8 C 188/2021-30 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 28. 6. 2021, domáhal po žalované zaplacení částky 9 060 Kč s příslušenstvím. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z žádosti o zápůjčku - karty zákazníka ze dne 28. 1. 2017 soud zjistil, že byla ověřována totožnost žalované (žadatelky) z občanského průkazu. Žalovaná dále uvedla, že bydlí s rodiči, má jedno nezletilé dítě, příjem 5 300 Kč - státní podpora + 3 500 Kč jiné příjmy, splácí půjčku u [právnická osoba] v celkové výši 7 000 Kč po 890 Kč měsíčně, její osobní výdaje jsou 6 000 Kč. K této žádosti nebyly doloženy žádné listiny. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru - zápůjčce ze dne 28. 1. 2017 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [část Prahy] žalovaná podepsali smlouvu [číslo] na základě které měl právní předchůdce žalobce žalované vyplatit částku 6 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku, včetně navýšení 4 440 Kč (1 200 Kč poplatek, 840 Kč celkové náklady, 2 400 Kč hotovostní inkaso splátek), celkem měla zaplatit 10 440 Kč v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, úrok byl dohodnut ve výši 23,72% p. a., RPSN 195%, první splátka sedmý kalendářní den ode dne uzavření smlouvy, tj. 4. 2. 2017, poslední splátka dne 10. 3. 2018. Žalovaná zaplatila 1 380 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na nynějšího žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem s datem 12. 2. 2021, výzva k zaplacení před podáním žaloby byla žalované zaslána dne 13. 5. 2021 doporučeně. 7. V žalobě žalobce uvedl, že schopnost žalované splácet byla ověřena ze základních údajů o osobě žalované, dále dalšími údaji jako údaj o zaměstnání, ostatní finanční závazky, výši měsíčních příjmů a výdajů a na žádosti o úvěr jsou vyznačeny listiny, kterými byly tyto skutečnosti údajně ověřovány, listiny však doloženy nebyly. 8. Na písemnou výzvu soudu žalobce reagoval doložením listin - složenka za leden 2017, ze které je zřejmé, že Úřad práce ČR vyplatil žalované částku 5 300 Kč a oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 4. 2. 2015 ve výši 7 600 Kč. Jiné doklady žalobce přes výzvu soudu nedoložil. 9. Na základě předložených důkazů soud zjistil, že byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaná obdržela částku 6 000 Kč, měla zaplatit částku 10 440 Kč, zaplatila 1 380 Kč. Žalobce nedoložil, jakým způsobem byla částka 6 000 Kč žalované vyplacena. 10. Podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 14. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18. Vzhledem k datu uzavření smlouvy - 28. 1. 2017 se práva a povinnosti z ní vzniklé posuzují také podle zákona č. 257/2016 Sb. - § 84, 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016. Dále soud postupoval v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva. 19. Žalovaná má v tomto smluvím vztahu postavení spotřebitele. Žalobce půjčil žalované částku 6 000 Kč, žalovaná zaplatila žalobci částku 1 380 Kč. Žalovaná tvrzení žalobce nezpochybnila. Soud má za to, že žalobce nepostupoval řádně, když neposoudil s odbornou péči schopnost žalované splácet úvěr. Pouhé zjištění jaké má žalovaná příjmy - částečně nedoložené, že má vyživovací povinnost a bydlí s rodiči, přičemž tyto skutečnosti žalobce ničím nedoložil, stejně tak nedoložil její výdaje, nemůže vést k závěru, že si žalobce řádně ověřil, že je žalovaná schopna předmětný úvěr splácet, když navíc žalobce věděl, že finanční prostředky poskytuje žalované na zaplacení nesplaceného úvěru z předchozí doby. Z platné judikatury je zřejmé, že spotřebitel je při uzavírání podobných smluv chráněn zákonem. Žalobce - věřitel je osobou, která je v oboru půjčování peněz orientovaná, je proto povinen vyhodnotit, které informace jsou zapotřebí pro zjištění, zda je žalovaná - spotřebitel úvěr schopna splácet či nikoliv. Tímto svým jednáním (opomenutím) žalobce porušil povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalované na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ji nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobce porušil veřejný pořádek. V daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Pokud porušením povinností žalobce byla uzavřena smlouva, je s ohledem na zákonná ustanovení i evropskou směrnici nutno vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tudíž tento právní úkon je ve smyslu ustanovením § 580 a 588 občanského zákoníku absolutně neplatným. 20. Jak již shora uvedeno žalobce půjčil žalované částku 6 000 Kč, žalovaná zaplatila částku 1 380 Kč, zbývá doplatit 4 620 Kč. Soud považuje žalobu za důvodnou částečně, uzavřená smlouva je absolutně neplatná, proto byla přiznána částka 4 620 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení a ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť žalobce má nárok na zaplacení svého nároku pouze částečně. Výše přiznaného úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 21. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce měl ve věci částečný úspěch. Požadoval zaplacení částky 9 060 Kč, přiznána byla částka 4 620 Kč, byl tak úspěšný z 51%, neúspěšný ze 49%, náklady řízení by představovaly 2%, což je nepatrná částka, proto soud rozhodl negativním výrokem a náklady řízení žalobci nepřiznal.