13 C 40/2017-819 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 4. 2017 se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, a to pozemku par. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, rodinný dům, pozemku p. č. , Anonymizováno, zahrada a pozemku , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, - město, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Účastníci mají tyto nemovitosti v ideálním podílovém spoluvlastnictví, a to každý k jedné polovině. Z návrhu se podává, že setrvání v podílovém spoluvlastnictví pro žalobce není akceptovatelné, a to s ohledem na velmi špatné vztahy v lidské rovině, účastníci nejsou schopni se ohledně nakládání se společnou věcí dohodnout na ničem. Žalobce uvádí, a následně rozsáhle rozebírá, jak mezi účastníky probíhaly pokusy o vypořádání podílového spoluvlastnictví k uvedeným nemovitostem. Pokud se jedná o reálné rozdělení daných nemovitostí, toto dle žalobce není objektivně možné, přičemž zdůrazňuje zásadní argument, že se u nemovitosti jedná o kulturní památku. Žalobce dále uvádí, že v domě č. p. , Anonymizováno, bydlí již od roku , Anonymizováno, , od roku , Anonymizováno, zde bydlí společně se svojí manželkou s tím, že má zájem v daných nemovitostech bydlet i v budoucnu, kdy ani nemá jinou alternativu bydlení, a uvádí, že je schopen a ochoten se o tyto nemovitosti v budoucnu řádně starat. V žalobě následuje výčet provedených prací, které žalobce ze svých prostředků na nemovitosti provedl. Uvádí, že oproti tomu žalovaná se svou rodinou bydlí již více než 20 let v jiné obci, o sporné nemovitosti se stará minimálně, žalobce v minulosti žalovanou vyzýval k provedení společných investic, např. oprava střechy v roce 2016, kdy se však žalovaná odmítla finančně podílet. Žalobce uzavírá, že výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí by měl být on, nikoliv žalovaná. Žalobce dále odkazuje na znalecký posudek znalce v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí , tituly před jménem, , jméno FO, , která ve znaleckém posudku č. , Anonymizováno, ze dne , datum, oceňuje souborně všechny nemovitosti celkem na částku 2.889.870 Kč.2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření doručeném soudu dne 12. 6. 2017 uvedla, že v předmětném domě jsou 2 byty, v 1 z nich bydlí již přes 50 let rodiče žalované, kteří byli dříve spoluvlastníky těchto nemovitostí, a kteří jí v rámci uspořádání rodinných majetkových poměrů darovali svou část rodinného domu včetně garáže a skleníku, který je ve výlučném vlastnictví žalované, s tím, že rodiče v předmětném bytě dožijí. Rovněž rodiče v průběhu bydlení provedli řadu stavebních úprav, které jsou vyčísleny v písemném vyjádření. V části přízemního bytu pak bydlí i syn žalované , jméno FO, se svou přítelkyní, který má v rodinném domě trvalé bydliště. Oba rodiče žalované s ohledem na podnikatelské aktivity matky žalované mají trvalé bydliště zapsáno v , Anonymizováno, , kde je matka žalované rovněž registrována na finančním úřadu, když vzhledem k postupnému ukončování podnikatelské činnosti nechtěla trvalé bydliště měnit pro administrativní náročnost. Lze však doložit, že otec žalované , jméno FO, trvale bydlí v rodinném domě č. p. , Anonymizováno, a zdržuje se tam 7 dní v týdnu, v tomto bytě je registrována i provozovna sloužící pro zprostředkovatelskou činnost paní , jméno FO, , matky žalované. Co se týče nákladů spojených s úpravami rodinného domu, tak na těch se žalovaná, resp. její rodiče vždy podíleli. Spolu s rodiči žalovaná udržuje zahradu, zejména jižní část, kde pěstují zeleninu a vysazují květiny, levou část zahrady od vstupu z ulice vysadili 38 okrasnými keři, stříbrnou jedlí a převislou lískou, vybudovali nový plot k sousedům a rovněž dřevěný plot s brankou oddělující část dvora za garáží, postavili garáž, skleník, přistavili západní část rodinného domu, novou koupelnu a komoru, to vše na své náklady. Žalovaná dále uvádí, že na pozemku p. č. , Anonymizováno, stojí garáž, která je v jejím výlučném vlastnictví. Pokud se jedná o vypracovaný znalecký posudek, pak tento byl žalobcem vypracován bez vědomí žalované, tento znalecký posudek jí nebyl zaslán ani na vědomí. Žalovaná zpochybňuje relevantnost znaleckého posudku, neboť soudní znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, neprovedla prohlídku nemovitostí nebo její části, kterou obývají manželé , jméno FO, a , jméno FO, . Pokud žalobce uvedl, že s žalovanou není schopen dohodnout se téměř na ničem, pak je k tomu nutné sdělit, že žalobce s žalovanou přestal na podzim 2016 bezdůvodně komunikovat, nic po ní nežádal, kromě plateb za společné prostory a daně. Tomu předcházel požadavek žalobce vznesený na matku žalované, že by polovinu domu vyplatil a stal se výlučným vlastníkem nemovitosti, což matka žalované odmítla. Žalovaná dále polemizuje se závěrem žalobce, že bez konzultace s ní prořezal stromy, nechal pokácet rodící stromy v roce 2004, nechal opravit , Anonymizováno, na zahradě v roce 2010 či 2011, kdy odstranění starého nátěru na , Anonymizováno, bylo provedeno neodborně, a , Anonymizováno, nebyla uvedena do původního stavu, přičemž za restaurování , Anonymizováno, , Anonymizováno, měl žalobce obdržet dotaci ve výši 50.000 Kč, kterou zatajil. Pokud se jedná o projektovou dokumentaci na opravu střechy, pak žalovaná žalobci udělila plnou moc, avšak její součástí byla dohoda o informování ze strany žalobce o všech prováděných krocích v souvislosti s plánovanou stavbou. Žalobce však začátkem roku 2017 sám vyhlásil výběrové řízení na provedení opravy a dodavatele stavby, aniž by žalovanou informoval. Z tohoto důvodu žalovaná v lednu 2017 udělenou plnou moc žalobci k zastupování zrušila. Součástí písemného podání jsou další vyjádření týkající se oprav a úprav na předmětném domě a polemika s žalobou.3. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. 13 C 40/2017-598 ze dne 21. 11. 2019, jehož součástí bylo prohlášení vlastníka nemovité věci, bylo podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem, a to k pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, rodinný dům, nemovité věci zapsány na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, – město, obec , adresa, , zrušeno s tím, že vlastnické právo k nemovité věci bylo rozděleno na vlastnictví k bytovým jednotkám č. , Anonymizováno, /1, č. , Anonymizováno, /2 a č. , Anonymizováno, /3, přičemž do výlučného vlastnictví žalobce byla přikázána jednotka č. , Anonymizováno, /1, do výlučného vlastnictví žalované byla přikázána jednotka č. , Anonymizováno, /2 a č. , Anonymizováno, /3, přičemž zároveň byly definovány společné části nemovité věci; dále byl návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci, a to pozemku p. č. , Anonymizováno, zahrada zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, – město, zamítnut. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. č. , Anonymizováno, bylo zrušeno a vlastnictví tohoto pozemku bylo přikázáno žalované. Žalované byla stanovena povinnost zaplatit žalobci na vypořádací podíl zrušeného podílového spoluvlastnictví za pozemek p. č. , Anonymizováno, částku 8.080 Kč. Výroky IX. až XI. bylo rozhodnuto o nákladech řízení státu a o nákladech účastníků.4. Usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Co 37/2020-663 ze dne 20. 4. 2021 byl rozsudek okresního soudu č. j. 13 C 40/2017-598 ze dne 21. 11. 2019 zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Z odůvodnění (pod bodem 10) se podává, že souhlasit lze s dílčími právními závěry okresního soudu, resp. s následujícími úvahami: Dům č. p. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, -město, dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, není reálně vertikálně dělitelný tak, aby obě nově vzniklé nemovitosti odpovídaly vlastnickým podílům o velikosti ½ v maximální odchylce 10 % od podílu. Uvedený závěr posudku žádný z účastníků nenapadl a žalobce nenabídl ke tvrzení o možnosti reálného rozdělení domu na 2 samostatné poloviny s dodržením pravidla dle § 1144 odst. 2 o. s. ř. jiný důkaz. Závěr o nemožnosti reálného vertikálního rozdělení domu na dvě samostatné věci je proto třeba hodnotit jako správný. Popsaným způsobem dle jmenované znalkyně nelze dům vertikálně rozdělit na dvě samostatné poloviny, a to ani s využitím možnosti odchylky v rozsahu 10 %. Při respektování zákonem (a judikaturou) stanoveného závazného pořadí způsobu rozdělení věci je možno v souvislosti s vypořádáním spoluvlastnictví přikročit k rozdělení domu na jednotky ve smyslu § 1165 o. z. Podle judikaturních závěrů je přitom třeba v takovém případě individuálně vážit, zda rozdělení stavby na jednotky nebrání konfliktní charakter vztahů mezi dosavadními spoluvlastníky (viz např. rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 22 Cdo 1438/2014 a 22 Cdo 559/2004). Z odůvodnění (pod bodem 12.) se dále podává, že v řízení nebylo prokázáno, že mezi účastníky dochází