5 C 228/2021-31 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobou doručenou soudu dne 29.6.2020 se žalobce domáhal toho, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 17.800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1.3.2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že byl u žalovaného zaměstnán na pozici stavební zámečník a pracovní poměr byl ukončen výpovědí ze strany zaměstnavatele dne 27.11.2015 s dvouměsíční výpovědní dobou, která skončila dne 31.1.2016. V průběhu pracovního poměru se u žalobce projevila nemoc z povolání, posudek o uznání nemoci z povolání vypracovala [nemocnice] [územní celek] a.s., oddělení pracovního a preventivního lékařství, dne 16.5.2017. V pracovní neschopnosti v souvislosti s nemocí z povolání byl žalobce ode dne 4.1.2016 do 30.12.2017. V období po skončení pracovní neschopnosti dne 31.12.2017 žalobce nastoupil na úřad práce a počal hledat práci novou, když ze strany žalovaného mu práce nebyla nabídnuta. Nárok na náhradu mzdy tak žalobce požaduje jako rozdíl mezi průměrným výdělkem, kterého dosahoval před zjištěním nemoci z povolání (žalobce zvažuje příjem v kalendářním čtvrtletí předcházejícím pracovní neschopnosti v rozsahu 30.000 Kč měsíčně - odpracováno 434 hodin s odměnou 65.741 Kč) a minimální mzdou. Minimální mzda k tomuto datu činila 12.200 Kč, žalobce tak požaduje za období ode dne 1.1.2018 do 31.1.2018 částku 17.800 Kč. V souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku žalobce požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši, když je dle jeho názoru splatnost náhrady stejná jako v případě mzdy, tedy poslední den měsíce následujícího po měsíci, v němž byla práce vykonána (v tomto případě dne 28.2.2018). Výzva k úhradě byla žalovanému zaslána dne 20.12.2018 a žalovaný na tuto výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že žalobcem uplatněný nárok neuznává, a to ani částečně. Neoprávněnost nároku žalobce spatřuje žalovaný v tom, že v období ode dne 1.1.2018 do 31.1.2018 nelze na straně žalobce spatřovat příčinnou souvislost mezi nemocí z povolání žalobce a ztrátou na výdělku po skončení pracovní neschopnosti žalobce. Je podstatné, že k rozvázání pracovního poměru se žalobcem nedošlo z důvodu jeho nemoci z povolání, ale z důvodu zrušení části zaměstnavatele, tedy z důvodu zcela nesouvisejícího s nemocí z povolání žalobce. Ke skončení pracovního poměru žalobce u žalovaného by tedy došlo i bez ohledu na nemoc z povolání žalobce. Je třeba zdůraznit, že nemoc z povolání byla žalobci diagnostikována až dlouho po skončení pracovního poměru. Žalovaný se ztotožňuje se závěrem vedlejšího účastníka, že k prokázání nároku žalobce je nutno stanovit okamžik, kdy to byla právě nemoc z povolání, která žalobci znemožnila přijetí do zaměstnání u jiného potenciálního zaměstnavatele. Takový okamžik nenastal dříve, než byl žalobce pro existenci nemoci z povolání odmítnut dne 1.2.2018 [právnická osoba] [právnická osoba], [obec], a od toho dne vedlejší účastník poskytl žalobci pojistné plnění odpovídající náhradě za ztrátu na výdělku žalobce po skončení pracovní neschopnosti. Žalovaný dále nesouhlasí se způsobem stanovení rozhodného výdělku pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku. Žalovaný má za to, že žalobce při určení rozhodného výdělku nepostupoval v souladu s § 271b zákoníku práce, když odkazuje na své výdělky z období října až prosince 2015, což dokládá výplatními páskami, aniž by zohledňoval okamžik, kdy mělo dojít ke ztrátě na výdělku, a podle toho zpětně vyčíslil průměrný výdělek ve smyslu příslušných ustanovení zákoníku práce. Žalovaný také nesouhlasí s požadovaným zákonným úrokem z prodlení ode dne 28.2.2018, když poukazuje na skutečnost, že ze strany žalobce byl k požadovanému plnění, které je předmětem tohoto řízení, vyzván až dopisem žalobce ze dne 18.12.2018. Žalovaný proto navrhuje žalobu v celém rozsahu zamítnout. 3. Vedlejší účastník na straně žalovaného se k věci vyjádřil tak, že odkázal na znění ustanovení § 271b odst. 1 zákoníku práce a na základní předpoklady vzniku nároku na náhradu škody na zdraví. Těmito předpoklady jsou újma na zdraví (nemoc z povolání), vznik škody (v tomto případě ve formě ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti) a příčinná souvislost mezi újmou na zdraví a vzniklou škodou. Chybí-li některá z těchto podmínek, není dána náhradová povinnost odpovědného zaměstnavatele. Je nespornou skutečností, že lékařským posudkem [číslo] [číslo jednací] ze dne 16.5.2017 byla žalobci s účinností od 23.7.2013 uznána nemoc z povolání. V období od 4.1.2016 do 30.12.2017 byl žalobce v příčinné souvislosti s touto nemocí z povolání v pracovní neschopnosti a v průběhu této pracovní neschopnosti žalobce došlo ke dni 31.1.2016 ke skončení jeho pracovního poměru u žalovaného z důvodu zrušení části zaměstnavatele, tedy z obecného důvodu nesouvisejícího s předmětnou nemocí z povolání. Ke skončení pracovního poměru došlo tedy bez souvislosti s uznanou nemocí z povolání. Je tedy nezbytné stanovit okamžik, kdy to byla právě nemoc z povolání, která poškozenému zaměstnanci znemožnila přijetí do zaměstnání u jiného potenciálního zaměstnavatele. Tento okamžik u žalobce nastal v okamžiku, kdy byl právě pro existenci nemoci z povolání odmítnut dne 1.2.2018 [právnická osoba] [právnická osoba], [obec]. Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle ustanovení § 271b zákoníku práce proto žalobci vznikl až tímto okamžikem, tj. dnem 1.2.2018, kdy byl naplněn poslední z nezbytných předpokladů vzniku náhradové povinnosti žalovaného, a to příčinná souvislost mezi žalobci uznanou nemocí z povolání a ztrátou na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Samotné zaevidování v seznamu uchazečů o zaměstnání bez naplnění výše uvedených podmínek není skutečností způsobilou založit poškozenému zaměstnanci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle ustanovení § 271b zákoníku práce. V tomto řízení je nezbytné prokázat okamžik, kdy to byly následky nemoci z povolání, které poškozenému zaměstnanci znemožnily nástup do zaměstnání u jiného zaměstnavatele, neboť v tomto případě nelze vycházet z výdělku dosahovanému poškozeným zaměstnancem u odpovědného zaměstnavatele, a rozhodným je v tomto případě pravděpodobný výdělek, kterého by poškozený zaměstnanec dosáhl u potenciálního zaměstnavatele. S ohledem na skutkový stav věci byl žalobce vedlejším účastníkem odškodňován náhradou za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle ustanovení § 271b zákoníku práce ode dne 1.2.2018, kdy mohl žalobce nastoupit nebýt následků nemoci z povolání do pracovního poměru u [právnická osoba] [právnická osoba], [obec]. Tímto okamžikem došlo k naplnění všech tří nezbytných předpokladů ke vzniku nároku žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, tedy existence nemoci z povolání, vznik škody ve formě ztráty na výdělku v důsledku nepřijetí do pracovního poměru u [právnická osoba] [právnická osoba] a příčinné souvislosti mezi nemocí z povolání a vzniklou ztrátou na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Od pravděpodobného výdělku ve výši 30.000 Kč, kterého by mohl žalobce dosahovat u této společnosti, byla ode dne 1.2.2018 odečítána minimální mzda dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě. Vedlejší účastník je tak názoru, že žalobce byl odškodněn náhradou za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti plně v souladu s právní úpravou a ustálenou soudní judikaturou. Dále vedlejší účastník odkazuje na nesprávné rozhodné období, z něhož žalobce vychází při specifikaci nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Ze všech těchto důvodů vedlejší účastník navrhuje žalobu zamítnout. 4. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne 27.11.2015 soud zjistil, že žalobce byl u žalovaného zaměstnán a pracovní poměr byl ukončen výpovědí ze strany zaměstnavatele ze dne 27.11.2015 z důvodu rušení části zaměstnavatele podle § 52 písm. a) zákoníku práce s tím, že výpovědní doba činí dva měsíce, počíná běžet prvého dne měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí dne 31.1.2016. Žalobci náleží odstupné ve výši trojnásobku průměrné mzdy. 5. Soudu byly předloženy mzdové listy žalobce za období říjen, listopad a prosinec 2015. Z těchto mzdových listů však soud neučinil žádné skutkové ani právní závěry, neboť pro posouzení této věci nejsou určující. 6. Z lékařského posudku o uznání nemoci z povolání [číslo] ze dne 16.5.2017, vypracovaného [nemocnice] [územní celek], a.s., centra pracovního lékařství, soud zjistil, že na základě posouzení zdravotního stavu žalobce se uznává zjištěné onemocnění asthma bronchiale způsobené přecitlivělostí na rozpouštědlo ND165, chladicí řeznou emulzi ECOCOOL MK3 a LB100 Jokisch Laser-Protect jako nemoc z povolání podle kapitoly III. a položky 10 seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu k nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Datum zjištění nemoci byl stanoven na den 23.7.2013. Posudkem bylo stanoveno, že nemoc z povolání vznikla při výkonu práce stavebního zámečníka u žalovaného. U žalobce platí