§ 271l zákoník práce – Samostatnost náhrad za ztrátu na výdělku
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 271l zákoníku práce stanoví, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z téhož důvodu jsou dvě odlišná práva, která se nemohou uplatňovat současně. (§ 271l zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 271l odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z téhož důvodu jsou samostatná práva, která nepřísluší vedle sebe.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanec nemůže současně pobírat náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, pokud obě náhrady plynou ze stejného důvodu (např. z jednoho pracovního úrazu).
- Pokud zaměstnanec utrpí pracovní úraz a je v pracovní neschopnosti, má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu této neschopnosti.
- Po skončení pracovní neschopnosti, pokud mu i nadále trvá ztráta na výdělku v důsledku téhož pracovního úrazu, má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.
- Tyto dvě náhrady se časově navazují, ale nepřekrývají se.
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat mezi obdobím pracovní neschopnosti a obdobím po jejím skončení, neboť pro každé období platí jiný typ náhrady.
- Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniká pouze tehdy, pokud ztráta na výdělku stále trvá v důsledku původního pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 271l
Jak soudy aplikují § 271l
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z téhož důvodu jsou samostatná práva, která nepřísluší vedle sebe (§ 271l zák. práce).