19 C 19/2023-132 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 1. 2023 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 140 568,26 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdí, že s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřel dne 23. 6. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalovanému poskytl částku 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu a úrok ve výši 34 088 Kč uhradit v 72 splátkách ve výši 1 029 Kč měsíčně. Smluvní strany si sjednaly na výslovnou žádost žalovaného taktéž doplňkovou službu„ Podpora“. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář, dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 10. 2022. Žalobce zaslal žalovanému 1. písemnou upomínku dne 20. 10. 2022 a vyzval ho k úhradě dohodnuté sankce za zaslání upomínky ve výši 300 Kč. Dále žalobce zaslal žalovanému 2. upomínku dne 5. 11. 2022, vyzval ho opět k úhradě dohodnuté sankce za zaslání upomínky ve výši 500 Kč. Na upomínky nebylo reagováno, proto žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru. Žalobce tvrdí, že žalovaný na úvěr zaplatil první tři splátky, celkově částku 5 190 Kč, a žalobou se domáhá proti žalovanému úhrady jistiny úvěru ve výši 39 198,05 Kč, úroků ve výši 31 803,18 Kč, poplatků za služby„ Podpora, Odklad“ ve výši 9 591 Kč, podpora – nemoc ve výši 19 389 Kč, podpora – práce ve výši 19 389 Kč, nákladů na upomínání ve výši 1 600 Kč, smluvní úroky za prodlení úvěru ve výši 174,01 Kč a smluvní pokuty ve výši 19 599,03 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se nedostavil. 3. Ze smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 23. 6. 2022 mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako dlužníkem – spotřebitelem. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, kdy částka 11 659 Kč bude vyplacena spotřebiteli, částka 20 341 Kč bude vyplacena ve prospěch žalobce za účelem úplné úhrady předcházejícího závazku žalovaného ze smlouvy [číslo] ze dne 1. 6. 2022, a částka 8 000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele. Zápůjční úroková sazba je roční ve výši 23 %, RPSN 38,71 %. Žalovaný se dále zavázal zaplatit úrok v celkové výši 34 088 Kč. Dále je mezi stranami sjednána výše jednotlivé splátky ve výši 1 029 Kč, vždy k 15. dni toho kterého kalendářního měsíce. V bodě V. jsou uvedeny nároky žalobce v případě prodlení žalovaného se splátkami, a to právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, právo na úroky z prodlení, právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky až do výše 50 % zůstatku jistiny. Dále je mezi stranami sjednáno, že žalobce zašle žalovanému první písemnou upomínku, která je zpoplatněna částkou 300 Kč a případně druhou písemnou upomínku zpoplatněnou částkou 500 Kč. Mezi stranami je ujednáno, že pokud ani po dvou upomínkách nedojde k úhradě, je žalobce oprávněn zesplatnit jistinu úvěru, veškerá příslušenství, upomínky, doplňkové inkasní služby, službu„ Podpora“ a požadovat dále smluvní pokutu. 4. Ke smlouvě o úvěru byla sjednána taktéž služba„ Podpora“, která zahrnuje možnost odkladu tří splátek úvěru ročně, vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců nad rámec v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Služba„ Podpora“ je zpoplatněna částkou, kterou se žalovaný zavázal hradit současně se splátkou úvěru. Ve smlouvě„ Podpora“ je taktéž uveden další nárok žalobce na úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky poplatku za uvedené služby do zaplacení. 5. Z potvrzení o platbách bylo zjištěno, že částka 11 659 Kč byla vyplacena žalovanému v souladu se smlouvou a částka 20 341 Kč byla převedena na úhradu smlouvy [číslo]. 6. Z upomínek a dopisů bylo zjištěno, že žalobce žalovaného upomínal a následně úvěr zesplatnil dopisem ze dne 21. 11. 2022. 7. K zjišťování úvěruschopnosti žalovaného žalobce tvrdí, že vycházel z informací žalovaného při poskytnutí úvěru, z výpisu z insolvenčního rejstříku, z výpisu z účtu žalovaného, z dokladů o příjmech, z centrální evidence exekucí, ze své interní databáze, z rejstříků SOLUS a REPI a z výpisu z databáze neplatných dokladů. 8. Žalovaný o sobě při žádosti o úvěr uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, jeho příjem ze zaměstnání činí 20 298 Kč, za bydlení hradí 3 000 Kč měsíčně, nemá pravidelné finanční závazky ani jednorázové závazky. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného předložil žalobce výsledek vyhledávání žalovaného v centrální evidenci exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku a registru Solus a Repi, kopii jeho občanského průkazu, kopii jeho průkazu zdravotního pojištění, výpis z obchodního rejstříku zaměstnavatele žalovaného, mzdový lístek žalovaného za květen 2022 prokazující výši příjmu 24 698 Kč, za měsíc duben 2022 se mzdou ve výši 22 555 Kč čistého a za měsíc březen 2022 se mzdou ve výši 22 685 Kč čistého, a první stránku výpisu z běžného účtu na jméno žalovaného ke dni 18. 5. 2022 s počátečním zůstatkem 5 128,70 Kč, konečným zůstatkem 3 537 Kč. 9. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle ustanovení § 588 odst. 1 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle ustanovení § 6 odst. 1 a 2 občanského zákoníku má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. 16. Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že žalobce byl podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru povinen zjišťovat úvěruschopnost žalovaného. 17. Ve smyslu § 1 zákona o spotřebitelském úvěru tato právní norma zpracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Je tedy transpozicí směrnice 2008/48/ES. Zákon o spotřebitelském úvěru ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinnosti s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě před tím, než bude smlouva uzavřena a zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy. Účelem je tedy ochrana spotřebitele před jeho nadměrným a neúnosným zadlužováním. Právní úprava ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ani článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES, nespecifikují okruh informa