj. 15.1.2021, úrok ve výši 18,87 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč od 16.1.2021 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč od 16.1.2021 do zaplacení. 5. Usnesením ze dne 15. července 2021, č. j. 6 C 275/2021-8 a č. j. 6 C 275/2021-9 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud poučil žalovaného o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů ze strany žalobce. 7. Pro právní hodnocení věci je nutné s ohledem na datum uzavření smlouvy použít zákon č. 89/2012 Sbírky, občanský zákoník (dále jen obč. z.), a s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr také zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, když s ohledem na povahu žalovaného jako klienta právního předchůdce žalobce soud dospět k závěru, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, kde na straně věřitele vystupuje společnost, jejíž činnost spočívá v poskytnutí zápůjčky, a na straně druhé dlužník - fyzická osoba. Pro posouzení platnosti ujednání takové smlouvy je nutné použít ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem podle § 1810 a následujících občanského zákoníku. 8. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 10. Podle § 1815 občanského zákoníku se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice Rady č. 93/13 EHS ze dne 15.4.1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli, především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech, navíc pouze jen ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. 11. Z § 1813 vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, která spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele. 12. Soudní dvůr EU dovazuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumět očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno. 13. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 3.8.2019 žalobce prokázal svá tvrzení o tom, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Předloženou kartou zákazníka bylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že před poskytnutím úvěru byla prověřována úvěruschopnost žalovaného. V den podpisu smlouvy byl žalovaný seznámen s výší splátky úvěru stanovené podle splátkového kalendáře smlouvy o spotřebitelském úvěru. Úvěr ve výši 25 000 Kč žalovaný obdržel hotově v den podpisu smlouvy. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že se žalovaný zavázal podpisem smlouvy zaplatit úrok ve výši 32,15 % za celou dobu trvání smlouvy, tj. úrok ve výši 5 000 Kč a administrativní poplatek ve výši 5 000 Kč. Dále se zavázal zaplatit odměnu za hotovostní inkaso ve výši 40 % z výše jistiny, což představuje částku 10 000 Kč. Ve smlouvě se účastníci také sjednali životní pojištění ve výši 600 Kč. Celková částka k zaplacení byla stanovena ve výši 45 600 Kč. Dle přiloženého splátkového kalendáře byla stanovena výše měsíční splátky částkou 760 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplatil úvěr dle předepsaných splátek, přikročil žalobce k zesplatnění úvěru a vyzval žalovaného dopisem ze dne 13.5.2021, aby zaplatil věřiteli částku 48 312,85 Kč, a to nejpozději do 28.5.2021. 14. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 žalobce prokázal, že je ve věci aktivně legitimován. Tato skutečnost byla oznámena žalovanému dopisem ze dne 19.2.2021. 15. Pro posouzení důvodnosti uplatněného nároku se soud zabýval platností jednotlivých ujednání smlouvy o úvěru. Soud přitom vycházel z ustanovení § 1813 a § 1815 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon