10 C 134/2015-651 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobou doručenou soudu dne 18. 2. 2015 a doplněnou podáními doručenými soudu dne 17. 3. 2015 a dne 29. 4. 2015 se žalobci domáhali po žalovaných pozemkovou parcelu [číslo] na správné místo v pozemkové mapě, opravit cestu p. p. [číslo] předat vlastníkům, stanovit finanční odškodnění žalovaným a V. [celé jméno žalovaného] a L. [celé jméno žalovaného] dle kupní smlouvy [číslo] z 26. 10. 1950, odstranit pletivo starého plotu uložené na p. [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobců, přeložit sloupek el. přípojky na vlastní pozemek žalovaných a vymazat věcné břemeno vložené na žádost žalovaných bez souhlasu majitelů pozemku a dále se domáhal odškodnění újmy a majetkového omezení v celkové výši 1 164 000 Kč. Podáním doručeným soudu dne 3. 7. 2015 pak žalobci žalobu opětovně doplnili s tím, že požadují zaplacení částky 200 000 Kč za způsobené škody na vlastní cestě a neoprávněné užívání osob z podnětu žalovaných, částky 112.328 Kč za nemajetkovou újmu v důsledku křivého obvinění (oba nároky byly usnesením ze dne 2. 6. 2016, č. j. [číslo jednací] vyloučeny k samostatnému řízení), určení vlastnictví k pozemku, který byl do roku 1988 veden v evidenci nemovitostí jako pozemek [parcelní číslo] pro k. ú. [anonymizováno], odstranění pletiva starého plotu uloženého na [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobce a přeložení sloupku el. přípojky na vlastní pozemek. Podáním doručeným soudu dne 14. 3. 2016 byla provedena úprava žalobního petitu tak, že bylo zohledněno přistoupení žalobce b), kdy žalobci požadovali určení, že jsou podílovými spoluvlastníky parcely a žalovaní jsou povinni vyklidit a předat parcely žalobcům. K určení vlastnictví k pozemku žalobci uvedli, že rozhodnutím státního notářství byla schválena dohoda o vypořádání dědictví, podle níž žalobci nabyli do spoluvlastnictví parcelu [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno]. Přibližně v roce 2002 proběhlo na objednávku žalovaného 1) vytyčování hranice mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] vyšlo najevo, že parcela [číslo] se v evidenci katastru nemovitostí nenachází. Žalobci učinili podnět k opravě chyby v katastru nemovitostí, ovšem bezvýsledně, dle stanoviska katastrálního úřadu byla parcela [číslo] sloučena do pozemků p. [číslo] [parcelní číslo]. Žalobci katastrálnímu úřadu oznámili, že se nejedná o chybu, katastrální úřad rozhodl tak, že nesouhlasu žalobců se nevyhovuje. Žalobci mají za to, že pozemek dříve označený jako [číslo] je ve spoluvlastnictví žalobců a domáhá se určení spoluvlastnictví. [obec] původního pozemku [číslo] zjevně neodpovídají hranicím pozemků, do kterých měla být dle názoru katastrálního úřadu sloučena, původní pozemek byl situován nalevo od cesty p. [číslo] zatímco podle tvrzení katastrálního úřadu tvoří původní pozemek část současných parcel p. [číslo] která je cestou a jejíž poloha se nikdy nezměnila a [číslo], která je situována napravo od cesty. V doplnění žaloby pak žalobci uvedli, že parcela [číslo] se dříve nacházela v prostoru dnes vymezeném pozemkem p. [číslo] který je ve vlastnictví žalovaných, když z iniciativy žalovaných byly hranice pozemku [parcelní číslo] protaženy až ke stávajícímu pozemku [parcelní číslo]. Na základě podnětu žalovaných došlo k novému zaměření, jehož důsledkem mělo být sloučení [parcelní číslo] s jinými pozemky ve vlastnictví žalobců, čímž byl vytvořen pozemek p. [číslo] který se však zeměpisně nachází na zcela opačné straně pozemku p. [číslo] než jak byla vymezena pozemková parcela [číslo]. K odstranění pletiva žalobci uvedli, že jsou podílovými spoluvlastníky parcely [číslo] v k. ú. [anonymizováno], pozemek sousedí s pozemkem žalovaných p. [číslo] od roku 1950 do roku 2010 odděloval tyto pozemky starý drátěný plot ve vlastnictví žalovaných, který žalovaní v roce 2010 demontovali a bez souhlasu žalobce a) jeho zbytky složili na pozemku p. [číslo] proto se domáhají vyklizení pozemku. K přeložce sloupku el. přípojky žalobci uvedli, že si žalovaní nechali přibližně v roce 2002 vybudovat na pozemku [parcelní číslo] sloupek elektrické přípojky, ze kterého je proveden kabelový svod na pozemek žalovaných. Stavbu provedli žalovaní bez souhlasu žalobců, nemají k užívání pozemku žádný právní titul, proto žalobci žádají její odstranění. Při ústním jednání dne 19. 11. 2018 žalobci uvedli, že sloupek se nachází na pozemkové parcele [číslo] v závěrečné řeči však upravili své vyjádření s tím, že sloupek se nachází na pozemku p. [číslo] jak je uvedeno v žalobě. V doplnění žaloby doručeném soudu dne 10. 12. 2018 žalobci uvedli, že již období budování sloupku se vyznačovalo velkými spory mezi účastníky řízení, souhlas matky žalobců rovněž nepřipadá v úvahu, neboť tato byla ve zdravotním stavu, který zcela vylučoval udělení souhlasu, neboť byla po dvou mozkových mrtvicích a sama nebyla schopna učinit cokoliv. Žalovaní ve svém vyjádření uvedli, že co se týká určení vlastnictví k neexistujícímu pozemku p. [číslo] považují ho za nedůvodný a neuznávají ho. Žalobci se domáhají určení k pozemku, který fakticky ani právně prokazatelně neexistuje, je otázkou, zdali může soud relevantně rozhodovat a nejedná se o nedůvodnou ingerenci soudu do správního rozhodování, kdy není namítáno sloučení pozemků ale pouze domnělý stav před desítkami let. Žalovaní odkazují na postup i argumentaci katastrálního úřadu. Pozemek [parcelní číslo] byl v roce 1988 sloučen do pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobců, nikdy nebyl ani není součástí pozemku [parcelní číslo] ve vlastnictví žalovaných, z geodetického zaměření lze zjistit, že hranice, tvar ani výměra pozemků ve vlastnictví žalovaných se nijak nezměnily. K vyklizení dvou balíků pletiva uvedli, že nárok žalobce shledávají nedůvodný a neuznávají jej, zcela se distancují od toho, že by pletivo mělo být v jejich vlastnictví. Starý plot žalovaných v roce 2009 demontovala odborná firma, byl řádně odvezen a zlikvidován. Z krycího rozpočtu mj. vyplývá, že žalovaní skutečně hradili i za práce – likvidace odpadu, suti a materiálu, tj. i starého plotu, který byl řádně odvezen a zlikvidován firmou p. [celé jméno žalovaného]. Pletivo se na pozemku žalobců vyskytovalo již řadu let před demontáží jejich plotu. Žalovaní považují za krajně nevěrohodná případná svědectví sousedů, kteří se mají rozpomínat o nakládání s plotem, navíc mají žalovaní mj. vinou žalobce se sousedy poměrně špatné vztahy a jejich svědectví považují za nedůvěryhodné a tendenční. Co se týká právní problematiky pletiva, je nutno na něj hledět jako na věc opuštěnou, žádná osoba k daným věcem nevykonává vlastnické právo po dobu delší tří let, nastala tak derelikce, tudíž žalovaní nemohou být povinováni k odklizení těchto věcí, neboť vlastníkem se stala obec, v jejímž obvodu se opuštěná věc nachází. K odstranění sloupku elektrické přípojky žalovaní uvedli, že činí nesporným, že sloupek je v jejich vlastnictví a na pozemku jej v roce 2002 vybudovali, nicméně se nemohou ztotožnit s tvrzením žalobce ohledně údajného nesouhlasu s výstavbou. Žalobce dal svůj výslovný souhlas s výstavbou sloupku. V roce 2002 byli vztahy mezi účastníky diametrálně odlišné, účastníci měli dobré sousedské, až kamarádské, vztahy. Žalobce v té době připouštěl i věcné břemeno, které žalovaným k pozemku přináleží. Pokud by žalobce trval na odstranění stavby, k níž dal před lety souhlas, žalovaní upozorňují, že budou požadovat po žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů s přemístěním a novou výstavbou sloupku mimo pozemek žalobce. Sloupek se nachází na parcele [číslo] žalobce by měl jednoznačně prokázat, z jakého pozemku navrhuje sloupek odstranit. Stavbu sloupku prováděla v roce 1998 [právnická osoba] – [právnická osoba], tato již nemá jakékoliv podklady k dané realizaci, nicméně jednatel společnosti v čestném prohlášení výslovně potvrzuje, že nebylo možno stavět sloupek na pozemku třetích osob bez jejich písemných souhlasů. Žalovaní poukazují na účelovost tvrzení žalobců, kteří si rozpomněli na sloupek na svůj„ nesouhlas“ až v roce 2015. Žalovaní jsou přesvědčení, že stavba je oprávněna a založená na právních titulech – neomezených souhlasech, jejich odvolání či negování nemůže vyvolat za následek povinnost sloupek odstranit, neboť se jedná o nárok v rozporu s dobrými mravy, dle ustálené judikatury jsou v takových případech postavena na roveň práva vlastníka movité věci a práva vlastníka věci nemovité, na které je movitá věc umístěna. Dále žalovaní uvedli, že v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] byl žalobce dle pravomocného rozsudku povinen se omluvit za několik velmi závažných a nepravdivých tvrzení, žalobce povinnost dobrovolně nesplnil, bylo přistoupeno k výkonu tohoto rozhodnutí, až po uložení sankcí došlo k omluvě. V mezidobí však byla podána žaloba, která neguje vlastnoručně podepsanou omluvu a její obsah. Žalobce a) (před vstupem žalobce b) do řízení) vzal žalobu co do částky 114.000 Kč za pokuty a právní zastoupení, částky 120 000 Kč za exekuční řízení z podnětu žalovaných, částky 300 000 Kč za maření soudního rozhodnutí a oklamání správních úřadu, č