10 C 102/2024-31 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu dne 7. 12. 2023, domáhala po žalované zaplacení částky 32 120,38 Kč s příslušenstvím.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 5. 9. 2022 soud zjistil, že účastníci podepsali smlouvu č. , hodnota, na základě, které měla právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, žalované vyplatit částku 21 000 Kč. Částku vyplatila dne 5. 9. 2022 v plné výši na účet žalované. Žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku v pravidelných měsíčních splátkách po 1 360 Kč, celkem měla zaplatit 48 splátek včetně pojištění. Úrok byl dohodnut ve výši 62,12 % p. a., RPSN ve výši 83,25 %, splátky vždy k 17. dni v měsíci, první splátka k 17. 10. 2022. Schopnost žalované úvěr splácet byla dle žalobkyně „zjišťována s požadovanou odbornou péčí“, doklady doloženy nebyly.5. Oznámení o zesplatnění úvěru bylo žalované zasláno písemně (dopisem) s datem 21. 12. 2022.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na nynější žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem s datem 11. 8. 2023.7. Výzva k zaplacení před podáním žaloby byla žalované zaslána dne 3. 11. 2023 doporučeně.8. V žalobě žalobkyně uvedla, že schopnost žalované úvěr splácet byla ověřena ze základních údajů o osobě žalované, která předložila k prověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje, listiny doloženy nebyly.9. Na základě předložených důkazů soud zjistil, že byla uzavřena smlouva o úvěru na základě, které žalovaná obdržela částku 21 000 Kč, měla zaplatit částku 57 264 Kč včetně pojištění ve 48 měsíčních splátkách, nezaplatila ničeho.10. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že žalovaná pro posouzení schopnosti úvěr splácet doložila výpisy z účtů svůj průměrný příjem za květen až srpen 2022, z čehož žalobce zjistil, že její průměrný měsíční příjem činí 23 100 Kč, přičemž průměrný příjem žalované za shora uvedené měsíce je 22 241 Kč, např. v květnu 2022 měla žalovaná příjem 19 633 Kč, výdaje uvedené ve výpisu z účtu 19 709 Kč za dobu od 11. 5. 2022 do13. 5. 2022, v červnu činil její příjem 19 425 Kč, výdaje 19 385 Kč za období od 13. 6. 2022 do 18. 6. 2022, v červenci – příjem 23 160 Kč, výdaje 22 943 Kč za období od 13. – 18. července, v srpnu 2022 – příjem 16 745 Kč, výdaje 26 817 Kč za dobu od 11. – 15. 8 2022.11. Podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.15. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.18. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.19. Vzhledem k datu uzavření smlouvy 5. 9. 2022 se práva a povinnosti z ní vzniklé posuzují podle zákona č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016. Dále soud postupoval v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva.20. Žalovaná má v tomto smluvím vztahu postavení spotřebitele. Žalobkyně půjčila žalované částku 21 000 Kč, žalovaná nevrátila žalobkyni nic. Žalovaná tvrzení žalobkyně nezpochybnila. Soud má za to, že žalobkyně nepostupovala řádně, když neposoudila s odbornou péči schopnost žalované splácet úvěr. Pouhé zjištění, jaké má žalovaná příjmy za 4 měsíce, bez doložené pracovní smlouvy, přičemž k dalším osobním, majetkovým a jiným poměrům neověřovala žádné skutečnosti, nemůže vést k závěru, že si žalobkyně řádně ověřila, že je žalovaná schopna předmětný úvěr splácet. Nezjišťovala, např. zda má žalovaná vyživovací povinnost, žije s někým ve společné domácnosti apod., navíc z výpisu z účtu věděla, že žalovaná za pár dnů utratí veškeré příjmy, neboť jiné příjmy žalované, než uvedené ve výpisu z účtu žalobkyně neprokázala. Žalobkyně také vůbec nezkoumala výdaje žalované. Z platné judikatury je zřejmé, že spotřebitel je při uzavírání podobných smluv chráněn zákonem. Žalobkyně - věřitel je osobou, která je v oboru půjčování peněz orientovaná, je proto povinna vyhodnotit, které informace jsou zapotřebí pro zjištění, zda je žalovaná - spotřebitel úvěr schopna splácet či nikoliv. Tímto svým jednáním (opomenutím) žalobkyně porušila povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalované na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ji nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobkyně porušila veřejný pořádek. V daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Pokud porušením povinností žalobkyně byla uzavřena smlouva, je s ohledem na zákonná ustanovení i evropskou směrnici nutno vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tudíž tento právní úkon je ve smyslu ustanovením § 580 a 588 občanského zákoníku absolutně neplatným.21. Jak již shora uvedeno žalobkyně půjčila žalované částku 21 000 Kč, žalovaná zaplatila 0 Kč, zbývá doplatit 21 000 Kč na jistině. Uzavřená smlouva je absolutně neplatná, proto žalobkyně má právo na vrácení všeho, co žalovaná z neplatné smlouvy získala. Je-li smlouva neplatná, nelze z neplatné smlouvy požadovat další plnění – např. úroky, smluvní pokutu apod. Žaloba tak byla uznána důvodnou co do částky 21 000 Kč (jistina – výrok I.) a ve zbytku byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, neboť žalobkyně má nárok na zaplacení částky pouze z titulu bezdůvodného obohacení (výrok II.). Bylo přiznáno příslušenství pohledávky – úrok z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž počátek prodlení soud stanovil od 1. 1. 2023, neboť dopisem ze dne 21. 12. 2022 bylo žalované oznámeno zesplatnění pohledávky a byla vyzvána k doplacení dluhu. Lhůtu pro doručení oznámení o zesplatnění žalované soud určil k datu 31. 12. 2022, dnem 1. 1. 2023 se žalovaná ocitla v prodlení, proto od tohoto data byl přiznán zákonný úrok z prodlení.22. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu částečně úspěšná. Požadoval zaplacení částky 32 120 Kč, přiznána byla částka 21 000 Kč. Žalobkyně tak byla úspěšná ze 65 %, neúspěšná z 35 %. Náklady řízení představují 30 %. Náklady řízení byly přiznány podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. - § 14b a tvoří je zaplacený soudní poplatek ve výši 1 286 Kč, odměna advokáta 3x 500 Kč, tři režijní paušály á 100 Kč za převzetí věci, sepis žaloby, výzvu před podáním žaloby, 21 % DPH z částky 1 800 Kč, tj. 378 Kč; náklady řízení celkem 3 464 Kč=100 %; 30 % je 1 039 Kč. Splatnost dlužné částky i nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.